Praha - V aule bruselského paláce Justus Lipsius bude nejspíš i následující půlrok klid. Sídlo hlavních jednání členských zemí Evropské unie, kde loni visela česká Entropa, zdobí pod španělským předsednictvím "jen" videoinstalace.
Skulptura Daniela Canogara dlouhá 33 metrů a široká 1,65 metru připomíná vlající šál či gymnastickou stuhu. Běží na ní záznamy obrazů lidí a předmětů, přičemž obrazy zrcadlí nepřetržitý tok lidí, kteří atriem procházejí.
Ani osmitunová Entropa, která je nyní k vidění na zimním dvoře holešovického centra současného umění Dox, dnes ale nevypadá jako jeden z nejviditelnějších bodů českého předsednictví. Z Bruselu se sem vrátila už loni v půli června. Posoudit její účinek v reálu - ovšem bez živých mediálních ohlasů, které byly nedílnou součástí skulptury - je možné až do dubna; organizátoři právě oznámili prodloužení výstavy.
Češi v čele EU byli v prvních šesti měsících loňského roku. Po nich nastoupili Švédové, kteří do budovy Justus Lipsius instalovali několik koberečků, židlí a stoleček ve stylu připomínajícím jejich proslulou firmu IKEA; nad to zavěsili lampu a plakát s logem předsednictví.
Proč se omlouváte
Což byl mimochodem bod pro Entropu. Její autor David Černý Švédsko zpodobnil ve skládačce členských států coby krabici, v níž je po ikeáckém vzoru zabalená stíhačka Grippen v rozloženém stavu, podobně jako nábytek.
Na dotaz "české předsednictví" registroval Google v půli loňského roku 1,8 milionu odkazů a sedmina z nich se týkala Entropy. Do budovy, kterou většinou návštěvníci ignorují, přitáhla tisíce zájemců. A to jak z řad turistů, tak těch, kteří do Bruselu přicestovali pracovně. Instalaci si pochvalovali i zaměstnanci unijního aparátu.
Nejprve to vypadalo jako provokace v mezích zákona, která dá roztomilejší konotace heslu "Evropě to osladíme" - a Davidovi Černému na oplátku od státu oficiální razítko provokatéra. Pak se ale ukázalo, že je to mnohem větší a působivější mystifikace.
Podle toho, co Černý řekl české vládě, plastiku vytvořilo 27 umělců ze zemí Unie: měli zaznamenat, jak vnímají stereotypy o své zemi. Černý ovšem vládu napálil, když dílo i profily "zúčastněných umělců" vytvořil se svými spolupracovníky, výtvarníkemKrištofem Kinterou a kunsthistorikem Tomášem Pospiszylem.
Vyšlo to najevo ještě před vernisáží, na které se Evropě omluvil jak vicepremiér Alexandr Vondra, tak zkroušení umělci. Tak zkroušení, až se evropská média ptala: "Proč se pořád omlouváte, proč si za svým dílem nestojíte?"
Nezvykle krotký Černý se pak omluvil i českému státu a zdůraznil, že nechtěli urazit nikoho konkrétního. A připustil, že se odstraní zobrazení těch zemí, které se nepodaří přesvědčit o nadsázce. To platilo zejména pro Bulharsko zobrazené jako turecký záchod, jenž skutečně byl po diplomatickém protestu zakryt.
Média spekulovala i o tom, že Dánsko je zpodobněné karikaturou proroka Mohameda z lega a že dálnice na mapě Německa připomínají hákový kříž. Slovensko zobrazené jako čabajka nakonec prošlo.
Dobré umění a dobrý vtip
V Čechách dílo provokovalo hlavně způsobem, jakým tvůrčí tým napálil vládní místa. Ale přijetí venku - oproštěné od domácího kontextu i žlučovitosti - bylo podstatně vřelejší.
Entropa se stala tématem evropských médií. Většina komentátorů i účastníků čtenářských diskusí ve velkých evropských listech (Guardian, The Times, FAZ) přivítala dílo navzdory tomu, že Černý "podvedl" své zadavatele a národní stereotypy zpodobnil jen se svými kumpány.
Na rozdíl od mnoha Čechů vnímali Entropu v EU jako dobré umění i jako dobrý vtip. A to nikoli na českou vládu, ale spíš na úřednicky koženou bruselskou administrativu.
"Každopádně mi říkali, že v té budově bylo živo jako nikdy. Většina návštěvníků o Entropě slyšela hlavně to, že je provokativní. Jaká část lidí znala celé pozadí vzniku, si ale netroufám odhadnout," konstatovala redaktorka Aktuálně.cz, když se na Entropu v dubnu byla podívat.
Evropa podle ohlasů v médiích shodla, že dílo skutečně bude testem naší tolerance. Přestože jsou některé jeho vtipy laciné, dětinské nebo fekální - nebo jako Mohammed až za hranicí vtipu.
Podobný názor většinou sdíleli i čeští komentátoři. Někdy s výhradami, že Černý prezentuje spíš naše domácí stereotypy v náhledu na jiné země a že na nás byl příliš měkký, když na mapu Česka umístil jedoucí displej s citáty prezidenta Klause.
Nopak diskutující na českých webech většinou dílo odmítli s tím, že autor je pseudoumělec, kterému jde jen o vlastní slávu, navíc placenou z jejich kapes. Minimálně v tom druhém ale nemají pravdu: poté, co vláda zjistila, že dílo nevytvořilo 27 umělců, autor peníze vrátil. Černý cenu plastiky nezveřejnil, náklady na její výrobu dříve uváděl přes deset milionů korun.
Udělal to Paroubek a Havel
Entropa pak ještě jednou rozvířila domácí scénu: když ji Černý odvezl z Bruselu dřív na protest proti novému premiéru Fischerovi - čímž bránil vládu, kterou původně vypekl.
"Je to především protest proti tomu, jakou ostudu udělal odvoláním vlády v době předsednictví České republice a všem jejím občanům (prezident Václav) Klaus spolu se sociálními demokraty a komunisty," vzkázal tehdy výtvarník.
Plastika měla být původně nainstalovaná na budově Národního divadla, ale jeho vedení se podle autora nakonec zaleklo. Nakonec tak skončila v Doxu - v původní o podobě, na kterou se přišel při zahájení podívat i bývalý prezident Václav Havel.
Spolu s rozměrnou plastikou tvoří pražskou výstavu reflexe událostí kolem jejího zveřejnění. Diskuse nad Entropou a „další život díla" byl podle mnoha názorů dokonce podstatnější než sama skládačka.
K výstavě vyšla i aktualizovaná verze katalogu Davida Černého Promrdané roky III, který napsal Tomáš Pospiszyl.
Další osud plastiky záleží na tom, zda se najde kupec. Zájem o ni měl v létě Jihočeský kraj; pokud trvá, mohla by být vystavena v Alšově jihočeské galerii, která sousedí se zámkem Hluboká.
