Noční můry odrážejí naši psychiku. Nemít je považuji za patologické, tvrdí psychiatr

Petra Jansová Petra Jansová
27. 9. 2015 11:15
Strach, úzkost, neschopnost nebo trapnost. To jsou nejčastější motivy nočních můr. Špatné sny nemusejí být podle odborníků vždy škodlivé, mohou se stát účinnou pomůckou v psychoterapii. "Mysl se jimi snaží dostat do rovnováhy. Je to způsob, jak se můžeme vyrovnat s emočně nabitými zkušenostmi, které jsme dostatečně nezpracovali v bdělém stavu," tvrdí psycholog Jan Honzík. Specialistka na výklad tarotových karet zase doporučuje nočním děsům se postavit a ve snu si vyhledat osobu či předmět, kterého se dotyčný obává.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha – Noční můry a zlé sny jsou běžnou součástí života a nemusí nutně znamenat trauma prožité v minulosti. Mnoho psychologů a psychiatrů je navíc považuje za užitečného pomocníka v psychoterapeutickém procesu a velkou roli jim přikládají například i vykladači tarotových karet, podle kterých jsou noční můry odrazem potlačených emocí a zážitků.

Řadu lidí přesto stále zaměstnávají otázky, proč se nám zdají a zda se mohou stát hrozbou pro lidské zdraví.

Podle psychiatra Tomáše Rektora nebo psychologa Jana Honzíka nejde ve většině případů o nic nenormálního. Noční můry nemusí být nutně jen pozůstatkem prožitého traumatu, ale spíš nastaveným zrcadlem momentálního psychického stavu.

Do určité míry mohou upozorňovat na to, že naše podvědomí pracuje s něčím negativním či stresujícím.

"Mysl se tak snaží dostat do rovnováhy. Je to způsob, jak se můžeme vyrovnat s emočně nabitými zkušenostmi, které jsme dostatečně nezpracovali, nepřijali, neuvědomili si, nepochopili nebo i potlačili v bdělém stavu," vysvětluje psycholog Jan Honzík z terapeutického centra Lávka.

Špatné sny podle něj ani nemusí negativně působit na lidské zdraví. Naopak. V případě, že s nimi vědomě pracujeme, mohou být dokonce i užitečným pomocníkem v psychoterapeutickém procesu.

Podobně na problematiku nočních můr či špatných snů nahlíží i terapeutka Anna Dlouhá, která se zabývá výkladem tarotových karet.

"Z podvědomí se na povrch dostávají hluboko zasunuté emoce a traumata. Tím, že je prožijeme ve snu, je rozpohybujeme, a přínosem se stává to, že je můžeme konečně začít řešit. Pokud noční můry nemají tendenci se vracet, může dotyčný člověk pocítit skutečně uvolnění," říká.

Důležité podle ní je především zapracovat na svém strachu tím, že ve snu najdeme předmět nebo osobu, které se obáváme.

"Teprve pojmenovaný strach se stává méně děsivým a postupně můžeme zapracovat na jeho celkovém odstranění. Naše duše si přes sny hledá správnou cestu a pomáhá našemu vědomí nalézt odpovědi. Proto bychom se měli snažit vize ze snů v prvé řadě rozklíčovat, ať už sami, nebo za pomoci odborníka," vysvětluje Dlouhá.

Pro vyvarování se nočních děsů doporučuje pravidelný spánek, vytěsnit alkohol a návykové látky užívané před spaním. Ty totiž podle Dlouhé podvědomí nočním děsům naopak otevírají.

Nemít špatné sny je také patologické

Psychiatr Tomáš Rektor upozorňuje především na extrémní případy, kdy pacienty děsí sny prakticky každý den.

"Takové případy sice nejsou časté, ale samozřejmě jsem se s nimi setkal. Lidé pak bohužel zahání strach ze spánku alkoholem nebo různými léky na spaní," přibližuje Tomáš Rektor z centra Terapie.cz s tím, že v takových případech je nutné sáhnout i po doprovodné léčbě léky.

Paradoxní je podle něho i opačný případ. "Nikdy nezažít noční můru je rovněž patologické. Zkrátka je to zážitek, který je považovaný za běžnou a zcela normální součást našeho života," dodává a upozorňuje na to, že není třeba tuto problematiku zbytečně démonizovat.

Varuje před všeobecně vžitým mýtem, podle kterého se noční můra rovná prožitému traumatu v dávné historii. "Přijde-li ke mně někdo do ordinace s tím, že se mu zdá něco děsivého, nemusí to hned nutně znamenat, že ho v dětství osahával dědeček," vysvětluje.

Mnohem častěji bychom podle něj měli hledat důvody v běžných každodenních zážitcích a snažit se s tímto prožitkem lépe pracovat. Noční můra se tak do jisté míry může stát i vodítkem, jak poznat sám sebe. "Ve většině případů ke skutečným traumatům ani nedošlo a lidé vzhledem k rozšířenému trendu je mají tendenci zbytečně vyhledávat," dodává.

