Ztohoven půjdou k soudu za změněné fotky na občankách

Kultura ČTK Kultura, ČTK
14. 11. 2011 16:09
Za poškozování cizích práv jim hrozí až dva roky
Foto: CT24

Praha  - Žalobci poslali před soud 12 členů výtvarné skupiny Ztohoven, kteří loni vystavili občanské průkazy s pozměněnými fotografiemi. Navrhli je obžalovat z poškozování cizích práv, za což jim v případě odsouzení hrozí až dvouletý trest vězení nebo zákaz činnosti.

Občanské průkazy se snímky pozměněnými takzvaným morphingem vystavila skupina v polovině loňského roku v galerijním prostoru v centru Prahy jako součást svého projektu Občan K., kterým prý chtěla upozornit na to, jak jednoduché je zneužít soukromé informace o každém člověku. Podle policie se tím však členové skupiny dopustili trestného činu, neboť při žádostech o vydání průkazů podvedli úředníky.

Foto: autor: Tomáš Třeštík, zdroj: Ztohoven

Policie pár hodin po zahájení výstavy průkazy členů Ztohoven zabavila a načas zadržela jednoho z umělců, který vystupuje pod jménem Roman Týc. V policejní evidenci již figuroval se změněným portrétem, na který použil kombinace podobenky své a svého kolegy.

V létě skupina oznámila, že se bude po policii domáhat omluvy za zničení svého díla. Policie po zabavení průkazy loni v červnu zkoumala, zda jsou pravé. Přitom bylo podle právního zástupce umělců Michala Pokorného vinou nesprávného úředního postupu dílo zničeno a není ho možné uvést do původního stavu.

Inkriminované dílo je kovový válec, ve kterém byla laserem vypálená ústava EU a po obvodu bylo 12 občanských průkazů, které byly zalité v plastu. Policie pravděpodobně poškodila válec a dílo již není možné v této podobě vystavit. V září prý mělo být dílo prezentováno například na výstavě v Berlíně.

Skupina objekt vystavila v galerijním prostoru v centru Prahy jako součást svého projektu Občan K. Výstavu pořádala Dvorak Sec Contemporary.

V projektu ztohovrn využili toho, že při pořízení občanského průkazu lze donést úředníkům již hotový portrét. Každý z umělců navíc zažádal o občanský průkaz na jméno svého kolegy. Po šest měsíců pak prý žili pod cizí identitou. V lednu je za to policie začala stíhat pro přečin poškozování cizích práv . Jeden z umělců Jan Tar již dříve řekl, že cílem skupiny rozhodně nebylo páchat kriminální činnost.

Skupina Ztohoven je známá svými intervencemi do veřejného prostoru. Nejznámější je jeich akce Mediální realita z roku 2007, při níž se napojili do televizního vysílání v pořadu Panarama na ČT2 se simulovaným atomovým výbuchem.

Za dílo získali cenu od Národní galerie v Praze, ale také se dostali do konfliktu se zákonem. ale nakonec čin vyhodnotil jako přestupek, příslušný městský úřad ale zamítl i to a skupina nedostala žádný trest.

Naposledy o sobě dali vědět v půli června, den před 390. výročím popravy a uctění památky 27 českých pánů, kdy umístili na pražské Staroměstské náměstí 28. kříž. Chtěli tím prý vyvolat diskusi o historii i současnosti a poukázat na význam podobných památníků.

Podle Ztohoven další kříž k ostatním patří, má uctít památku Martina Fruvajna z Podolí, který ještě před popravou spáchal sebevraždu a sťat byl posmrtně. Podle nich je tak historií neprávem opomíjen.

Vzáří pak Roman Týc otevřel výstavu Vykradač hrobů, na níž obrazy ve stylu portrétů z náhrobních kamenů vytvořil z popela, údajně lidského.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Biden se pustil do boje se změnami klimatu, zastavil pronájem půdy k těžbě ropy

Americký prezident Joe Biden ve středu podpisem exekutivních příkazů zahájil realizaci svého plánu postavit se změnám klimatu a učinit z "klimatické krize" téma pro velkou část federální vlády. Nařídil například ministerstvu vnitra, aby v co největší míře pozastavilo uzavírání nových smluv o pronájmu federální půdy k těžbě ropy a plynu. Podle nového šéfa Bílého domu Spojené státy nemohou v souvislosti s ekologickými výzvami dál otálet.

Americká média před vystoupením prezidenta psala o zahájení "frontálního útoku" proti klimatickým změnám nebo o rychlém startu ambiciózního projektu nové administrativy. Během povolebního přechodného období Biden avizoval například rozsáhlé investice do "zelené infrastruktury" včetně vyčlenění dvou bilionů dolarů (43 bilionů Kč) na projekty kolem obnovitelných zdrojů.

Prvními konkrétními kroky na cestě za klimatickými cíli je sada dekretů, které podle Bidena pomohou nejen snížit emise skleníkových plynů, ale i vytvořit nová pracovní místa. Média si všímala především ohlášené "přestávky" od nových pronájmů federální půdy či pobřežních vod k těžbě ropy a zemního plynu. S tímto krokem se pojí také "důkladná revize" všech existujících nájemních kontraktů souvisejících se zpracováváním fosilních paliv.

Zdroj: ČTK
Další zprávy