Nespavost se stala životním stylem. Doba nás drží v bdělosti

ČTK ČTK
12. 7. 2015 18:46
Dříve byla nespavost chápána jako porucha, nemoc. Dnes se pro mnoho lidí stala životním stylem. Rychlá doba jim neumožňuje vypnout. Mobil ani sebe.
Foto: Isifa/Thinkstock

Paříž - Vyzkoušeli všechno, ale přesto nezamhouří oko. Pro některé "noční můry" není nespavost neštěstím, ale druhým životem. "Když nastane noc a utichne hluk města, začnu vždy se stejným rituálem: obuju si pantofle, obléknu staré kimono, zabořím se do měkkého křesla a pustím se do psaní," říká podle listu Le Figaro francouzský právník a spisovatel Emmanuel Pierrat. Sám sebe líčí jako minimálního spáče, který je téměř vždy vzhůru.

Stačí mu dvě až tři hodiny spánku. "Odpočinek je jako stránka s reklamou: je to ztráta času, byť příjemná," dodává. Jeho hyperaktivita se projevila i v jeho tvůrčí plodnosti: Pierrat je autorem více než šedesátky knih!

Nespavost má podle něho i své nevýhody: "Nemůžete usínat v náručí partnerky ani se ráno vedle ní budit. Pro nespavce je třeba najít nové možnosti lásky," soudí.

Spisovatelé, malíři, intelektuálové... Těch, co nemohou v noci spát, je čím dál tím více. Noc pro ně není dlouhá klidná řeka. Odpočinek je krátký, přerušovaný, ale takový stav často svědčí tvorbě. "Moje tvorba pramení z mé nespavosti," svěřuje se newyorský módní návrhář Isaac Mizrahi.

Pořádně se vyspat? Nebo je to ztráta času?

Ve svém prvním albu z roku 2011 nazvaném En t´attendant (Když na tebe čekám) vyzpívala francouzská herečka a zpěvačka Mélanie Laurentová svou nespavost.

Arianna Huffingtonová, spoluzakladatelka internetového serveru Huffington Post a autorka eseje Jak uspět? Pořádně se vyspat, píše spíš o probdělých nocích. Dobrý spánek v noci podle ní umožňuje nadhled a lepší rozhodování. Kritizuje ty, kdo se pyšní tím, že (téměř) nespí. "Pro muže se stal nedostatek spánku symbolem mužnosti. Spánek musí být novým feministickým tématem a ženy musejí stát v čele této revoluce," zdůrazňuje.

Ve Francii trpí poruchami spánku každý třetí člověk a 67 procent populace připouští, že se v noci probouzí, v průměru na 28 minut. "Udělejte si test: pokuste se usnout, když jste přesvědčeni, že k vám někdo přijde a váš spánek přeruší. Pak není možné usnout. To přesně je nespavost: pocit nutnosti být stále bdělý," říká doktor a profesor jógy Lionel Coudron. "Věda nikdy nenajde zázračné řešení. Je třeba léčit příčinu, nikoli symptom," dodává.

Důvody nespavosti nejsou vždy jednoznačné, ale většinou jsou spojeny s velkým stresem, úzkostí a hyperaktivitou mozku. V posledních letech stále více Francouzů utíká od pilulek k alternativním metodám léčby nespavosti, jako je jóga, akupunktura či meditace. Jak říká Dana Namourová, koučka značky Clarins a expertka na osteopatii, je hlavně třeba naučit se dýchat. "Je to jediný nástroj, který umožňuje kontrolovat naše napětí. Naučme se zpomalit, naslouchat sami sobě a řídit se vlastní intuicí," uvádí.

V západních zemích se nespavost rozšířila v souvislosti s kultem výkonnosti. Potřeba odpočinku je chápána jako slabost. Noci se bojíme, protože to je doba, kdy jsme konfrontováni s našimi obavami.

Nespavost se stala životním stylem. Supermarkety, muzea či fitcentra mají otevřeno pozdě do noci, hyperstimulace je všudypřítomná, svůj mobilní telefon máme stále při sobě. Společnost nás zkrátka drží čím dál více ve stavu bdělosti.

"Přestože je nedostatek spánku přítěží, vnáší do mého života poezii, protože mě nutí přizpůsobit tomu každodenní činnost," říká Philippe Romon, který je šéfredaktorem časopisu Psychologies Magazine a autorem eseje Nespavost, moje přítelkyně. "Je to třeba krátký odpočinek během dne, který v kuse netrvá déle než 30 minut, noční vycházky a malování. Je lépe se nespavosti přizpůsobit, než proti ní bojovat," dodává.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Strážníci získají nárok na odchodné, rozhodla Sněmovna

O nároku na odchodné strážníků ve středu rozhodla Sněmovna, která zároveň odmítla senátní úpravy podmínek odchodného i zmírnění požadavků na vzdělání strážníků. Poslaneckou předlohu, která také zpřesňuje část oprávnění a postupů strážníků, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Zpřísní navíc podmínky bezúhonnosti strážníků a přidá podporu a propagaci extremistických hnutí k důvodům, které vedou ke ztrátě spolehlivosti.

Na odchodné z obecních rozpočtů budou mít nárok strážníci ve věku nad 50 let, kteří vykonávali tuto práci nejméně 15 let a splnili by i další zákonné podmínky. Základní odchodné bude činit jeden měsíční plat. V závislosti na počtu odpracovaných let nad 15letou hranici by strážníci mohli získat až šestinásobek svého měsíčního platu. Podobně je odchodné upraveno u zdravotnických záchranářů.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Příspěvek 500 korun budou od státu dostávat i společníci malých s.r.o.

Společníci malých společností s ručením omezeným s nejvýše dvěma společníky, které poškodila epidemie koronaviru, budou moci požádat o státní příspěvek 500 Kč denně. Ve středu to stvrdila Sněmovna. Po rozsáhlé debatě plné sporů ale odmítla návrh Senátu, aby se příspěvek vyplácel přímo ze státního rozpočtu, a nikoli jen z vybraných daní z příjmů zaměstnanců. Tento senátní návrh měl zabránit tomu, aby obce a kraje přicházely o peníze z takzvaných sdílených daní, z nichž se příspěvek vyplácí.

Podle senátorů a dalších odpůrců může připravit současný způsob výplaty příspěvku obce o 11 miliard a kraje o čtyři miliardy korun. Zákon stanoví, že takzvaný kompenzační bonus, tedy zmíněný příspěvek živnostníkům a dalším OSVČ postiženým dopady epidemie, je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy zaměstnanců. Jde ale o sdílenou daň, o niž se státní rozpočet dělí s kraji a obcemi. Pokud z ní část jde na výplatu příspěvku, připadne pak méně na rozdělení mezi obce a kraje.

Proto senátoři chtěli, aby peníze byly rovnou ze státního rozpočtu. Předlohu ve znění schváleném Sněmovnou nyní dostane k podpisu prezident.

Zdroj: ČTK
Další zprávy