Svět Sandry Torralby roste z intimity, ale míří výš

Radek Burda
19. 6. 2013 12:33
Výstava Sandry Torralby nabízí zajímavý pandán k expozici Vnitřní okruh
Sandra Torralba
Sandra Torralba | Foto: Sandra Torralba

Recenze - Výstava Můj svět fotografky Sandry Torralby, která je do 21. června k vidění v chebské Galerii G4, tvoří, ale snad je to jen pouhá náhoda, zajímavý pandán k výstavě Vnitřní okruh v současné české fotografii. Jakoby se s těmito osobními výklady osobních běsů roztrhl pytel. Ale to je jen zdání. Takové překvapení to zas není.

Rozlomení kruhu

Zkoumání vlastních pocitů, svých osobních niterných životů, snů, emocí - tím je dnešní doba, kladoucí na jedné straně až úmorný důraz na individualitu, ovšem na druhé straně žijící zároveň v historicky nejvíce organizované společnosti, zcela zřetelně těhotná. Pocity odcizenosti, nesrozumitelnosti vlastního života, či naopak snahy o hledání užitečnosti v mraveništi, pokusy o rozlomení kruhu prostřednictvím třeba lásky jsou dnes vlastně dominantní.

Dalo by se říci, že práce se sebou samým je dokonce asi tou nejpoužívanější současnou strategií. Model je zadarmo a každý z nás je napěchován myšlením hlavně o sobě. Proto dnes každá amatérská galerie na webu přetéká - díky neskutečnému rozmachu fotoaparátů, a i díky emancipaci ženského vidění a cítění - obrazy objektivizovaných intimit.

Sandra Torralba
Sandra Torralba | Foto: Sandra Torralba

Jako dříve bylo dominantním „hledání krásy v ošklivosti", tedy „jakési" počestné voyeurství při cestách po exotice, po válečných polích či návštěvách po zdejších vyloučených lokalitách, tedy práce víceméně „mužská", selektivní, vhodná pro střední třídu zámožných měšťanů hasících svoje špatné svědomím pozorováním a zkrášlováním světa lidí stojících na společenském žebříčku o míle dole, dnes se zájem zas přelil do zveřejňování svých intimních prožitků. Tedy strategie vyvěrající nejvíce z totální demokratizace a dostupnosti vlastnictví přístrojů, která otevřela umělecké sebevyjádření doslova každému.

Práce španělské fotografky Sandry Torralby, která má kromě vystudované fotografie také vzdělání v oboru sociální práce a psychologie zaměřené na párovou terapii, zapadají nebo, by také mohlo říci, nijak nevybočují z proudu tohoto zkoumání vnitřního světa. Čím se liší, je právě ten teoretický základ.

Široce rozevřená trhlina v naději

V chebské Galerii G4 jsou tak k vidění práce, které přesahují běžný „intimní deníček" růžových snů nositele fotoaparátu, ale skutečně se snaží zobrazovat vlastní svět tak, aby byl zároveň přístupný a přínosný i pro nezúčastněného diváka. Soubor Trhlina v naději (Hope´s Crevice) napohled zobrazuje překvapivé setkání kojence a starého člověka, tedy míchá ingredience v poměru, v jakém odedávna platí, že se tak míchá úspěšná fotografie, aby lákala a poutala diváka: Vezměte dvě obyčejné, známé věci - a smíchejte je v neznámém a provokativním kontextu.

Sandra Torralba
Sandra Torralba | Foto: Sandra Torralba

Jenže ten soubor je přeci jen víc než setkáním „deštníku a šicího stroje". Je to vnitřní svět autorky vypořádávající se s blízkostí a neodvratností smrti člověka a zároveň o naději nového života, který autorka nosí  - jak se to banálně říká? - pod srdcem.

„Vždy se zdá, že je trochu naděje a veselosti v tom, co zažíváme, dokonce i když jsme konfrontováni se zřejmým, ale existence nemůže být uchopena, vrácena zpět nebo znovu prožita a trhlina v naději se široce rozevře: měla své vzpomínky a krátkou přítomnost, dokud neodešla, zanechala skvělé vnouče a po sobě mezeru."

