Festival nazvaný Všechnu moc imaginaci! s podtitulem Česká sezona v Drážďanech začal v saské metropoli koncem června, pořádají jej Státní umělecké sbírky Drážďany, kam Fajt nastoupil po vyhazovu z Národní galerie, a Česko-německý fond budoucnosti. Akce odkazuje k dědictví umělecké avantgardy meziválečného Československa, které bývalo svobodomyslnou oázou kulturního světa.
Přehlídka chce Němcům ukázat současnou českou kulturní scénu a zároveň přilákat Čechy do saské metropole za jinou než klasickou kulturou.
Obrovský psík Františka Skály zůstane na vyšehradské náplavce do 27. září, kdy by měl odplout lodí do Drážďan. Pokud bude v řece málo vody, pojede po souši. V Drážďanech má být socha odhalena 30. září. Předznamená výstavu Všechnu moc imaginaci! v budově Lipsiusbau na labské promenádě, jež začne 26. listopadu a zahrne práce 25 současných českých umělců i klasické moderny z prvních desetiletí 20. století.
"Pes je prastaré téma výtvarného zobrazování, nicméně Skálův pes bude jistě jednou z největších realizací tohoto tématu," říká Jiří Fajt. "Skálu fascinují hříčky s formáty, kdy je pozorovatel zaskočen měřítkem, ať již jde o původně miniaturní objekty, které ve scénickém nasvícení a fotograficky zachycené vyvolávají dojem rozměrného objektu či instalace, anebo naopak překvapivě monumentální formáty u témat, která si mnohem spíše spojujeme s drobným měřítkem, jako tomu je právě u tohoto psa," dodává.
Socha se jmenuje Vulpes Gott, s ohledem na použitý materiál Skála psíkovi říká také Dratoslav von Mischling či Slávek. Vulpes vulpes je latinsky liška obecná. "Je to pomník ohrožených druhů. Monument odstrkovaných. Kříženec nečistých ras a vyhynulých tvorů. Antihrdina, který nikdy nic nedobyl, nesjednotil a ničím výrazným na sebe neupozornil. Jen bojoval o holou existenci, budíce u jedněch soucit, u druhých opovržení," říká o soše umělec.
Pes je tématem uměleckého ztvárnění odjakživa. Byl symbolem věrnosti a bdělosti i atributem svatých. Připomínal bezpečí, intuici, poslušnost, moc a hravost, na druhé straně ale také hloupost, melancholii, zbabělost, chudobu či nečistotu. Někdy s ním byly dokonce spojovány čarodějnické síly.
V posledních třech stoletích bývá na vyobrazeních psa zdůrazňováno citové pouto či jeho závislost na člověku, připomíná Fajt. Tak je tomu ostatně i u sochy Františka Skály. "Hodnocení jeho vztahu k člověku však u Skály zůstává zcela otevřené a je jenom na úvaze každého z nás, jak budeme chtít Vulpes Gott, Dratoslava von Mischling, jinými slovy Slávka, nahlížet a vnímat," dodává Jiří Fajt, podle nějž Skálův pes "překvapuje a spouští proces individuální představivosti".
