Náhražka masa z kuřecího peří? Student vyrábí lahůdky z odpadu, aby zachránil planetu

Magazín Magazín
12. 12. 2020 18:05
Tatarský biftek z kuřecího peří? Většina lidí by takový pokrm odmítla, i kdyby jim ho kuchař naservíroval na stříbrném podnose. Thajský student designu Sorawut Kittibanthorn ale v surovině, která obvykle končí na skládkách, vidí způsob, jak omezit znečišťování planety. Peří je podle něj výživné a podařilo se mu ho zpracovat tak, aby bylo i stravitelné.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Sorawut Kittibanthorn, student designu na londýnské umělecké škole Central Saint Martins, v rámci své magisterské práce vyvinul náhražku masa, která má podle něj stejně křehkou a šťavnatou strukturu jako skutečný masný produkt. I po vizuální stránce dokáže mladíkova alternativa připomínat hovězí tatárak nebo rybí filetu.

Hlavní ingrediencí, ze které Kittibanthorn náhražku připravuje, je přitom kuřecí peří, do kterého by se s chutí pustil asi málokdo. Pro lidský trávicí systém je peří z drůbeže nestravitelné. Z 90 procent ho však tvoří keratin, stejná bílkovina, která se nachází v lidských nehtech a vlasech a která je bohatá na výživné aminokyseliny.

Právě to Kittibanthorna na zprvu nevábné surovině zaujalo a pomocí chemického procesu hydrolýzy se mu následně podařilo peří zpracovat tak, aby bylo pro člověka poživatelné. Po celém světě se ročně vyhodí dva miliony tun kuřecího peří a student thajského původu chtěl změnit pohled, jakým se na tyto zbytky lidé dívají. Informoval o tom zpravodajský web stanice CNN.

Při výrobě své alternativy masa Kittibanthorn peří postupně očistí, rozdrtí a umístí do vodní lázně s kyselinou a keratinázou, enzymem, který v látce rozdělí pevné chemické vazby. Následně surovinu na mírném plameni 12 až 24 hodin míchá a na závěr ji vyfiltruje a vychladí.

Z výsledku se mu už při různých experimentech podařilo vytvořit těstoviny, sušenky i zmiňované "bezmasé maso". Chemicky zpracované peří podle něj nemá žádnou chuť, a tak se z něj dají pomocí koření vyrobit nejrůznější potraviny. Student doufá, že se mu nyní o kvalitách svého produktu podaří přesvědčit některé šéfkuchaře a společně s nimi vymyslí recepty, podle kterých by se surovina mohla podávat.

Celý projekt má ekologický rozměr. Většina peří, které tvoří kolem deseti procent váhy kuřete, končí na skládkách, takže v důsledku ničí půdu a znečišťuje vodu. Jindy se pálí, což zase vede k uhlíkovým emisím v ovzduší. Pokud tedy lidstvo pro surovinu najde využití, půjde to ruku v ruce se snahou co nejvíc omezit odpad.

Přestože si Kittibanthorn dobře uvědomuje, že jíst pokrmy z drůbežího peří může mnoha lidem připadat nechutné, věří, že když se surovinu podaří elegantně odprezentovat pomocí lákavých pokrmů, nedůvěru strávníků to nakonec nabourá. "Náš přístup ke znečišťování planety se musí změnit a masová náhražka z peří může být jedním z prvních kroků," dodává mladík.

Mohlo by vás zajímat: Češi by měli jíst o třetinu méně. Naše kuchyně zatěžuje planetu víc než italská

Třetinu jídla vyplýtváme při získávání potravinových surovin a třetinu při distribuci. A další část nám zůstane doma v ledničkách, říká expert VŠCHT. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Další zprávy