Tvůrci novinku představili tuto středu v unhošťském nahrávacím studiu Sono. Vladimír Mišík nedorazil, kvůli zánětu průdušek leží v pražské Nemocnici Na Františku. K akci jen ráno natočil zdravici.
"Po vydání Nočního obrazu jsem byl v takovém útlumu. Bylo po covidu, přestal jsem koncertovat. Ale Petr mě probral tím, že mi poslal několik demonahrávek nových písniček, a tím jsem se dostal do takového činorodějšího způsobu existování a začali jsme zase pracovat," popisuje Mišík.
Spolupráci s Petrem Ostrouchovem označuje za ideální. "My jsme nikdy s kapelou Etc… neměli producenta a všechno jsme dohadovali víceméně sami. Ale on ten pohled zvenčí je občas osvěžující, a když z toho vznikne taková spolupráce, tak to funguje. Z nahrávání se skvělými muzikanty jsem byl nadšený. Petr Ostrouchov je na mě milý, i když zpívám blbě," říká Mišík.
Album obsahuje 15 nových písní, které složili společně. "Mě ta spolupráce hrozně baví. Je to setkání s někým, kdo není jenom skvělý zpěvák, ale také skvělý člověk," poznamenává Ostrouchov. "S Vláďou spolu s přestávkami děláme šestým rokem a už jsme tak nějak vyladili práci po hudební i lidské stránce a troufám si říct, že jsme se stali přáteli. A když máme na nějakou věc opačný názor, tak si o tom popovídáme a jeden z nás ustoupí bez pocitu, že by byl zahnán do kouta," konstatuje.
Desku natočili letos. "Vláďa se mi při každé vhodné příležitosti zmínil, že má nějaké nové texty a významně na mě při tom pomrkával. Spolupráce s ním je vždycky radostná, a tak jsem si je od něj vyžádal, vyhledal ještě pár básní, přizval do party Michaela Žantovského, jehož texty jsem vždycky měl moc rád a kterého jsem tak trochu vytáhl z textařského důchodu, a začali jsme připravovat nové písničky," popisuje Ostrouchov.
Ve studiu se sešla desetičlenná kapela, jejímž jádrem je kvarteto Blue Shadows, tedy kytaristé Josef Štěpánek a Ostrouchov, baskytarista Matěj Belko a bubeník Martin Novák.
Dále na novince účinkují klavírista Jan Steinsdörfer a v USA žijící hráč na Hammondovy varhany Ondřej Pivec, kytarista Lukáš Martinek, kontrabasista Tomáš Liška plus dva zahraniční hosté - americký perkusista kubánského původu Michito Sanchez a britský hráč na pedal steel guitar B. J. Cole. Doprovodnými vokály přispěl mimo jiné Mišíkův syn Adam.
"Nahrávali jsme jako za starých časů - všichni najednou, celkem rychle a intuitivně. Za takovouhle koncentraci skvělých hráčů s výbornými nápady a citem pro celek jsem opravdu vděčný. Co jsme nahráli, už tak zůstalo, dodatečně se přitáčely jen zpěvy a do dvou písní dechová sekce," vysvětluje Ostrouchov.
Sám Mišík na albu na kytaru nehraje. "Bohužel artróza levé ruky mi nedovoluje hrát na kytaru, neumáčknu struny, takže skládat moc nemohu, ale o to se postaral Petr, který texty včetně těch mých zhudebnil," poznamenává Mišík.
Deska vedle textů Mišíka a Michaela Žantovského, což je bývalý velvyslanec a donedávna ředitel Knihovny Václava Havla, obsahuje zhudebněné básně Josefa Kainara, Jana Skácela, Jiřího Dědečka a Františka Gellnera. Jeden text napsal Belko, Ostrouchovův někdejší spoluhráč z kapely Sto zvířat.
Album zahrnuje i píseň Milé mozkové závity. Skladba ve stylu ska je věnována vloni zesnulému Janu Kalinovi, kapelníkovi právě skupiny Sto zvířat.
"Vláďa Mišík mi dal text s tím, že by to byl materiál pro nějakou veselejší písničku. Já jsem jako člen skupiny Sto zvířat napsal asi 40 písniček ska, tak jsem navrhl tento styl. Písničku jsme nahráli a s Tomášem Belkem jsme si řekli, že bychom ji mohli věnovat Honzovi Kalinovi. A Vláďa byl pro," objasňuje Ostrouchov.
Vladimír Mišík s hudbou začínal v 60. letech, kdy zpíval s Kometami, Matadors či Blue Effectem. Ke konci první poloviny 70. let založil skupinu Etc… a přes mnohé personální změny s ní koncertoval další desítky let.
K Mišíkovým sedmdesátinám v roce 2017 vznikl filmový dokument Nechte zpívat Mišíka, který natočila Jitka Němcová. V posledních pěti letech vydal alba Jednou tě potkám a Noční obraz.
