Celkem instituce rozšířila sbírky o 30 děl, za které utratila 13 milionů korun. Na Škrétův obraz získala dotaci od státu 8 milionů, ostatní nákupy pořídila z vlastního rozpočtu.
Národní galerie tak dalece převyšuje akviziční rozpočty podobných institucí ve správě státu, krajů či měst. Z průzkumu Aktuálně.cz vyplývá, že Galerie hlavního města Prahy loni nakoupila umění za sedm milionů korun, Západočeská galerie v Plzni za 3,9 milionu, kutnohorská Galerie středočeského kraje za 3,5 milionu, Galerie výtvarného umění v Ostravě za 3,2 milionu korun a například liberecká Oblastní galerie za 1,9 milionu.
Některé galerie do těchto nákladů zahrnují i dary. Například Moravská galerie v Brně zveřejnila loňské akvizice v hodnotě 7 milionů korun, z toho však sbírkové předměty za 5 milionů získala darem nebo bezúplatným převodem.
V tom případě by i Národní galerie mohla uveřejnit ještě vyšší číslo. "V roce 2019 jsme získali od dárce z Nizozemska ojedinělou sbírku japonské zenbuddhistické malby a kaligrafie," zmiňuje Eva Balaštíková z Národní galerie dar sběratele Felixe Hesse, který Praze odkázal klasickou i moderní tvorbu zenových mistrů z 16. do 20. století.
"Jedná se o unikátní sbírku zenového umění v Evropě, která obsahuje 524 děl," doplňuje Eva Balaštíková, ředitelka Odboru dokumentace sbírkového fondu Národní galerie. Odhadovaná hodnota asijského souboru je 35 milionů korun.
Mohl být levnější
Obraz Smrt kněžny Drahomíry od Karla Škréty mohla Národní galerie získat už před deseti lety. Tehdejší vlastník, Jiří Lobkowicz, jej dal do aukce. Plátno nejvýznamnějšího raně barokního českého autora je kulturní památkou, a proto se na něj vztahuje předkupní právo státu.
Národní galerie, toho času vedená Milanem Knížákem, o dílo projevila zájem, avšak ministerstvo kultury odmítlo uvolnit na nákup peníze.
Teprve napodruhé se galerii podařilo přesvědčit ministerstvo, že obraz, který Karel Škréta tvořil pro klášter bosých augustiniánů na Zderaze a jenž náleží do cyklu s náměty ze života svatého Václava, za nákup stojí. Ovšem v roce 2010 jej aukční dům 1. art consulting nabízel za 5,5 milionu korun, tedy o dva a půl milionu levněji, než za kolik jej Národní galerie nakonec získala vloni.
"Z osmi dochovaných děl svatováclavského souboru má nyní Národní galerie Praha ve sbírce tři; vedle nově získaného obrazu Smrt kněžny Drahomíry zakoupila v předchozích letech také dílo Zlický kníže Radslav se koří sv. Václavu a klíčovou úvodní scénu celé série Narození sv. Václava," popisuje Eva Balaštíková z Národní galerie.
Podle ní cyklus, který původně čítal 32 lunet, z větší části maloval sám Karel Škréta nebo jeho dílna. I díky převedení do grafické podoby měl mimořádný význam pro vývoj svatováclavského kultu a silně působil také na české barokní umění obecně.
Skici pro Zrcadlovou kapli
Z loňských akvizic Národní galerie jmenuje Eva Balaštíková další unikát. "Sbírka staré kresby byla obohacena o dílo Johanna Hiebela z roku 1723. Jedná se o návrh nástěnné malby pro Zrcadlovou kapli pražského Klementina s námětem Ora pro Nobis, tedy Pros za nás, z Ave Maria. Tato unikátní kresba rudkou byla zakoupena od soukromého sběratele z New Yorku," popisuje.
Národní galerie minulý rok získala i mnoho děl soudobého umění. Zakoupila například kolekci prací na papíře Zbyňka Sekala, který žil v letech 1923 až 1998.
Jedná se o 14 kreseb a koláží plus jedno grafické album monotypů v umělcově původní adjustaci.
Sekal, klíčový autor 20. století, od roku 1968 žil v emigraci. Pracoval jako sochař, malíř, překladatel a také kreslil. Práce na papíře představují samostatnou kapitolu jeho tvorby.
