Praha - Hlavní cenu jedenáctého ročníku soutěže Magnesia Litera si odnáší z pražské Nové scény Michal Ajvaz za novelu Lucemburská zahrada, jakýsi manifest autorovy fascinace jazykem.
Michal Ajvaz píše elegantním stylem kořeněným lehkou dávkou humoru, ale nepříliš ani ne moc „napřímo“. Odvrácenou stranou této knihy tak může pro některé čtenáře být „jednotvárná nevzrušivost“. O tom, co přimělo porotu udělit letos cenu právě jemu lze jistě polemizovat - byla to lehkost stylu, stručnost nebo všeobjímající jazyková posedlost?
Ajvaz při přebírání ceny upozornil na problém Lázní Kyselka, které patří sponzorovi soutěže, společnosti Karlovarské minerální vody. "Já jsem ty lázně znal za lepších časů, bylo to opravdu krásné," uvedl.
Požádal zástupce firmy, aby se o lázně starala. Před měsícem při předávání Českých lvů, které KMV také podporují, na Kyselku upozornil dokumentarista Martin Mareček. Výrobce minerálek se značkou Magnesia a Mattoni ještě letos investuje do rekonstrukce prvních dvou objektů 60 milionů korun. Nedávno firma dostala za špatnou péči o památku pokutu 1,8 milionu korun.
V čem je přínos Ajvazovy prózy Lucemburská zahrada pro českou literaturu? "Asi v ničem. Působí jako slohové cvičení, rozvedený nápad, chytré čtení na dovolenou. Spisovatel je obdařen schopností psát velmi elegantním stylem, jehož rubem je však paradoxně jednotvárná nevzrušivost. Nechybí ani jistý lehký, s odstupem servírovaný humor. Zejména v těchto pasážích je Ajvazovo psaní velmi nepravděpodobně, přesto zjevně podobné autorskému stylu Michala Viewegha," míní recenzent Aktuálně.cz Ivan Adamovič.
Čtěte také:
Ajvaz došel dějově rozbujelou zahradou do slepé uličky
O ceny Magnesia Litera se uchází rekordní množství knih
Knihy oceněné Literou bodují v žebříčcích bestsellerů
Michal Ajvaz se může těšit i z dvou set tisíc korun, které jako laureát hlavní Magnesie Litery, získal. Ceremoniál vysílala v přímém přenosu Česká televize a mezi jeho hosty byla třeba nositelka Nobelovy ceny, německá spisovatelka Herta Müllerová.
V kategorii próza Ajvaz nevyhrál, cenu si odnesl Marek Šindelka za soubor povídek Zůstaňte s námi. Držitel Ceny Jiřího Ortena si pro titulní povídku vypůjčil oblíbený slogan televizního zpravodajství. Jednotícím tématem jeho knihy je jsou vztahy dvou lidí, v nichž se stejně nakonec každý ocitá jen sám se sebou na ostrově osamělosti.
Cenu za překlad si odnesla Helena Beguivinová za překlad Francouzské suity autorky Irène Némirovské. Děj knihy vypovídá o Židech ve Francii, jejich útěku z Paříže před německou okupací i o soužití venkovanů s nezvanými hosty. Nedokončený román z pozůstalosti francouzské autorky židovského původu se stal celosvětově velmi úspěšným.
Příliš překvapujícím není úspěch povídek Zdeňka Svěráka. Jeho sbírka, pojmenovaná jednoduše Nové povídky si letos odnesla čtenářskou cenu.
Velmi úspěšně si v letošním ročníku vedlo nakladatelství Academia. Objevem roku se stala Kinematografie zapomnění Štěpána Hulíka, popisující dění v barrandovských ateliérech na konci reformního procesu a v počátcích normalizace. Kniha se věnuje takzvaným trezorovým filmům, konec „nové éry“ i stržení tehdejších tvůrců normalizačním proudem.
Academia získala také cenu za nakladatelský počin roku - Solženicynovo Souostroví Gulag. První úplné české vydání stěžejního díla tohoto významného ruského autora vyšlo ve třech svazcích. Třetí cenu si Academia odnáší z kategorie Literatura faktu za Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948-1967, který je dílem kolektivu pod vedením Jiřího Knapíka a Martina France.
Cenu za nejlepší dětskou knihu získal Listonoš vítr Radka Malého. Sbírka básní „věnovaná dětem a jejich babičkám“ okouzlí podzimní atmosférou. Když už jsme u poezie, tak nejlepší básnickou sbírkou vzniklou v minulém roce se podle poroty stala Krooa krooa Radka Fridricha. Tomu se v ní výtečně podařilo otisknout genius loci severočeských Sudet. A ptáte se co znamená její název? Krooa krooa má být, podle nakladatelství Host, kde kniha vyšla „tísnivým krkavčím zajíknutím, které se jako svědek vznáší nad krajinou a lidskými osudy v ní".
Loni se Knihou roku stal román Zeptej se táty od Jana Balabána, který v dubnu 2010 nečekaně zemřel. V loňském desátém ročníku navíc pořadatelé vyhlásili Knihu desetiletí. Stal se jí také titul Jana Balabána, povídková sbírka Možná že odcházíme, která v roce 2005 získala Literu za prózu.
| Ceny Magnesia Litera 2012 |
Kniha roku:
Michal Ajvaz: Lucemburská zahrada (Druhé město)
Litera za prózu:
Marek Šindelka: Zůstaňte s námi (Odeon)
Litera za poezii:
Radek Fridrich: Krooa krooa (Host)
Litera za knihu pro děti a mládež:
Radek Malý: Listonoš vítr (Albatros)
Litera za literaturu faktu:
Jiří Knapík, Martin Franc a kol.: Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948-1967 (Academia)
Litera za překladovou knihu:
Irene Némirovská: Francouzská suita (Přeložila Helena Beguivinová, Paseka
Litera pro objev roku:
Štěpán Hulík: Kinematografie zapomnění (Academia)
Litera za nakladatelský čin:
Alexandr Solženicyn: Souostroví Gulag (Academia)
Albatros Media Cena čtenářů:
Zdeněk Svěrák: Nové povídky (Fragment)
