Paříž - Britský sochař indického původu Anish Kapoor představil další ze svých obřích děl. Do centrální prosklené lodi pařížského Grand Palais umístil třicetimetrovou nafukovací sochu nazvanou Leviathan, do níž mohou lidé vstoupit.
Monumentalita patří ke Kapoorově umělecké i obchodní značce. Stejně tak je leitmotivem jeho prací právě vytvoření „negativního" prostoru. Jeho působení a emocím je divák vystaven a musí se vyrovnávat s fyzickými i mentálními pocity, které doposud nezažil.
V případě biblické mořské příšery ho podle prvních ohlasů čeká zkušenost, jako když je spolknut velrybou (to je ostatně hebrejský překlad slova leviatan) nebo se dostane do dělohy. Po okamžiku absolutní tmy, která ho přepadne za dveřmi bez oken, je najednou vystaven tísnivé atmosféře a intenzivnímu červenému světlu, které patří k dalším Kapoorovým trademarkům.
Uvnitř se navíc mění teplota podle toho, zda na sochu svítí skrze skleněnou střechu slunce, a polopropustný povrch dovoluje rozeznávat „venkovní svět" secesní architektury.
Kapoorova první francouzská práce po třiceti letech vznikla pro akci Monumenta - sochař je čtvrtým autorem, kterému byl propůjčen secesní prostor budovy postavené v roce 1900 pro Světovou výstavu. Před ním tu vystavovali Anselm Kiefer, Richard Serra a Christian Boltanski.
Sám autor říká, že pro něj Leviatan znamená archaickou sílu spojenou s temnotou. Je to prý příšera tížená svým vlastním mrtvým tělem, která stojí a hlídá vstup do zapovězených naší mysli. V některých recenzentech však socha vyvolává prozaičtější pocity.
Dílo, které zabírá plochu 35 000 čtverečních metrů a bude oficiálně představeno ve středu, popisují jako cosi "nedefinovatelně erotického" nebo coby obrovský masážní přístroj. Kapoor jim to nevymlouvá a na adresu svého díla dodává: „Nevěřím, že existuje cosi jako nevinný divák. Každé pozorování nás mění a zároveň je podmíněno naší historií - ať už je více či méně reálná."
Jeho obří socha už dostala i politický rozměr. Kapoor ji v úterním interview věnoval čínskému umělci a obránci lidských práv Aj Wej-wejovi, který je už přes měsíc ve vězení. Kapoor to označil za barbarský návrat do časů Sovětského svazu, kdy byli umělci umlčováni, a vyzval muzea a galerie, aby na protest zůstala jeden den uzavřená.
Kapoor je držitelem prestižní Turnerovy ceny z roku 1991. Jeho mediální proslulost je často srovnávána s Damienem Hirstem. Kapoorova díla ovšem „nešokují" ani tak svými tématy, jako právě velikostí a také magičností, s níž přitahují pozornost.
Na přelomu roku 2002 a 2003 vystavoval v Tate Modern obří plastiku Marsyas, jejíž inspirací byl Tizianův obraz Apollo a Marsyas z roku 1575. Membrána z PVC dlouhá 155, široká 23 a vysoká 35 metrů zaplnila celý prostor bývalé turbínové haly a dodnes je považována za jednu z největších soch na světě.
Podle legendy satyr Marsyas vyzval Apollóna na hudební souboj. Podlehl a Apollón mu nechal zaživa stáhnout kůži. "Tohle je Marsyasova kůže a já vás zvu do jeho těla," prohlásil autor o skulptuře v jeho oblíbené krvavě rudé.
Autor poměrně často pracuje také se zrcadlovými efekty. Známá je jeho socha Cloud Gate stojící v Chicagu, jakási obří fazole o rozměrech 10 m x 20 m x 13 m, v jejímž lesklém povrchu se odráží a deformuje okolní město. Na stejném principu pracuje šestimetrové zrcadlo Sky Mirror, které je umístěno na trávníku vedle divadla v anglickém Nottinghamu (jeho větší verze byla nějaký čas vystavena v New Yorku).
Kapoorova obří ocelová socha/konstrukce má zanedlouho vyrůst v olympijském parku na východě Londýna a stát se atrakcí her v roce 2012. Výhledově největší plastika na ostrovech bude vysoká 115 metrů - o 15 metrů vyšší než newyorská socha Svobody.
Ponese název Arcelor Mittal Orbit podle Kapoorova krajana Lakšmího Mittala, indického ocelářského magnáta, který stavbu z největší části zaplatí. Plastika z trubkové oceli složená z nepravidelných smyček ponese ve vrchní části vyhlídkovou terasu, kam se dostane výtahem až 700 návštěvníků za hodinu.
Zpátky budou moci jít po spirálovitém schodišti. Jak je u Kapoora zvykem, mnohatunová konstrukce má symbolizovat a vyvolávat něco nehmotného; tentokrát dokonce bláhově nehmotného. Kapoor při popisu tohoto "jeřábu k věčnosti" mluví o připomínce Babylonské věže.
