Urszula Brollová žila v letech 1930 až 2020 a zapsala se do poválečného polského umění. V raném období malovala kubistická zátiší či industriální krajiny. Byla členkou skupiny St-53, zabývala se avantgardními názory malíře a teoretika umění Władysława Strzemińského, praktikovala efekt náhody, seznamovala se s abstrakcí.
V ateliéru, který vedla s manželem Andrzejem Urbanowiczem, se scházeli umělci a filozofové. Roku 1963 zde patřila k zakladatelům ezoterického výtvarného kolektivu Oneiron.
"Jako jedna z mála žen formovala polské poválečné avantgardní umění a takzvaný katovický underground. Její díla nabízejí prostor se zastavit, otevřít duši i mysl, hledat harmonii a klid," tvrdí mluvčí ostravské galerie Jana Malášek Šrubařová. Češi se s tvorbou Brollové na takto rozsáhlé ploše dosud nemohli setkat.
Součástí doprovodného programu budou netradičně lekce jógy přímo ve výstavním sále, neboť Brollová byla zakladatelkou první buddhistické skupiny v Polsku. Přehlídka měla premiéru před třemi roky ve varšavském Národním muzeu.
Druhá nová výstava ostravské Galerie výtvarného umění představuje dvě desítky děl osmačtyřicetiletého sochaře Jaroslava Koléška. Většinu jich vytvořil v posledních dvou letech.
"Sochař pojímá ponorky jako milence, vrtulníky jako spermie. Rád si pohrává se zažitým stereotypním vnímáním reality. Vážná a dramatická témata svým sochařským zásahem zjemňuje a mění tak jejich vyznění," doplňuje mluvčí, podle níž autor pracuje s nadsázkou a kombinuje techniku s lidskou intimitou.
Koléšek patřil k iniciátorům vzniku katedry sochařství na Fakultě umění Ostravské univerzity. Od roku 2008 zde působil jako asistent, od roku 2011 ji vede. Držitel Ceny Václava Chada také vytvořil už několik děl ve veřejném prostoru, například takzvané Letecké srdce nad Šanovem u Slavičína.
"Jeho tvorba odráží vysokou úroveň řemeslné sochařské práce, zároveň v ní nalezneme emocionálně výrazná obsahová rozhraní na pomezí techniky a lidské intimity," míní kurátor výstavy Jaroslav Michna. "Jeho sochy na první pohled zpodobňují stroje, technická ústrojí nebo válečné propriety, ve druhém plánu je autor změkčuje a zintimňuje, a to změnou materiálu, barevnosti nebo formou tvarové metamorfózy," dodává.