V další místnosti pak máme další svět. Svět podivně se vznášejících lidí, dívek lezoucích po stěně je světem, kde „Zanikají sny" (The downfall of the dream). Svět, kde by se chtělo létat - ven! za hranice, bez omezení! - ale v tom šíleném polobdění dnešního světa zjišťujete, že vaše křídla vám někdo hrubě přistřihl a vás samotné uzamknul do krabice normativ.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

„Jako by se snažily těšit z chuti, kterou kdysi okusily, postavy v této hře si i nadále přejí, nadále sní. Ale vzpomínky a sny jsou vždy rozostřené a postupem času si začínají být vědomi podvodu. Je to příběh o existenci úskoku: že není život bez smrti, stejně jako není sen bez svého zániku."

Filozofie a přetlak

 V každé té práci hmatatelně vidíte vzdělání autorky. Její znalost a potýkání se s mezilidskou interakcí, viděnou však z té nejhlubší intimity. To se však již moc nedá říci o jejím souboru Autoportréty, pokusu o víceméně afektované, bakchanakální, netradiční autoportréty, vždy ale vcelku zpět padající do samoúčelnosti, do hry formy pro formu, tedy souboru pracujícím s přesně tím omezením, kterým trpí běžné amatérské galerie plné technicky bravurních portrétů, jejichž jediným úkolem je ukázat, jak krásně umím fotit.

Sandra Torralba
Sandra Torralba | Foto: Sandra Torralba

Ostatně jistá polopatičnost je vidět i ze souboru Ideální chlap (The Ideal Man), který není ničím víc než obrazově popisným dořeknutím samotného titulku, bez jakéhokoli významového napětí nebo konfrontace.

Ale to vem čert. Výstavu Sandry Torrably je dobré přeci jen vidět. Už jen pro to uvědomění si, jak se dělá „Vnitřní okruh" v zahraničí. Ano, ten náš „Vnitřní okruh", u nás brán, jakoby to bylo nějaké zjevení a jako „jakési" až prolomení tabu.

Díváním se na tuto výstavu prostě pochopíme, že Vnitřní okruh je jen jistý obyčejný, mohutný proud fotografie. Běžný a významný fotografický směr, který má své vrcholy atakující až filosofickou úroveň třeba u Cindy Sherman, ale který je zároveň rozprostřen až po obyčejné - byť třeba ještě technicky zdatné - obrazy, nepřinášející jinou výpověď než viditelný přetlak autora k sebevyjádření se bez vazby na diváka.

Vlastně oba póly výstava Můj svět Sandry Torralby nabízí.

Sandra Torralba: Můj svět. Galerie G4, Cheb, 10. května - 21. června 2013. www.sandratorralba.com.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Právě se děje

před 36 minutami

Místostarostka Prahy 5 rezignovala. Vadí jí nekoncepčnost řízení i střet zájmů starostky

V Praze 5 rezignovala místostarostka Nadežda Priečinská (TOP 09). Důvodem je podle ní vedle nekoncepčnosti řízení městské části také střet zájmů starostky Renáty Zajíčkové (za ODS), která podle ní odmítá vystěhovat z městské budovy soukromé gymnázium, jehož je majitelkou, i když má městská část málo míst ve školách. Zajíčková sdělila, že Priečinská porušovala koaliční smlouvu a ve své gesci byla nečinná. Odůvodnění vnímá jako ryze osobní útok na svoji osobu. O ukončení nájmu je ochotná jednat, pokud tak rozhodnou zastupitelé.

Gymnázium mezinárodních a veřejných vztahů Praha se nachází v budově na Plzeňské ulici kousek od tramvajové zastávky Klamovka, kterou si pronajímá od radnice. Zajíčkové je majitelkou školy a před tím, než se loni v září stala starostkou, tam působila jako ředitelka.

Zdroj: ČTK
Další zprávy