Tokio - Spisovatel Haruki Murakami se po osmnácti letech objevil v Japonsku na veřejnosti a vystoupil na univerzitě v Kjótu. Vstupenky na seminář s názvem Pozoruj duši a piš o ní dostalo jen pět set zájemců, novinářům bylo zakázáno fotografovat i filmovat. Murakami, o němž se mluvilo nedávno jako o favoritovi na Nobelovu cenu, hovořil o tvorbě a také o sobě.
Psaní přirovnal k sestoupení do druhého podzemí vlastní duše, kde už si nejste jisti, kudy vedou chodby. "Spisovatelé i hudebníci, kteří chtějí něco vytvořit, musejí sestoupit a najít průchod do druhého podzemí. I já tam chci vstoupit, a přitom zůstat duševně zdráv," řekl Murakami, který přišel v losově zbarvených kalhotách, zeleném saku a, coby vášnivý běžec, v modrých teniskách.
Čtěte také
Murakamiho nový román učí, jak zúčtovat s minulostí
1Q84? Míjení se, samota, vraždy a sex na konci světa
Řekl, že si cení soukromí a nechce být na ulici snadno k poznání. "Prosím, považujte mne za ohrožený druh a dívejte se na mne zpovzdálí. Jestliže se mne náhodně dotknete, může mě to zastrašit a kousnu. Buďte, prosím, opatrní," řekl.
V Japonsku se na veřejnosti naposledy objevil v roce 1995, těsně po zemětřesení, jež srovnalo se zemí část města Kóbe.
Nový román zatím jen v japonštině
Seminář byl věnován památce klinického psychologa a Murakamiho přítele Hajaa Kawaie. Konal se ani ne měsíc po zahájení prodeje Murakamiho nejnovějšího díla Shikisai wo Motanai Tazaki Tsukuru to Kare no Junrei no Toshi (Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho roky putování). Kniha jde velmi rychle na odbyt, což se ale očekávalo, takže vydavatel nechal předem natisknout milion kopií.
Dílo je zatím k dispozici pouze v japonštině. Ostatní romány byly přeloženy do 40 jazyků a Murakami střídavě pobývá v Japonsku a v USA. Jeho předposlední, třídílný román s názvem 1Q84 byl vyprodán už první den a do měsíce se ho prodalo milion výtisků.
Román o Cukuru Tazakim se mu prý trochu rozrostl, protože se rozhodl rozšířit i postavy vedlejších hrdinů. Pojednává o tom, jak se hrdina vyrovnává se zavržením ze strany přátel. "Zpočátku jsem chtěl psát v náznacích jako ve svých minulých dílech, ale pak mě zaujali reální lidé. Postavy se začaly vyvíjet, dostal jsem se do zajetí mezilidských vztahů," vysvětloval autor.
Tazaki je šestatřicetiletý architekt železničních nádraží, který se vrátí do Nagoji ve středním Japonsku a pak cestuje a dostane se až do Finska, aby zjistil, proč ho před 16 lety zavrhli nejlepší přátelé - dva chlapci a dvě dívky.
"Chápu, jak těžké je být odvržen. Postavíte kolem svého srdce citovou hráz, ale po chvíli se vzchopíte a jdete dál. Takový příběh jsem chtěl napsat," řekl o knize spisovatel, který se kromě vlastnímu psaní věnuje také překladům americké literatury. Mezi jeho díly, která vyšla v češtině, je Norské dřevo, Kafka na pobřeží nebo eseje O čem mluvím, když mluvím o běhání.
