Přehlídka zahrnuje díla spjatá se sběratelstvím olomouckých biskupů a arcibiskupů od druhé poloviny 17. století do první poloviny 20. století. "Jsou zde vyzdviženi nejvýznamnější sběratelé, od zakladatele sbírky Karla z Lichtensteinu-Castelcorna, Bedřicha z Fürstenbergu, Theodora Kohna a Leopolda Prečana. Biskupové jsou představeni nejen obrazovými sbírkami, ale i předměty ze sbírek uměleckého řemesla," říká kurátorka Gabriela Elbelová.
Mezi obrazy, rozdělenými dle sběratelů, mohou návštěvníci spatřit unikáty jako plátno zakladatele boloňské malířské akademie Annibala Carraciho nazvané Latona a sedláci či obraz Davida rozjímajícího nad Goliášovou hlavou od italské raně barokní malířky Artemisii Gentileschi z počátku 17. století.
Obě práce patří mezi špičková díla z původní sbírky Karla z Lichtensteinu-Castelcornam, který žil v letech 1624 až 1695, přičemž roku 1664 usedl na olomoucký stolec.
Dále jsou k vidění poutavá kolekce vlámských obrazů ze sbírky arcibiskupa Leopolda Prečana, porcelán či ukázky z výjimečné a málo vystavované sbírky zbraní. Například turecký štít byl podle kurátorky pravděpodobně ukořistěn po vítězné bitvě u Vídně roku 1683 mezi Habsburky a Osmanskou říší. "Je to používaný štít s několika průstřely. Těch trofejí po vídeňské bitvě bylo posbíráno mnoho a staly se součástí šlechtických sbírek," doplňuje Elbelová.
Slonovinové řezby pocházejí z takzvaného Prečanova pokladu, což byla sbírka, kterou ve 20. a 30. letech minulého století nakoupil Leopold Prečan. Obsahuje kolem 400 kusů slonoviny evropské i mimoevropské provenience. Velkou část z nich tvoří japonská kolekce. "K vidění jsou například drobné řezby, takzvané necuké, které byly součástí pánského oděvu a sloužily jako knoflíky," vysvětluje kurátorka.
Část obrazů pochází z Arcidiecézního muzea v Olomouci a Kroměříži, které je však nyní kvůli rekonstrukci uzavřeno návštěvníkům. To pořadatele přimělo výstavu uspořádat. "Kromě těchto dvou veřejných expozic jsou zde vystaveny i obrazy přímo z Arcibiskupského paláce, které jsou sice známy, ale běžně je návštěvníci nemohou vidět. Skladba je tak velmi pestrá a skutečně ojedinělá," uzavírá kurátorka Elbelová.