"V souboru jsou zastoupeny rané koláže ze 40. let, existenciální kresby z let 50., referenční koláže k sochařské tvorbě 60. let i samostatné celky ze 70 a 80. let 20. století. Díla tak mapují vývoj celé umělcovy tvorby," doplňuje Eva Balštíková z Národní galerie. Té loňský nákup Sekalových kreseb doplnil soubor autorových sochařských děl, jež instituce získala jako dar již dříve.
Židle a obrazy
Do Sbírky moderního a současného umění Národní galerie přibyly i práce dvou současných malířů: sedm obrazů Daniela Pitína a pět pláten Jiřího Petrboka, který měl předloni velkou výstavu ve Veletržním paláci.
Od Pitína neměla Národní galerie Praha dosud ve sbírce žádná díla, Petrbokových prací pak vlastnila jen několik. "Je výraznou postavou současné malby. Jak svou tvorbou, tak jako vedoucí ateliéru na pražské Akademii výtvarných umění ovlivnil celou generaci umělců. Do nákupu v roce 2019 byla jeho práce ve sbírce Národní galerie Praha zastoupena nedostatečně," obhajuje zisk děl Eva Balaštíková.
Práce současných umělců jsou nejčastější akvizicí také u jiných institucí. Galerie hlavního města Prahy zakoupila téměř třímetrovou dřevěnou Židli z let 1987 až 1988 od Magdaleny Jetelové a ještě 4 takzvané lightboxy z roku 2018, dále objekt od Jiřího Příhody nazvaný Událost I. a například také obrazy Margity Titlové a Františka Kyncla.
"Získali jsme díla v hodnotě přes sedm milionů. Nákup byl částečně pokryt naším akvizičním fondem a částečně prostředky z rezervy," říká ředitelka galerie Magdalena Juříková, která chce letos usilovat o další monumentální dílo Jiřího Příhody z 90. let minulého století a také o práce Bedřicha Dlouhého. Tomu instituce na sklonku roku uspořádala velkou retrospektivu v Městské knihovně.
Velmi nevyhovující
Pro převážně mimopražská muzea a galerie je klíčovým zdrojem nákupu umění akviziční fond ministerstva kultury. V roce 2017 jej zřídila vláda za ministra kultury z KDU-ČSL Daniela Hermana.
První rok fond poskytl dotace muzeím ve výši 10 milionů korun, předloni rozdělil téměř 15,5 milionu a loňský rozpočet nepatrně vzrostl na 15,7 milionu korun. Ten letošní je až do zasedání komise neveřejný.
O dotaci z akvizičního fondu se mohou ucházet pouze instituce, které nezřizuje přímo ministerstvo. To diskvalifikuje především Moravskou galerii v Brně, která nemá tak silné postavení pro získávání prostředků jako přímou dotaci v porovnání s Národní galerii.
"Od zřizovatele jsme loni získali na akvizice částku ve výši 340 tisíc korun, což je velmi nevyhovující," vysvětluje Michaela Paučo, mluvčí Moravské galerie. Ta z vlastních zdrojů za více než půl milionu korun pořídila několik desítek velkých i drobných děl. "Velký počet nových přírůstků je z oblasti textilu a módy, galerie do svých sbírek zakoupila designové oděvy od Liběny Rochové, Terezie Kladošové či Moniky Drápalové," vypočítává Paučo.
Zřejmě nejrozměrnější loňskou brněnskou akvizicí je objekt umělce Petra Kvíčaly nazvaný Zig Zag. Už několik let je součástí sochařského parku před Pražákovým palácem.
Většina nedávných nákupů Moravské galerie je spojena s aktuálními projekty. "Pro novou expozici Brno, předměstí Vídně galerie zakoupila židli Adolfa Loose za 286 tisíc korun, další významná akvizice předesílá výstavu Bohumíra Matala, která je naplánována na rok 2022 v Místodržitelském paláci. Galerii se podařilo získat Matalovy dopisy a skicák se surrealistickými kresbami z pracovního tábora v Lohbrücku," doplňuje mluvčí, podle které Loosovu židli instituce získala z peněz od česko-rakouského fondu meziregionální spolupráce nazvaného Interreg.