Nejčastěji dnes lidé bojují ve svých snech s pocity hlubokého strachu, frustrace, pocity bezmoci, neschopnosti, paralyzovanosti nebo trapnosti, které jsou ve snech zobrazeny různými symboly či příběhy.

Pocity frustrace nebo neschopnosti zakořeněné hluboko v našem podvědomí ale podle Tomáše Rektora v žádném případě nejsou obrazem stavu naší společnosti. A upozorňuje na další z mýtů.

"Doba, ve které žijeme, rozhodně není psychicky náročná. Tak, jak se máme teď, jsme se nikdy neměli," dodává.

Sny se rovněž dají smysluplně vykládat, ale odborníci zde doporučují obezřetnost. "Existují sice určité opakující se vzorce prožívání a jeho symbolického znázornění, ale zároveň se ve snech projevují individuálně vytvářené obsahy a formy a ty je nutné pochopit a respektovat, abychom poselství snu zachytili správně," dodává psycholog Jan Honzík.

Přistupovat individuálně ke každému klientovi radí i Anna Dlouhá. "Lidské podvědomí je velmi individuální, proto bych se vyvarovala rádoby univerzálních šablon. Na sezení ke každému klientovi přistupuji individuálně a i jeho noční můry je potřeba řešit v souladu s jeho osobností a zkušenostmi," uzavírá.

Spánek kratší než šest hodin a spánek delší než devět hodin u dospělého člověka zvyšuje mortalitu, říká expert na poruchy spánku Peter Šóš. Chronickou nespavostí trpí podle něj dvacet procent populace | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 33 minutami

GIBS nezjistila, že by informace z kauzy soudce Sováka vynášeli policisté. Prověřování odložila

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) odložila prověřování úniků informací v kauze soudce pražského vrchního soudu Zdeňka Sováka. Nezjistila, že se některý z policistů dopustil trestného činu. GIBS se záležitostí zabývala od poloviny prosince. Únik informací do médií kritizovala i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Vinila z něj žalobce, což ale odmítla pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

"Vyhodnocením všech získaných materiálů a informací nebylo zjištěno podezření ze spáchání trestného činu ze strany příslušníka bezpečnostního sboru. Celá věc tak byla uložena ad acta," řekla mluvčí inspekce Ivana Nguyenová.

Benešová v lednu uvedla, že by se GIBS měla kauzou zabývat. Zároveň žádala Bradáčovou o prověření úniků. V případu soudce Sováka obviněného z korupce a ovlivňování soudních řízení podle ní některá média měla přístup k interním informacím.

Benešová také uvedla, že vzhledem k rozsahu a detailnosti informací je pravděpodobnější, že informace unikly záměrně od orgánů činných v trestním řízení. Pražské vrchní státní zastupitelství, jehož státní zástupce Sovákovu kauzu dozoruje, se proti kritice ohradilo. Únik ze spisů ze strany policie pak odmítl i šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek. Mazánek i Bradáčová poukázali na to, že k únikům došlo až poté, co příslušné dokumenty obdržely strany trestního řízení - tedy mimo jiné stíhaní lidé a jejich obhájci.

Soudce Sovák čelí obvinění kvůli tomu, že podle vyšetřovatelů ovlivňoval odvolací řízení a nerozhodoval nezávisle, spravedlivě a nestranně. Počínal si tak údajně zejména kvůli slibům protiplnění od svého přítele, spoluobviněného podnikatele Milana Bíby. Soudce tvrdí, že úplatky nebral.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Skepse z pořádání olympijských her roste. Téměř 60 procent Japonců by je zrušilo

Téměř 60 procent Japonců si přeje zrušení letních olympijských a paralympijských her, ukázal průzkum, který zveřejnila japonská tisková agentura Kjódó. Čtvrtina dotázaných obyvatel pořadatelské země si myslí, že by se hry měly konat navzdory zhoršující se epidemické situaci, ale bez účasti diváků. Dalších 12,6 procenta respondentů se domnívá, že by alespoň omezený počet diváků měl mít přístup na sportoviště.

Výsledky průzkumu odrážejí narůstající skepsi z pořádání her, které již byly kvůli pandemii o rok odložené. V současnosti se ale Japonsko potýká se čtvrtou vlnou epidemie covidu-19 a bojuje s nakažlivějšími mutacemi koronaviru, připomíná Kjódó. Pořadatelé již dříve rozhodli, že se hry uskuteční bez účasti diváků ze zahraničí.

Olympijské hry mají začít 23. července. V Tokiu a dalších osmi prefekturách je až do 31. května vyhlášen stav nouze.

Zdroj: ČTK
Další zprávy