Stockholm, Praha - Letošní Nobelovu cenu za literaturu obdrží Doris Lessingová, oznámila Královská švédská akademie věd. Osmaosmdesátiletá Britka získala ocenění a deset milionů švédských korun za to, "s jakým umem dokázala do literatury dostat ženskou zkušenost, a za to, jak skrze svou skepsi, zápal i vizionářství podrobila rozpolcenou civilizaci zevrubnému zkoumání".
Autorka - vůbec nejstarší mezi laureáty Nobelovy ceny od založení v roce 1901 - se narodila v roce 1919 v dnešním Iránu. Mládí prožila na území britské kolonie Jižní Rhodesie, dnešní Zimbabwe, než v roce 1949 přesídlila natrvalo do Británie a o rok později debutovala knihou The Grass Is Singing.
Mezi literární veřejností je dodnes nejvíc proslulá románem The Golden Notebook z roku 1962, který popisuje příběh mladé milenky i matky. Miliony čtenářů a čtenářek po po celém světě dílo považují za učebnici chování nezávislé ženy.
Feminismus se vyčerpal
Kniha v mnohém předznamenala hnutí radikálních feministek, které reprezentují spisovatelky jako Gloria Steinem a Germaine Greer. Lessingová boji s utlačovanými skupinami věnovala celý svůj život. V mládí byla ovlivněna segregovaným prostředním na jihu Afriky a kritzovala apartheid, později napřela síly právě za emancipaci a zrovnoprávnění žen; obě zkušenosti tvoří hlavní témata jejích románů. Brojila i proti jaderným zbraním.
Udělení ceny teprve jedenácté ženě v historii literárních Nobelů může svádět domněnce, že po laureátce z roku 2004 Elfriede Jelinekové chce Švédská akademie znovu dát prostor feminismu.
Jenže Lessingová se v posledních letech se často nechala slyšet, že potenciál hnutí se vyčerpal, protože se ženy chovaly příliš ideologicky.
"Feministické hnutí šedesátých let vyplýtvalo spoustu energie debatami a organizováním do skupin," uvedla překvapivě v jednom z rozhovorů pro Sunday Times.
V současných projevech naopak věčná bojovnice straní mužům, kteří se podle ní nechali převálcovat feminismem a měli by se přestat omlouvat za to, že jsou muži.
"Nevzala mi telefon, asi nebyla doma," řekl agentuře AP sekteretář akademie Horace Engdahl krátce po třinácté hodině, kdy se její jméno objevilo. "Asi se někde prochází po parku a bude hodně překvapená, až za ní dorazí reportéři."
Zato už zazněly první námitky, že opět rozhodla mimoliterární hlediska a že udělení ceny není nic než výsledek politické koreknosti.
Společenské romány i sci-fi
Sama byla dvakrát vdaná. Druhé manželství s Gottfriedem Lessingem, pozdějším vysokým východoněmeckým funkcionářem, ji podle serveru iDnes odvrátilo od radikálně levicových ideologií.
Mezi další autorčiny významné počiny se počítají romány The Summer Before Dark z roku 1973 a The Fifth Child z roku 1988. Třikrát byla nominována na Booker Prize, ale nikdy ji nezískala. Kromě společenských a sociálních románů je také autorkou sci-fi série Canopus in Argos z přelomu 70. a 80. let.
S jejím dílem se čeští čtenáři mohli seznámit poprvé už v 50. letech; celkem vyšlo česky pět jejích knih.
Švédská akademie věd nominované do poslední chvíle tají a její členové víc než nápovědy vypouštějí do světa dezinformace. Přesto se každoročně obejvují zaručené informace, kdo cenu dostane.
Někdy se předpovědi vyplní, ale stejně často není výjimkou, že přísně střežené jméno je pro všechny překvapením.
Letos nastal druhý případ. Na vítěze byli tipováni Philip Roth, Izraelec Amos Oz a Japonec Haruki Murakami.
Vítězství Lessingové znamená druhý bod pro Británii v posledních třech letech, předloni získal cenu dramatik Harold Pinter.
Slavnost bude v prosinci
Nobelova cena představuje kolem deseti milionů švédských korun, neboli asi 30 milionů korun českých.
Ocenění bude slavnostně předáno ve Stockholmu 10. prosince, ve výroční den úmrtí Alfreda Nobela, švédského průmyslníka a vynálezce, který ve své závěti udělování těchto odměn významným osobnostem ustanovil.
"Nobelovský" týden začal v pondělí, kdy byla udělena cena za lékařství, další den pak za fyziku, chemii. Po čtvrteční literatuře následuje v pátek trofej ceněná zejména v politice: Nobelova cena míru.
V pondělí 15. října pak získá ocenění laureát za ekonomii. To je nejnovější - přibylo až v roce 1968. Prosadila je a kapitál na jeho vyplácení poskytla švédská státní banka u příležitosti třístého výročí svého vzniku.
Oficiálně se nazývá Cena Švédské říšské banky za ekonomii na počest Alfreda Nobela. A někteří zastánci přírodních věd neradi slyší, když se jí přezdívá Nobelova cena za ekonomii, protože ji nepovažují za plnohodnotnou.
