Literárního Nobela dostala kritička Ceauşescova režimu

Kultura Kultura, Red Kul
8. 10. 2009 13:50
Cenu si odnáší rumunská Němka Herta Müllerová
Čerstvě oceněná Herta Müllerová
Čerstvě oceněná Herta Müllerová | Foto: Aktuálně.cz

Stockholm - Letošním držitelem Nobelovy ceny za literaturu se stala Herta Müllerová. Oznámila to hodinu po poledni Švédská akademie ve Stockholmu.

V Rumunsku, v rodině švábských zemědělců narozená německá spisovatelka (1953) se proslavila především zobrazením krutých životních podmínek za Ceauşescovy vlády. Podle zdůvodnění "s koncentrovaností poezie a upřímností prózy zobrazuje krajinu vyděděnců".

Porota se k Müller přiklonila zřejmě i kvůli jejímu letošnímu (a nejúspěšnějšímu) románu Atemschaukel. Vznikl na základě rozhovorů s Oskarem Pastiorem, v Rumunsku narozeným německým překladatelem, a popisuje jeho zážitky z čtyřletého věznění v ukrajinském gulagu. Pastior se vydání knihy - popisované jako další Jeden Den Ivana Děnisoviče - nedožil, zemřel v roce 2006.

Vtělila jsem do ní svůj smutek

„Oskara Pastiora by to samozřejmě hodně těšilo, asi mnohem víc než mě," zněla první reakce spisovatelky na získání Nobelovy ceny. „Bez něj a jeho detailního vyprávění bych vůbec nedokázala vytvořit knihu popisující všední dny v lágru. On si ale přál, aby ta kniha vznikla. Vtělila jsem do ní svůj smutek, ostatně o takovém tématu se ani nedá napsat špatná kniha."

Foto: Archiv

I letos se jejím vítězstvím potvrdila nevyzpytatelnost nobelovské poroty, opět nevyhrál nikdo z "věčných čekatelů" ani favoritů, mezi něž letos "zase" patřili Amos Oz, Joyce Carol Oatesová a Philip Roth. 

Zároveň se ukázalo, že britská sázková kancelář Ladbrokes buď zaměstnává skvělé literární odborníky, nebo má dobré informace. Snad jako jediná autorku tipovala mezi vítězi, a to dokonce na čtvrtém místě, hned za uvedenou trojicí.

Jinak byl zřejmě jejím vítězstvím překvapen celý literární svět včetně německé scény - přestože zejména v německy mluvících zemích získala řadu trofejí. V roce 1997 dostala Kleistovu cenu a o rok později Dublin's Impac Award pořádanou irskou knihovnou.

Překvapeni a zároveň spokojeni mohli být ti, kteří literární Nobelovku často kritizují za to, že cenu dostávají levicoví a komunističtí autoři nebo radikální společenští kritici západní společnosti typu Daria Fo a Elfriede Jelinekové. Letos ji obdržela spisovatelka z opačného pólu.

Moje nejsilnější životní zkušenost

Její antikomunismus nicméně není salonní diskusí nad ideologickými a ekonomickými argumenty ani se nedá přiřadit ke konzervativnímu politickému proudu, ale vyrůstal hlavně z osobní totalitní zkušenosti a vášnivého nasazení. Komunistickou perzekuci zažila i její matka, po válce putovala do sovětského lágru.

Foto: Reuters

Herta Müllerová po studiích germanistiky a literatury na univerzitě v Temešváru nastoupila jako překladatelka, nicméně v roce 1979 byla vyhozena, protože odmítla spolupracovat se tajnou policií Securitate.

Začala se živit jako učitelka v mateřské škola a dávala soukromé lekce němčiny; v té době už také začala psát. První kniha povídek Niederungen jí vychází v roce 1982, nicméně podléhá zásahům cenzury. Její první práce tak byly z Rumunska pašovány.

