Libanon je výkladní skříní starověku

Adam Pešek
2. 9. 2011 16:45
Odkryjte velkou pestrost malého Libanonu, dřívějšího "Švýcarska Blízkého východu"
ruiny Jupiterova chrámu v Baalbeku, Libanon
ruiny Jupiterova chrámu v Baalbeku, Libanon | Foto: Isifa/Thinkstock

V záplavě zpráv o blízkovýchodních konfliktech je snadné zapomenout na to, jak jsou tamější státy turisticky atraktivní.

Libanon patří bezesporu k jedněm z těch nejzajímavějších. Kromě úchvatných pozůstatků dávné historie tu, na malém prostoru, najdete jak hornaté vnitrozemí, tak i zlatavé pláže u Středozemního moře.

Jednu z nejpozoruhodnějších a nejzachovalejších ukázek starověké architektury můžete spatřit v archeologickém komplexu v Baalbeku. Z původních více než padesáti vápencových sloupů Jupiterova chrámu se jich sice zachovalo jen šest, nicméně se svou sedmadvacetimetrovou výškou zůstávají těmi nejvyššími, které u antických staveb najdete. Pódium pod chrámem tvoří obrovské, až osmisettunové, kamenné bloky. Nad způsobem, jakým se sem dostaly, zůstává dodnes rozum stát.

Naopak ve výtečném stavu se nachází Bakchův chrám. Blíže k městu pak najdete i menší antické divadlo Odeon.

Křížácký hrad ve městě Byblos, Libanon
Křížácký hrad ve městě Byblos, Libanon | Foto: Isifa/Thinkstock

Nejstarší trvale obydlené město světa Byblos (dnes nazývané Jbail) bylo během své dlouhé historie svědkem mnoha památných událostí. Při prohlídce tu tedy, vcelku pochopitelně, narazíte na památky z různých historických dob. Několik chrámů tu zbylo po Féničanech, útes nad mořem je zase sídlem královské nekropole a římského divadla. Křižáci tu svůj odkaz zanechali v podobě jednoduše pojmenovaném Křižáckém hradu.

Ke slavné minulosti se ale upírají i modernější atrakce - muzeum voskových figurín zobrazuje střípky ze života obyčejných Féničanů; zaměření muzea fosilií pak už asi není potřeba vysvětlovat.

cedrové stromy jsou v Libanonu národním symbolem
cedrové stromy jsou v Libanonu národním symbolem | Foto: Isifa/Thinkstock

Řadou památek se mohou pochlubit i další města. Na historií nabitý Tripolis shlíží pevnost Raymonda de Saint-Gilles, starověkému Týru dominuje zachovalý římský hipodrom a Anjar zase láká na ruiny umajjovského města.

Osmanská rezidence paláce v Beiteddine z počátku devatenáctého století pak oproti zmíněným působí skoro až příliš moderně.

Cedrové dřevo hrálo v životě Libanonců kdysi důležitou roli - o tom svědčí i umístění cedru na státní vlajku. V krajině na něj však narazíte už jen velmi zřídka, většina stromů byla totiž vykácena. Jedním z nejznámějších pozůstatků původních lesů je "les božích cedrů", ležící nedaleko posvátného údolí Qadisha. Celá oblast, stejně jako většina z výše zmíněných míst, patří na seznam Světového dědictví UNESCO.

Hlavní město Bejrút, před občanskou válkou nazývané - pro svůj vzhled a kosmopolitnost - "Paříží Středního východu", se v současnosti, alespoň v porovnání s nejzajímavějšími libanonskými místy tváří poněkud rozpačitě. Luxusní hotely sousedí s rozstřílenými budovami, vyhlášené butiky stojí vedle dřevěných domků a po ulicích se po boku otřískaných autobusů prohání třeba i nejnovější Maserati. Na bývalém hlavní náměstí Place des Martyrs postupně vyrůstají domy v evropském střihu a město by tak jednou mohlo opět získat svůj lesk, ztracený v sutinách zbylých po občanské válce.

římské ruiny v Týru, Libanon
římské ruiny v Týru, Libanon | Foto: Isifa/Thinkstock

Nicméně, zamíříte-li do Libanonu, vaší vstupní bránou bude nejspíše bejrútské letiště, proto se oné "dvojí" atmosféře hlavního města zřejmě nevyhnete. Přímé zpáteční letenky z Prahy se pohybují kolem deseti tisíc korun, týdenní dovolená v režii cestovních kanceláří vás potom přijde asi na dvojnásobnou částku.

 

Právě se děje

Další zprávy