Praha - Pokud bychom měli věřit zaručeným tipům a sázkovým kancelářím, pak do Prahy za pár dní přijede čerstvý držitel Nobelovy ceny za literaturu Amos Oz. Spisovatel, který tu představí svou novou knihu Příběh o lásce a mě, je totiž podle agentur, médií i bookmakerů největším favoritem čtvrtečního udílení.
Potíž je ovšem v tom, že přehled zaručených vítězů každoročně připomíná seznam povinné četby na seminář světové literatury - a právě Izraelec Oz se v něm opakuje už několik let, takže v redakcích už dávno mají telefonní číslo na hebraisty.
Loni mělo Ozovi pomoci ještě to, že vyhlášení Nobela připadlo na židovský svátek dne smíření Jom Kipur, a navíc už dlouho nevyhrál mimo-Evropan. Cenu nicméně získal Francouz Jean-Marie Gustave Le Clezio, jehož mezi kandidáty zmínila jen „domácí" agentura AFP.
Když přesto přijmeme hru na vítěze, mohlo by letos „už opravdu" dojít i na věčného čekatele na nejprestižnější světové ocenění za literaturu Philipa Rotha. Představitel americké židovské literatury má "velké šance" od roku 1993.
Pomoci by mu mohl i loňský skandál, kdy tradiční souboj starého a nového světa předznamenal stálý tajemník Švédské akademie věd Horace Engdahl. Ačkoli porota zachovává absolutní mlčení, ještě před ceremoniálem řekl, že americká literatura je izolovaná, vzdálená okolnímu světu, "ignorantská" a s evropskou se nedá srovnávat. A navíc jsou prý tamní autoři "příliš vnímaví vůči trendům v masové kultuře".
Nový sekretář Peter Englund, který ho - zřejmě i kvůli těmto slovům - nahradil, naopak 48 hodin před vyhlášením řekl, že jury je příliš evropocentrická a že má Amerika spoustu spisovatelů, kteří by cenu mohli získat.
Podle sázkové kanceláře Ladbrokes, která uhodla vítěze v letech 2004 až 2006 a bývá v tipování kulturních cen poměrně úspěšná, je pořadí první pětice adeptů následující: Amos Oz ( 3:1), Joyce Carol Oatesová (5:1), Philip Roth (5:1), Herta Mullerová (6:1) a Thomas Pynchon (7:1).
S kursem 9:1 pak následují čtyři často zmiňovaní Ne-Evropané - Syřan Adonis, Alřžířan Assia Djebar, Japonec Haruki Murakami a Peruánec Mario Vargas Llosa. První desítku uzavírá další známý čekatel, Ital Claudio Magris.
I poeta Adonis - jak sám sebe nazývá Alí Ahmad Saíd Asbar - má prý letos bonus zvyšující jeho šance. Už dlouho totiž nevyhrál básník, spekulují švédské noviny a hned nabízejí i svého domácího kandidáta.
K syrskému autorovi by se dala vztáhnout i již zmíněná spekulace, že dlouho si nikdo neodvezl cenu mimo Evropu (naposledy v roce 2003 Jihoafričan J. M. Coetzee). Právě politicky a geograficky korektní oceňování Švédské akademie bývá často zdrojem tipů na vítěze, ale i kritiky.
Nobelista Saul Bellow to v ostré zkratce shrnul, že Akademie by nejraděj našla Prousta mezi Papuánci. Mimoliterární, geografická či politická hlediska se hodně připomínala, když vyhrál Orhan Pamuk. Přestože o jeho literárních kvalitách není sporu, prý dostal cenu také proto, že byl doma obviňovaný z útoku na "tureckost".
Vítěz by případně při prosincovém slavnostním cermoniálu mohl i zazpívat, s kursem 25:1 je v nabídce Ladbrokes Bob Dylan. Stejné šance připisují bookmakeři Arnoštu Lustigovi, Francouz českého původu Milan Kundera je na patnáctém místě - v sousedství Antonia Tabucchiho, Dona De Lilla nebo Ceese Notebooma.
Švédská akademie cenu uděluje od roku 1901; doposud ji získalo osmasedmdesát Evropanů a deset Američanů.
| Čtěte také: Nobela získal moderní pohádkář Le Clézio Feministka Lessingová má Nobelovku za literaturu |
Když česká média loni spekulovala o následníkovi Jaroslava Seiferta, připomínala, že Lustig pár měsíců předtím získal Cenu Franze Kafky. Přišla totiž na to, před čtyřmi lety obdržel tuto cenu Harold Pinter, respektive před pěti lety kontroverzní Elfriede Jelineková - a oba pak ve stejný rok získali Nobela.
Pokud bychom to aplikovali na letošního vítěze, mělo by ve Stockholmu ve 13 hodin zaznít jméno Němce Petera Handkeho.
Do té doby je jisté jen to, že ji získá žijící autor, který se významně zapsal do světového písemnictví. Člen poroty Kjell Espmark to pak zužuje tím, že rádi odměňují autory, kteří dokázali světu přiblížit jejich vlastní kulturu nebo se dobře popasovali s univerzálně lidskými tématy.