V roce 1987 si vzala německého spisovatele Richarda Wagnera a emigrovala s ním do Německa, nyní žije v Berlíně. Nesnášenlivost vůči komunistickým režimům ji však nikdy neopustila, v roce 1997 vystoupila z německého PEN klubu na protest proti jeho sloučení s bývalou východoněmeckou odnoží.

Loni zase napsala otevřený dopis Horia-Romanovi Patapievici, prezidentovi rumunského kulturního institutu - šlo o reakci na institutem podporovanou rumunsko-německou letní školu, které se účastnili i bývali spolupracovníci Securitate.

Možná nejdůležitější kniha tohoto podzimu

Ačkoli Müller opustila Rumunsko už před dvaceti lety a politická situace ve východním bloku se také změnila, k tématům diktatury, exilu a útlaku se ve svých románech a básních neustále vrací.

Atemschaukel, který popisuje osudy sedmnáctiletého chlapce deportovaného do ukrajinského pracovního tábora, ohodnotil Frankfurter Allgemeine Zeitung jako „fenomenální, dojemný a pokořující román, možná nejdůležitější knihu tohoto podzimu." 

Foto: Reuters
Čtěte také:
A Nobelvku za literaturu získává... spisovatel
Nobela získal moderní pohádkář Le Clézio
Feministka Lessingová má cenu za literaturu

„Moje nejsilnější životní zkušenost byla život v rumunském totalitním režimu. A jenom to, že žiji o stovky kilometrů jinde, v Německu, nesmaže moje předchozí zážitky. Sbalila jsem si svoji minulost s sebou a nezapomeňte, že diktatura je čerstvé téma i v Německu," přiznala sama v rozhovoru.

Týdeník Die Zeit zase recenzi na Atemschaukel nazval provokativně Kýč nebo světová literatura? a její autor Michael Naumann dílo Herty Müller shrnuje: „Kdo čte knihy této autorky, objeví v současné německé literatuře něco velmi staromódního. A sice, že ještě existuje vyprávění, přesněji: existuje forma vypravěčského rozhořčení, kterému jde o velké věci jako právo a spravedlnost, ohrožení lidské důstojnosti a svobody."

Foto: Pavel Kroulík

Autorka podle kritika tuto formu opanovala, ale nejen to: "Pochází ze země - totalitního Rumunska, které pošlapalo všechny lidské ctnosti, a přestěhovala se do země, která má s touto katastrofou společného daleko víc, než bychom chtěli uvěřit."

Müllerová je autorkou více než dvaceti knih: románů (Pas, Země zelených švestek, Schůzka) ale i  povídek, poezie a esejů. kromě prestižního ocenění si laureátka odnese deset milionů švédských korun.

Diplom, zlatou medaili a peněžní odměnu převezme spolu s ostatními letošními držiteli 10. prosince, v den výročí smrti vynálezce dynamitu Alfreda Nobela.

Loni Nobelovu cenu za literaturu získal francouzský spisovatel Jean-Marie Gustave Le Clézio. Müllerová je teprve dvanáctou ženou, která obdržela Nobelovu cenu za literaturu; v tomto desetiletí však už třetí - po Jelinekové (2004) a předloňské Doris Lessingové.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Richmond odstraní památníky konfederační armády, podle města jsou připomínkou rasismu

Město Richmond, někdejší hlavní město Konfederovaných států amerických, odstraní památníky připomínající konfederační armádu. Podle radnice města ve státě Virginie jsou tyto pomníky mnohými pokládány za symboly oslavování rasistického dědictví Spojených států.

Radnice v prohlášení oznámila, že starosta Levar Stoney "nařídil okamžité odstranění četných soch ve městě", včetně těch připomínajících konfederační historii. 

Odstraňování symbolů otrokářství navazuje na vlnu protestů proti rasové nerovnosti v USA. Manifestace proti rasismu a policejní brutalitě reagovaly na počínání bělošského strážníka, který neozbrojenému černochovi Floydovi při zatýkání v Minneapolisu několik minut klečel na krku a usmrtil jej.

Zdroj: ČTK
Další zprávy