Galerie loni nabyla také desítky drobných prací v hodnotě dvou milionů korun pro vznikající expozici designu. Stalo se tak prostřednictvím bezúplatného převodu od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který mimo jiné nakládá s majetkem propadlým republice.
Mladší padesáti let
Také pro Galerii středočeského kraje, která sídlí v Kutné Hoře, byl důležitým zdrojem financí pro nákup umění akviziční fond ministerstva. Získala z něj podporu ve výši 1,3 milionu korun. Instituce známá pod zkratkou GASK tak loni nakoupila 29 děl v hodnotě 3,5 milionu korun, na které z vlastního rozpočtu dala 55 tisíc. Zbytek uhradil Středočeský kraj.
"Do sbírek GASK tak přibyla díla Jana Kubíčka, Jakuba Špaňhela, Josefa Hnízdila či Jana Kováříka. Darem byl přijat soubor 32 plastik Karla Kotrby a plastika Ladislava Šalouna," vypočítává Věra Pinnoy, vedoucí správy sbírek GASK.
Práce, o které instituce usiluje prostřednictvím akvizičního fondu ministerstva kultury, musí splňovat mnoho parametrů. "Musí jít o díla mladší padesáti let, která typickým způsobem představují vývoj výtvarného umění v České republice vnímaný v mezinárodním kontextu a musí představovat významné obohacení a celkové zhodnocení sbírky," popisuje Věra Pinnoy.
Prostředky z fondu navíc smí pokrýt maximálně 70 procent ceny. Zbytek peněz či alespoň jejich příslib musí galerie získat jinde, nejčastěji u zřizovatele. "Poté je nutné zpracovat poměrně obsáhlou žádost s přílohami, zajistit znalecké posudky a čekat na rozhodnutí rady akvizičního fondu, která o přidělování dotací rozhoduje," dodává Věra Pinnoy.
Úspěšnost je podle ní ale vysoká, v minulém roce GASK uspěl se všemi osmi žádostmi. "Pouze u dvou nám byl snížen podíl podpory ze strany ministerstva kultury z maximálních 70 procent na 50 padesát," dodává vedoucí správy sbírek Galerie středočeského kraje.
Čtyři díla od Kintery
Letošní akvizice už má kutnohorská instituce naplánované. Bude usilovat o nákup 36 děl, už schválených svou sbírkotvornou komisí, celkem za téměř 4 miliony korun. Komise například jednala o zamýšleném nákupu monumentální sochy Aleše Veselého Vstup do zákona, od roku 2014 umístěné před bočním vchodem do galerie.
"Vzhledem k finančním limitům GASK jako veřejné instituce byla cena stanovena na 3 miliony korun," dodává Věra Pinnoy, podle které se galerie pokusí sochu získat za tuto částku od majitelky, dcery dnes již nežijícího sochaře.
Z akvizičního fondu ministerstva kultury čerpá i Oblastní galerie Liberec, byť hlavním zdrojem pro nákup děl je její zřizovatel, Liberecký kraj. Vloni galerie nakoupila umění za 1,9 milionu korun.
"Těžko říct, která z loňských akvizic byla tou nejdůležitější. Mohou to být třeba čtyři díla Kryštofa Kintery, který zatím nebyl v naší sbírce zastoupený, nebo práce místních autorů Jana Měřičky a Josefa Jíry," míní ředitel Oblastní galerie Liberec Jan Randáček.
Osobně si ale nejvíc cení zisku děl Mariji Nekolové. "Sama nás kontaktovala a nabídla nám své práce, protože se měla stěhovat do pečovatelského domu. Objevili jsme něco úžasného, o čem jsme neměli ani tušení," doplňuje Randáček, podle nějž letos Liberec chystá objevnou výstavu Nekolové.
Za limitující považuje ředitel tamní galerie kritéria akvizičního fondu ministerstva, která institucím nedovolují nákup regionálních umělců. To z dotačního programu vylučuje menší galerie, jež nemají tak silné zřizovatele jako například Oblastní galerie v Liberci. Ta už má pro letošek od Libereckého kraje přislíbenou mimořádnou dotaci na akvizice ve výši 1,5 milionu korun.
