Pokračovatel Mendela i český kolega Zuckerberga. Toto je desítka laureátů Ceny Neuron

Magazín Magazín
4. 12. 2018 6:45
Nadační fond Neuron na podporu vědy rozdal 3. prosince prestižní vědecké ceny. Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě obdržel biolog Jan Klein, zakladatel moderní světové imunogenetiky. Celkem bylo předáno deset ocenění ve třech kategoriích - tři významné vědecké objevy a šest mladých vědeckých talentů. Na výběru laureátů se letos podílela mezinárodní vědecká rada fondu, která zajistila světovou odbornost oceněných. Mezi oceněnými je i Tomáš Mikolov, jenž stojí za zlepšením Google překladače a nyní dělá v týmu Facebooku. Celkem si laureáti rozdělili devět milionů Kč výhradně ze soukromých zdrojů mecenášů Nadačního fondu Neuron.
Foto: Nadační fond Neuron

Cena Neuron za celoživotní přínos vědě: biolog Jan Klein

Jan Klein je často označován za pokračovatele J. G. Mendela nejen proto, že pochází ze stejného kraje. Díky jeho celoživotnímu výzkumu jsme schopni lépe chápat imunitní reakce organismu, které jsou zodpovědné za komplikace při transplantaci orgánů. Světovým objevem je pak jeho genetická charakterizace těchto mechanismů. 

Přitom to na začátku jeho kariéry vypadalo, že bude spíše botanik. Květiny ho zajímaly od mládí a jako vystudovaný pedagog dokonce učil biologii na gymnáziu. I přes to, že jeho objevy jsou z oblasti genetiky, na květiny nikdy nezanevřel. Ani na vážnou hudbu, která je jeho druhou celoživotní vášní. Díky své píli, houževnatosti a touze po řešení vědeckých otazníků je dnes právem světovou vědeckou obcí vnímán jako jeden ze zakladatelům moderní světové imunogenetiky.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Nechceme novou studenou válku, řekl americký prezident Joe Biden v OSN

Svět musí spolupracovat víc než kdy dřív, protože osudy různých zemí a národů nikdy nebyly propojené více než nyní. S takovým vzkazem dnes vystoupil na Valném shromáždění OSN americký prezident Joe Biden. V projevu hovořil o snaze otevřít "éru diplomacie" po válce v Afghánistánu, posílit podporu rozvojových zemí v boji proti klimatickým změnám nebo o chystaných "protipandemických závazcích". Za sílícího napětí mezi Washingtonem a Pekingem také uvedl, že USA si nepřejí novou studenou válku.

"Náš vlastní úspěch je svázán s úspěchy ostatních. Abychom zajistili výsledky pro náš vlastní lid, musíme také být silně v kontaktu se zbytkem světa," řekl americký prezident. "Naše bezpečí, naše prosperita a samotné naše svobody jsou, podle mě, propojené víc než kdy dřív. A proto musíme spolupracovat víc než kdy dřív," pokračoval.

Biden dnes promlouval k Valnému shromáždění OSN poprvé od nástupu do Bílého domu, kde v lednu vystřídal Donalda Trumpa. Podle deníku The New York Times přišel jeho prezidentský debut v momentě "silných nových pochybností" ohledně jeho slibu vrátit USA do pozice lídra na mezinárodní scéně.

Jedním z důvodů je nedávné chaotické ukončení americké vojenské mise v Afghánistánu, kde se po dvaceti letech ujalo moci radikální hnutí Tálibán. Biden v této souvislosti řekl, že Washington chce zahájit "éru diplomacie" a že použití vojenské síly by pro USA měla být vždy až tou poslední možností.

"Mnohé z našich největších obav dnes nemají řešení v síle zbraní," uvedl Biden. V této souvislosti zmínil pandemii covidu-19 a následně avizoval, že USA ve středu oznámí "dodatečné závazky" na podporu boje proti koronaviru. Připomenul při tom, že jeho země dosud rozeslala do zahraničí přes 160 milionů dávek vakcín na covid-19.

K otázce klimatických změn americký prezident řekl, že od odborníků slyší, že se svět rychle blíží do bodu, z něhož už není návratu. Vyzval země světa, aby při příležitosti listopadové klimatické konference v Glasgow přijaly co nejambicióznější cíle a také oznámil, že bude prosazovat další zdvojnásobení amerických příspěvků na podporu ekologické transformace v rozvojových zemích.

Zdroj: ČTK
Další zprávy