New York vystavuje sochy vězněného čínského umělce

Kultura ČTK Kultura, ČTK
6. 5. 2011 9:50
Odhalení se zúčastnil starosta Michael Bloomberg
Foto: Reuters

New York - V New Yorku jsou v těchto dnech na prostranství před proslulým hotelem Plaza vystaveny sochy vězněného čínského umělce a kritika tamní vlády Aj Wej-weje. Znázorňují hlavy zvířat tvořících čínský zvěrokruh. Čínské úřady umělce zatkly zhruba před měsícem a viní ho z hospodářské kriminality. O Aj Wej-wejovi od té doby nejsou žádné zprávy.

Jeho sochy působící velmi masivním dojmem jsou před hotelem rozmístěny u Pulitzerovy fontány. Je to vůbec poprvé, kdy se tam nějaké umělecké dílo objevilo. Každá z nich váží kolem půl tuny.

Středečního odhalení se zúčastnil newyorský starosta Michael Bloomberg. Činy čínského umělce podle něj vypovídají nejenom o odvaze, ale i touze po svobodě, kterou cítí každá lidská bytost.

"Umělci riskují vše, aby mohli tvořit. Riskují neúspěch. Riskují zamítavé reakce. Riskují kritiku veřejnosti. Umělci jako Aj Wej-Wej, kteří pocházejí z míst, která si neváží svobody slova a nechrání ji, riskují mnohem více," podotkl politik.

Policie Aje zatkla jen několik dní poté, co třiapadesátiletý avantgardní umělec oznámil, že chce z Číny odejít a usadit se v zahraničí. Chtěl prý otevřít své studio v Německu a žít tam, aby se zbavil šikanování a pronásledování čínských úřadů. Aj například označil čínské vůdce za gangstery a v posledních letech obhajoval humanitární případy.

Aj se jako designér podílel na koncepci futuristického ztvárnění architektonické chlouby Pekingu, národního olympijského stadionu známého jako Ptačí hnízdo. V minulosti mimo jiné strávil kolem deseti let v New Yorku a město i poté navštěvoval.

Čtěte také:
Kritik čínského režimu Aj prý neplatí daně a je nemrava


 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy