Stockholm - Letošním držitelem Nobelovy ceny za literaturu se stala Herta Müllerová. Oznámila to hodinu po poledni Švédská akademie ve Stockholmu.
V Rumunsku, v rodině švábských zemědělců narozená německá spisovatelka (1953) se proslavila především zobrazením krutých životních podmínek za Ceauşescovy vlády. Podle zdůvodnění "s koncentrovaností poezie a upřímností prózy zobrazuje krajinu vyděděnců".
Porota se k Müller přiklonila zřejmě i kvůli jejímu letošnímu (a nejúspěšnějšímu) románu Atemschaukel. Vznikl na základě rozhovorů s Oskarem Pastiorem, v Rumunsku narozeným německým překladatelem, a popisuje jeho zážitky z čtyřletého věznění v ukrajinském gulagu. Pastior se vydání knihy - popisované jako další Jeden Den Ivana Děnisoviče - nedožil, zemřel v roce 2006.
Vtělila jsem do ní svůj smutek
„Oskara Pastiora by to samozřejmě hodně těšilo, asi mnohem víc než mě," zněla první reakce spisovatelky na získání Nobelovy ceny. „Bez něj a jeho detailního vyprávění bych vůbec nedokázala vytvořit knihu popisující všední dny v lágru. On si ale přál, aby ta kniha vznikla. Vtělila jsem do ní svůj smutek, ostatně o takovém tématu se ani nedá napsat špatná kniha."
I letos se jejím vítězstvím potvrdila nevyzpytatelnost nobelovské poroty, opět nevyhrál nikdo z "věčných čekatelů" ani favoritů, mezi něž letos "zase" patřili Amos Oz, Joyce Carol Oatesová a Philip Roth.
Zároveň se ukázalo, že britská sázková kancelář Ladbrokes buď zaměstnává skvělé literární odborníky, nebo má dobré informace. Snad jako jediná autorku tipovala mezi vítězi, a to dokonce na čtvrtém místě, hned za uvedenou trojicí.
Jinak byl zřejmě jejím vítězstvím překvapen celý literární svět včetně německé scény - přestože zejména v německy mluvících zemích získala řadu trofejí. V roce 1997 dostala Kleistovu cenu a o rok později Dublin's Impac Award pořádanou irskou knihovnou.
Překvapeni a zároveň spokojeni mohli být ti, kteří literární Nobelovku často kritizují za to, že cenu dostávají levicoví a komunističtí autoři nebo radikální společenští kritici západní společnosti typu Daria Fo a Elfriede Jelinekové. Letos ji obdržela spisovatelka z opačného pólu.
Moje nejsilnější životní zkušenost
Její antikomunismus nicméně není salonní diskusí nad ideologickými a ekonomickými argumenty ani se nedá přiřadit ke konzervativnímu politickému proudu, ale vyrůstal hlavně z osobní totalitní zkušenosti a vášnivého nasazení. Komunistickou perzekuci zažila i její matka, po válce putovala do sovětského lágru.
Herta Müllerová po studiích germanistiky a literatury na univerzitě v Temešváru nastoupila jako překladatelka, nicméně v roce 1979 byla vyhozena, protože odmítla spolupracovat se tajnou policií Securitate.
Začala se živit jako učitelka v mateřské škola a dávala soukromé lekce němčiny; v té době už také začala psát. První kniha povídek Niederungen jí vychází v roce 1982, nicméně podléhá zásahům cenzury. Její první práce tak byly z Rumunska pašovány.
V roce 1987 si vzala německého spisovatele Richarda Wagnera a emigrovala s ním do Německa, nyní žije v Berlíně. Nesnášenlivost vůči komunistickým režimům ji však nikdy neopustila, v roce 1997 vystoupila z německého PEN klubu na protest proti jeho sloučení s bývalou východoněmeckou odnoží.
Loni zase napsala otevřený dopis Horia-Romanovi Patapievici, prezidentovi rumunského kulturního institutu - šlo o reakci na institutem podporovanou rumunsko-německou letní školu, které se účastnili i bývali spolupracovníci Securitate.
Možná nejdůležitější kniha tohoto podzimu
Ačkoli Müller opustila Rumunsko už před dvaceti lety a politická situace ve východním bloku se také změnila, k tématům diktatury, exilu a útlaku se ve svých románech a básních neustále vrací.
Atemschaukel, který popisuje osudy sedmnáctiletého chlapce deportovaného do ukrajinského pracovního tábora, ohodnotil Frankfurter Allgemeine Zeitung jako „fenomenální, dojemný a pokořující román, možná nejdůležitější knihu tohoto podzimu."
| Čtěte také: A Nobelvku za literaturu získává... spisovatel Nobela získal moderní pohádkář Le Clézio Feministka Lessingová má cenu za literaturu |
„Moje nejsilnější životní zkušenost byla život v rumunském totalitním režimu. A jenom to, že žiji o stovky kilometrů jinde, v Německu, nesmaže moje předchozí zážitky. Sbalila jsem si svoji minulost s sebou a nezapomeňte, že diktatura je čerstvé téma i v Německu," přiznala sama v rozhovoru.
Týdeník Die Zeit zase recenzi na Atemschaukel nazval provokativně Kýč nebo světová literatura? a její autor Michael Naumann dílo Herty Müller shrnuje: „Kdo čte knihy této autorky, objeví v současné německé literatuře něco velmi staromódního. A sice, že ještě existuje vyprávění, přesněji: existuje forma vypravěčského rozhořčení, kterému jde o velké věci jako právo a spravedlnost, ohrožení lidské důstojnosti a svobody."
Autorka podle kritika tuto formu opanovala, ale nejen to: "Pochází ze země - totalitního Rumunska, které pošlapalo všechny lidské ctnosti, a přestěhovala se do země, která má s touto katastrofou společného daleko víc, než bychom chtěli uvěřit."
Müllerová je autorkou více než dvaceti knih: románů (Pas, Země zelených švestek, Schůzka) ale i povídek, poezie a esejů. kromě prestižního ocenění si laureátka odnese deset milionů švédských korun.
Diplom, zlatou medaili a peněžní odměnu převezme spolu s ostatními letošními držiteli 10. prosince, v den výročí smrti vynálezce dynamitu Alfreda Nobela.
Loni Nobelovu cenu za literaturu získal francouzský spisovatel Jean-Marie Gustave Le Clézio. Müllerová je teprve dvanáctou ženou, která obdržela Nobelovu cenu za literaturu; v tomto desetiletí však už třetí - po Jelinekové (2004) a předloňské Doris Lessingové.
