Dnes pětadvacetiletý David Novotný je rodák z Třebíče. Od malička vynikal nesmírným nadáním, na co sáhl, to mu šlo v podstatě dokonale. Fotbal hrál za Třebíč tak skvěle, že ho chtěli vzít do Slavie. Jenže krom toho měl celou školu samé jedničky, nádherně kreslil a měl ohromný výtvarný talent. Rodiče ho proto do Prahy nepustili.
Ve volném čase se jako samouk oddal malování portrétů, které díky smyslu pro detail dovedl k dokonalosti. Od portrétů přešel k průmyslovým návrhům, čemuž chtěl zasvětit i svoji budoucí kariéru.
Krom toho válel na snowboardu a skvěle hrál na kytaru.
"Davida si pamatuji jako velmi nadaného a talentovaného chlapce, který měl všechny předpoklady být úspěšným sportovcem, ale i studentem. Jeho píle by mohla být vzorem pro ostatní. Nikdy mu nechyběl úsměv na tváři. Vždy se mi líbila jeho soutěživost, chtěl být pokaždé nejlepší - pro ten pocit by byl ochoten udělat vše," vzpomíná jeho kamarád Pavel Chalupa, jenž organizuje Davi Cup, futsalový turnaj na Davidovu podporu.
Tohle všechno v kombinaci s jeho veselou a přátelskou náturou způsobilo, že to byl zkrátka "miláček davu", oblíbený kamarád, populární Davi. "Kamarády si získal díky skvělé povaze - nepamatuji si, že by s ním měl někdy někdo konflikt. Je zkrátka sympaťák," říká Pavel.
Radikální zlom v jeho životě nastal 15. prosince 2011. Po maturitě se věnoval důkladné přípravě na talentové zkoušky na vysokou školu a právě cesta na hodinu kreslení byla Davidovi osudnou. Jelikož byl nachlazený, půjčil si od rodičů auto. Za hodinu jim volala policie - jejich syna srazil na přejezdu vlak a má rozbitou lebku.
"Do dnešního dne si pamatuji, jaký šok ve mně i v mém okolí tahle zpráva vyvolala. Autonehoda Davidovi způsobila velmi vážné poranění mozku, měli jsme o něj velké obavy a drželi jsme jemu i celé rodině palce, aby se z toho co nejdříve dostal," vzpomíná jeho kamarád Pavel Chalupa.
Jelikož se David na několik týdnů ocitl v umělém spánku, neměl k němu krom rodiny nikdo přístup. Po pár měsících se ukázalo, že David bude schopný s nepřízní osudu bojovat.
"V tu chvíli jsme začali Davida v nemocnici navštěvovat společně s partou přátel. Zpočátku nebylo pro nikoho příjemné sledovat, jak na tom David ve skutečnosti je. S postupem času bylo viditelné, že se jeho stav lepší a dělá pokroky."
Další velký boj čekal jeho rodiče. Nehybného mladíka s tracheostomickou kanylou v krku a kontrolní sondou nikde nechtěli vzít na rehabilitaci. A jeho stav se tak zhoršoval.
Tomu maminka Blanka a tatínek Jan odmítali přihlížet a naučili se domácí rehabilitaci. Věnovali do ní nemalé finanční prostředky a také většinu času.
"Blízcí, kteří stojí po celou dobu po Davidově boku, dobře vědí, že někdo tak výjimečný jako David potřebuje na nový život dostatek času a že jeho rozhodnutí nebylo ukvapené. Vybojoval si život a nyní jej postupně a důkladně vykresluje, jako svoje obrázky," píšou jeho kamarádi na webu Sbírka pro Davida, věnovaném na podporu jejich kamaráda.
Péče je totiž velmi nákladná. Rodina momentálně řeší schodišťovou plošinu do čtvrtého patra. Peníze putují i na rehabilitační pobyty, nejčastěji do lázní Klimkovice, které se pohybují v desítkách tisíc korun.
Díky tomu dělá neustálé pokroky. Podle Pavlových slov je teď například lepší držení těla v sedu. Výrazně se také urychlila komunikace používáním tabulky s písmeny.
Za předvánoční charitativní futsalový turnaj Davi Cup, jehož výtěžek šel na Davidovu léčbu, jsou jeho kamarádi nominovaní na cenu Gratias Tibi 2017, která hodnotí mladé dobrovolníky.
Na otázku, v čem se David nezměnil, Pavel Chalupa odpovídá: "I po vážné nehodě je pořád vtipálek. Neustále si dělá legraci i z věcí a momentů, které si už málokdo pamatuje. Přestože utrpěl vážné poranění mozku, jeho paměť je záviděníhodná."
