Praha - Příznivci výtvarníka Romana Týce začali přelepovat panáčkům na semaforech u přechodů pro chodce hlavy. Akcí s názvem Panáčci ztrácí hlavu za Týce, která se šíří v ulicích i na sociální síti, chtějí její účastníci vyjádřit solidaritu s vězněným umělcem.
Týc, vlastním jménem David Hons, nastoupil v pátek do vězení za to, že odmítl zaplatit pokutu nařízenou soudem za výměnu skel u pražských semaforů.
"Dokud bude Roman Týc ve vězení za panáčky, budeme jim přelepovat hlavy jako projev solidarity a řízené občanské neposlušnosti," stojí na stránkách věnovaných akci na sociální síti Facebook. Vlna solidarity se zvedla už před jeho nástupem do vězení.
Bezhlavé zelené a červené postavičky jsou vidět na semaforech v Praze, například na Újezdě, na Karlově náměstí, kolem Tančícího domu nebo u Karlova mostu. Jde většinou o místa, která svými změněnými postavičkami ozdobil před časem i Týc.
Čtěte také:
Výbor: Vězení pro Týce? Jako by šel Černý sedět za tank
Týc šel do vězení nadvakrát. Nebylo jasné, zda je to on
Podle firmy Eltodo, která v Praze spravuje semafory a veřejné osvětlení, je přelepování světelné signalizace protiprávní a pro chodce nebezpečné.
"Jakékoliv pozměňování dopravního značení je nebezpečné jednání. Světelné signalizační zařízení spadá do stejné skupiny, jako kdyby někdo ničil dopravní značky," řekl mluvčí firmy Jan Rafaj. Semafory ve městě se zatím jen běžně kontrolují, případné přelepy zaměstnanci Eltodo odstraňují. O případ se už zajímá i policie.
Kromě hlavního města se k akci přidali lidé například v Českých Budějovicích, Brně či Olomouci. Happening se prý začal šířit i do zahraničí, podle informací ze sociálních sítí například do Ruska a Francie.
"Vlastně se ani úplně neví, kdo to začal dělat. Spojnicí pro všechny je spíš samotný program. Lidi to baví, chytlo se to samo od sebe," řekl člen výtvarné skupiny Ztohoven vystupující pod jménem Jan Tar.
Na podporu Týce chystají jeho příznivci další akce. Měly by se konat po celý měsíc, kdy bude umělec ve vězení. Na budově Akademie výtvarných umění v Praze se už objevil sprejový nápis Free Roman Týc.
Výtvarník Týc patří mezi zakládající členy skupiny Ztohoven, jež je známá svými intervencemi do veřejného prostoru. Nejznámější je jejich akce Mediální realita z roku 2007, při níž se napojili do televizního vysílání v pořadu Panarama na ČT2 se simulovaným atomovým výbuchem.
Za dílo získali cenu od Národní galerie v Praze, ale také se dostali do konfliktu se zákonem, avšak nakonec byl čin vyhodnocen jako přestupek, příslušný městský úřad ale zamítl i to a skupina nedostala žádný trest.
Za většinu akcí sbírají umělci ocenění, ale na druhé straně se dostávají do konfliktu se zákonem. To platí i pro některé Týcovy "soukromé" aktivity.
V roce 2007 vyměnil autor v metropoli skla na 50 semaforech pro chodce za šablony s postavičkami v komických či lehce vulgárních situacích. Podle svých slov chtěl panáčky zbavit svěracích kazajek, aby se mohli uvolnit. Projekt dostal první cenu na vídeňském festivalu Sidewalk cinema.
Za výměnu byl Týc odsouzen k pokutě, kterou odmítl zaplatit. Bere to jako uměleckou akci; pokud by prý pokutu 60 000 korun zaplatil, uznal by, že spáchal trestný čin.
V pátek proto nastoupil do pankrácké věznice k měsíčnímu trestu. Hrozba dalšího trestu nad ním visí za středeční potyčku se strážníky. Podle svědkyně se jí ale jenom zastal, když byli policisté hrubí.
Ztohoven kromě "jaderného výbuchu" zakryli také neonové srdce výtvarníka Jiřího Davida, které svítilo nad Pražským hradem na konci funkčního období prezidenta Václava Havla.
Týc na sebe upozornil i hrou Seber policajtovi čepici; jeho byla i socha ohořelého muže Ohnívání vystavená na Václavském náměstí poblíž místa sebeupálení Jana Palacha. Vyšetřováni byli i za akci Občan K. - když vystavili občanské průkazy s pozměněnými fotografiemi.
Naposledy o sobě dali Ztohoven vědět loni v půli června, den před 390. výročím popravy a uctění památky 27 českých pánů, kdy umístili na pražské Staroměstské náměstí 28. kříž. Chtěli tím prý vyvolat diskusi o historii i současnosti a poukázat na význam podobných památníků.
Loni v září pak Týc otevřel výstavu Vykradač hrobů, na níž obrazy ve stylu portrétů z náhrobních kamenů vytvořil z popela, údajně lidského. Tvrdil, že v krematoriích vznikají přebytky, tedy popel zesnulých, který končí často bez piety na skládkách. Chtěl tak prý otevřít diskusi o pokřiveném vztahu společnosti ke smrti.