FOTO Nejlepší restaurace Česka. Kolik vás bude stát jídlo?

Dvě pražské restaurace obhájily michelinskou hvězdu
Alcron (Štěpánská 40, Praha 1) - Pod vedením šéfkuchaře Romana Pauluse se restaurace v letech 2012, 2013 a 2014 dočkala významného ocenění, získala prestižní michelinskou hvězdu. Mezi nejoblíbenější jídla vyhlášeného šéfkuchaře patří například hráškový krém, kuře na smetaně nebo svíčková.
Restaurace v centru Prahy patří mezi nejvyhlášenější podniky v Česku, pravidelně se umisťuje v žebříčku 10 nejlepších restaurací Maurerova výběru Grand Restaurant (český gurmánský průvodce).
V restauraci si můžete pochutnat například na pečených mušlích sv. Jakuba. Za menu o třech chodech zde zaplatíte 1000 korun, za pět chodů pak 1400 korun.
La Degustation Bohême Bourgeoise (Haštalská 18, Praha 1) – Specialitou této restaurace je česká kuchyně inspirována kuchařskou školou Marie B. Svobodové z konce 19. století.
Foto: koláž Aktuálně.cz
Petra Jansová, ČTK
17. 3. 2014 13:46
Dvě české restaurace před pár dny obhájily prestižní michelinské hvězdy. Podívejte se, jak to ve vyhlášených podnicích vypadá a kolik zaplatíte za speciality šéfkuchařů.

Praha – Místo v evropském kulinářském průvodci Michelin si udržely dvě pražské restaurace, Alcron šéfkuchaře Romana Pauluse a La Degustation Boheme Bourgeoise Oldřicha Sahajdáka.

Další ocenění rozdávali michelinští komisaři v kategorii Bib Gourmand, které dostávají kvalitní restaurace s dostupnou cenou do 850 korun. Letos jde o Aromi (Riccardo Lucque a Miroslav Gursz), Aureole (Jiří Král), Divinis (Zdeněk Pohlreich), Sansho (Paul Day) a SaSaZu (Shahaf Shabtay).

Na kolik vás v těchto restauracích přijde večeře nebo oběd? Kdo šéfuje v oceňovaných kuchyních a jaké speciality vám doporučují gurmánští odborníci?

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

OECD varuje při zotavování ekonomiky před předčasným koncem státní pomoci

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zvýšila inflační výhled a varuje před předčasným koncem pomoci ze strany vlád a centrálních bank, který by mohl ohrozit zotavování globální ekonomiky. Organizace to uvedla na úterní digitální tiskové konferenci, kde zveřejnila ekonomický výhled se zaměřením na skupinu největších ekonomik G20.

Světová ekonomika by podle OECD po loňském poklesu o 3,4 procenta zapříčiněném pandemií letos mohla vykázat růst o 5,7 procenta. To je o desetinu procentního bodu méně, než OECD uváděla ve své dřívější prognóze. V příštím roce by pak měl růst zpomalit na 4,5 procenta, což je o jednu desetinu procentního bodu více, než OECD předpokládala koncem května.

Rychlé obnovování ekonomiky vrací hrubý domácí produkt (HDP) zpět na úroveň před pandemií covidu-19. Přesto ale zůstává aktivita v mnoha rozvíjejících se zemích slabá kvůli nízké proočkovanosti, píše OECD.

Na příští dva roky počítá OECD s vysokou inflací. Růst spotřebitelských cen podle jejího dohadu dosáhne vrcholu ke konci letošního roku, kde se ve skupině 20 hlavních ekonomik vyšplhá na 4,5 procenta. Příští rok by měla inflace v zemích této skupiny zpomalit na 3,5 procenta.

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

Britská policie oznámila, že obvinila třetího Rusa v případě pokusu o vraždu bývalého dvojího agenta Sergeje Skripala v Salisbury v roce 2018.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Počet plně zaměstnaných lidí v zemědělství klesl za 20 let téměř o polovinu, uvedl ČSÚ

Pracovníků v zemědělství ubylo za 20 let o 26,9 procenta na 176 815 lidí. Po přepočtení na plně zaměstnané jde o úbytek o 45,3 procenta na 95 372 osob. Na úterní tiskové konferenci ohledně zemědělského sčítání, tedy tzv. Agrocenzu, zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ). V podnicích fyzických osob se zvýšil počet rodinných pracovníků o 4,3 procentního bodu na 38,9 procenta.

Snížila se naopak výměra některých plodin jako pšenice či ječmene na úkor plodin pěstovaných mimo jiné na technické účely, jako jsou kukuřice nebo řepka. "Od roku 2000 se snížil podíl orné půdy ze 75,9 procenta na 70,8 procenta, naopak podíl trvalých travních porostů vzrostl z 22,8 procenta na 28 procent. Rozšířily se výměry vinic, naopak ubylo chmelnic a ovocných sadů. Z plodin pěstovaných na orné půdě přibyly plochy oseté kukuřicí, řepkou nebo sójou na úkor pšenice, ječmene, plodin sklízených na zeleno nebo brambor," upozornil předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Zdroj: ČTK
Další zprávy