Když se v 90. letech poprvé objevili na českých televizních obrazovkách Leonardo, Michelangelo, Donatello a Raffael, trefili se přesně do doby, kdy si porevoluční mládež snadno zamilovala vše, čím seriál proslul. Tedy hlavně pizzu, kung-fu a rozličné zmutované tvory, kteří si pomocí pěstí, zbraní, ale také průpovídek dávali do nosu. Byly to bezelstné časy, kdy dvanáctileté chlapce či dívky dovedla nadchnout i reklama na nejmenovaný jogurt, který pořad "přinesl" divákům.
Málokdo tehdy tušil, že původní komiks Američanů Kevina Eastmana a Petera Lairda byl černobílý, o poznání temnější a krvavější.
V průběhu dalších dekád se objevila řada filmů, která neuměla navázat ani na hravou bezstarostnost animovaného seriálu, ani na temnější podtóny želví franšízy.
Až spoluscenáristé nového snímku Seth Rogen a Evan Goldberg pochopili, jak antropomorfní želví hrdiny vystihnout. Oba už komediemi jako Superbad dokázali vystihnout duši pubertálních hochů. Tedy ukázat je jako nejisté, sprosté, ztřeštěné, klidně i nechutné tvory, ale přitom se jim nevysmívat a naopak kopat za všechny nesmělé, podivínské outsidery tohoto světa.
Podobní hošíci se prohánějí také v newyorské kanalizaci snímku Želvy Ninja: Mutantí chaos. Jsou posedlí venkovním světem, který jim jejich krysí "otec" mistr Tříska zakazuje, neboť lidé jsou zlí a podojili by je. Co že to znamená? Ani chlapci to nechápou. Ale ve správný čas se odhalí, co tím Tříska myslí.
Tvůrci v čele s režiséry Jeffem Rowem a Kylerem Spearsem mají cit pro potrhlý humor a to, co frčí mezi dnešními roztěkanými dětmi, ať už jde o natáčení tiktokových videí, či posedlost anime seriály. Přitom do snímku umí přimíchat patřičnou porci nostalgie po 90. letech, mimo jiné díky soundtracku Trenta Reznora a Atticuse Rosse, který mísí zvuky starých syntezátorů se songy hvězd newyorského rapu jako A Tribe Called Quest.
Želvy Ninja byly vždy posedlé různými kulturními narážkami a nejinak je tomu v novém snímku. Bohužel to zcela neplatí pro dabovanou verzi, která publikum připraví o hlasy Jackieho Chana v roli mistra Třísky či rapera Ice Cube, jenž namluvil padoucha zvaného Superfly. Což je pochopitelné a holt v české verzi tolik nevyniknou drobnosti, jako když Tříska provádí bojové kreace v duchu takzvaného opilého kung-fu, jimiž se právě Chan proslavil.
Horší je, že překladatelé se rozhodli počeštit i většinu kulturního kontextu, a tak "želváci" mluví o tom, že by se chtěli stát Nesvadbou, a vytahují jména jako Vondráčková či "Honza Nedvěd a Brontosauři".
Pokud překladatele vedl pocit, že původní narážky by dětské publikum nepochopilo, jmény jako Nedvědem to rozhodně nezlepší. A rodiče, kteří při poslechu jazzem prosáklého hiphopu slavné party z newyorské čtvrti Queens zaslechnou slova jako Vondráčková, dostanou chuť vytáhnout Leonardovy katany či Michelangelovy nunčaky, aby se s tímto zrůdným přešlapem náležitě vypořádali.
Ale byť uši u dabované verze občas utrpí, oči jim to vynahradí. Snímek stojí na neučesané animaci, zjevně inspirované dvěma posledními kreslenými filmy o Spider-Manovi. A byť Mutantí chaos není tak invenční jako jeho "pavoučí" předobraz, stále potěší využíváním technik, které jsou opakem dokonalé počítačové 3D animace. Naopak pracují s čárami i šrafováním připomínajícím japonské komiksy manga a jejich seriálové, želvími hrdiny tak oblíbené verze.
Želvy Ninja: Mutantí chaos stojí na prostém příběhu o zmutovaném padouchovi. Ten se chce vypořádat s lidstvem oplátkou za to, jak se lidé chovali k němu. Jde o variaci oblíbeného tématu, do superhrdinských filmů vnesenou sérií X-Men. Mutanti jsou alegorií jiných, existujících menšin a film v jednoduché, mládeži srozumitelné podobě přemítá nad tím, co budí útlak a nenávist. A že zlo nikdy nevzniká samo o sobě.
Tvůrci zvolili poněkud "odvážný" tah, kdy padouch Superfly jménem i vzhledem odkazuje k hrdinům takzvaných blaxploatačních filmů, jež v 70. letech mířily na černošské publikum, dávaly mu sebevědomí a nabízely protagonisty, s nimiž by se mohlo ztotožnit. Často právě takové, jací se pohybují za hranou zákona a na útlak většiny reagují leckdy poměrně ostře.
V tomto snímku však autoři ukazují, že podobná "radikální emancipace" - tedy taková, co vede k vyhlazení a zotročení lidstva - není řešením. Přesto působí zvláštním dojmem, když padouchovi, který má být esencí toho, pro co kdysi černoši začali používat slovo "cool", uděluje lekci ztělesnění bílého rockera, jemuž navíc propůjčil hlas herec a wrestler John Cena.
Byť občas takové dějové zákruty zarazí a vyvolají dojem, že snaha o drobnou kulturní referenci u scenáristů sem tam převažuje nad promyšleností či koherentností vykreslovaného světa, snímek si nakonec získá publikum tím, jak vypráví o jednoduché touze zapadnout. O tom, že snem Leonarda a jeho party není umět kung-fu a přežírat se pizzou, ale třeba chodit do školy. Především do takové, kde by nebyli za otloukánky.
Jakmile potkají školačku April, která je jako první člověk přijme takové, jací jsou, vše bude na dobré cestě. Škola, na níž se drobná část děje odehrává, se mimochodem jmenuje Eastman High a jde o zjevnou poctu stvořiteli želvích hrdinů Kevinu Eastmanovi.
Právě tím, jak snímek Želvy Ninja: Mutantí chaos umí skládat četné nostalgické pocty a zároveň mluvit řečí dnešních dětí, překonává své předchůdce. Při sledování si divák vzpomene na zvolání z jednoho dílu série X-Men, kde zazní: "Mutant and Proud!" Tedy jsem mutant a jsem na to hrdý.
Klidně by se to dalo skandovat i u želvího filmu. Navzdory nekomplikovanému ději se řadí k nejpozoruhodnějšímu, co v ranku animace i tvorby pro mládež letos vzniklo.
Film
Želvy Ninja: Mutantí chaos
Režie: Jeff Rowe a Kyler Spears
CinemArt, česká premiéra 4. srpna.
