Oblíbená česká herečka Květa Fialová zemřela v úterý 26. září 2017 na selhání srdce. Tato do pozdního věku vitální dáma v posledních letech bojovala s následky srdeční mrtvice i s Alzheimerovou chorobou.
Dnes odešla stará nemocná paní. Ale do nebeského baru vtrhla divoká a nespoutaná Lou. Počítáme, že tam pěkně houstne dým. A děkujeme za vše! pic.twitter.com/TsDCIZ5YxW
— Ministerstvo kultury (@MinKultury) September 26, 2017
Divákům se zapsala do paměti i rolemi ve filmech Limonádový Joe, Fantom Morrisvillu, Adéla ještě nevečeřela, Partie krásného dragouna, Účastníci zájezdu či v seriálu Hříšní lidé města pražského.
Písně, které zpívala ve westernové parodii Limonádový Joe - Když v báru houstne dým či Whisky, to je moje gusto (hlas jí zde propůjčila zpěvačka Yvetta Simonová) brzy zlidověly a lidé je mají v živé paměti ještě více než půl století po vzniku filmu.
Fialová ale zazářila i po osmdesátce - na prknech uherskohradišťského divadla ve hře Harold a Maude o bizarním, ale kouzelném vztahu osmdesátileté usměvavé optimistky a osmnáctiletého pesimisty a "sériového sebevraha". Krédem její postavy, Mathildy Chardinové, je: "Dnes jste tady a zítra tu nebudete." Fialová za roli dostala v roce 2010 cenu Thálie.
Byla známa věčným optimismem a úsměvem, i překážky a rány osudu brala pozitivně, jako něco, co člověka posílí. Ostatně její autobiografie se jmenuje "Květa Fialová o sobě, aneb … čím hůře, tím lépe".
Smrti se nebála a vrásky a šediny si pochvalovala. "Na kosmetiku nechodím, o plastice bych přemýšlela, jen kdybych měla na obličeji nějakou hrůzu a děsila bych lidi," napsala Fialová v autobiografii.
Ač křtěná evangelička, měla tato milovnice zvířat, rostlin, cestování i čarodějnic svou víru, ovlivněnou buddhismem, který vyznávala její maminka.
Po Janu Třískovi dnes odešla na věčnost i Květa Fialová. Soustrast a dík těmto velkým hereckým osobnostem za jejich přínos české kultuře.
— Daniel Herman (@DanielDherman) September 26, 2017
K velkým láskám Fialové patřilo cestování, hlavně země orientální. Z cest si vozila nejrůznější amulety, které pak nosila ve větším množství při sobě. Také její byt byl plný talismanů, knih, obrazů a čarodějnic, které sbírala od dětství a na nichž obdivovala jejich svobodu.
"Je strašné, když ženská řekne, že se celý život obětovala. Proto se mi líbí čarodějnice, ta svoboda - sednout na koště a letět jako orel," říkala.
Květa Fialová se narodila 1. září 1929 ve slovenské obci Velké Dravce a byla známá svým pozitivním přístupem k životu. Otevřeně hovořila o traumatické zkušenosti, kdy ji na konci války znásilnili dva vojáci Rudé armády, což ovlivnilo i její další život.
Publikum obdivovalo její šarm a jemný smysl pro ironii především v rolích komediálního a konverzačního charakteru.
Fialová s vtipem vzpomínala na chvíli v roce 1958, kdy ji Jan Werich angažoval do Divadla ABC, které tehdy vedl.
"Když jsem byla v jeho divadle jako divák, zašla jsem za ním, zda nepotřebuje herečku, a on mě odbyl, abych přišla druhý den. Přišla jsem podruhé a na jevišti potkala svého spolužáka Lubina Kostelku. Werich po mně chtěl, abych udělala dědečka, a po něm, aby udělal babičku. Vzniklo asi něco příšerného, ale Werich mi tehdy řekl nejkrásnější větu: Už vás potřebuji od včera," řekla před lety herečka.
Květa Fialová žila s režisérem Pavlem Hášou, jenž zemřel v roce 2009. Dcera Zuzana se jim narodila v roce 1962.