S projektem nazvaným Poetics of Encryption se Češi seznamují měsíc poté, co se majitelé komunikačních platforem Meta a X Mark Zuckerberg s Elonem Muskem zúčastnili inaugurace nového prezidenta USA Donalda Trumpa v Kapitolu. Podle některých komentátorů pak následnými kroky "políbili prsten moci", jinými slovy vyšli vstříc novému šéfovi Bílého domu, aby on na oplátku nechal být jejich firmy.

Přehlídka v Rudolfinu nejenže obhlíží aktuální stav světa propojeného digitálními technologiemi a čím dál více ovlivňovaného umělou inteligencí. Upozorňuje také, jak málo coby uživatelé víme o fungování těchto systémů, případně o úmyslech jejich majitelů. "Snažíme se popsat situaci, ve které se ve vztahu k digitálním technologiím nacházíme. Výstava je reakcí na tento stav," potvrzuje britský historik umění Nadim Samman.

Zobrazit 15 fotografií

Kolektivní projekt zahrnující více než třicítku děl vychází z jeho knihy nazvané v překladu Poetika kódování: Umění v technocénu. "Výstava je o temné straně digitálních technologií, o naší imaginaci a snaze najít způsob, jak popsat věci, kterým zcela nerozumíme, i když bychom rádi," shrnuje odborník.

Podle něj firmy z kalifornského Silicon Valley tvrdí lidem, že díky digitálním službám je život přehlednější, přístupnější a všechny informace jsou nám k dispozici a užitku. "Mám opačný dojem. Ve srovnání s technologickými firmami taháme za kratší konec. Systémy, které zasahují do našeho soukromí, mluví jazykem, jaký neovládáme," argumentuje kurátor.

Pokusil se proto najít jakousi analogovou obdobu toho, co se s našimi daty a soukromím děje v digitálním světě. Při přípravě projektu pro to hledal adekvátní obrazy i jazyk. Výsledky shrnul v knize, podle níž se výstava jmenuje a kterou galerie nyní také vydala v češtině.

Výstava v Rudolfinu popisuje digitální současnost. | Foto: ČTK

Samotná přehlídka měla premiéru loni v berlínském Institutu pro současné umění, kde kurátor působí, a kodaňské Kunsthalle Charlottenborg. Tuzemskou verzi autor rozšířil o díla českých tvůrců z kolektivu BCAA System, Dušana Zahoranského, Anežky Horové, Daniela Burdy a Františka Feketeho.

"Informační nerovnost produkuje asymetrii moci, což je pro demokratické společnosti problém," popisuje Samman stav, kdy není zřejmé, jak například sociální sítě mohou ovlivnit volby jako ty anulované v Rumunsku loni v prosinci. Nabízejí se ale i další příklady. Zatímco majitelé sociálních sítí mluví o "svobodě projevu", uživatelé sledují například málo transparentní chování chatbotů, kteří mají za úkol rozproudit diskuse. Přeloženo do civilního jazyka: vyhrotit názorové rozdíly uživatelů do extrému a tím je přimět k intenzivnějšímu zapojení.

"Nejsem na síti X, podle mě je Elon Musk nácek, na inauguraci Trumpa bezpochyby zdravil nacistickým pozdravem," zmiňuje Samman kauzu z minulého měsíce. Dále vyslovuje podezření, že velká část provozu technologických platforem zůstává pro laiky skrytá a nepřístupná.

"Shodnou se na tom obě strany politického spektra. Z pohledu levice to vypadá, že mocní před námi něco skrývají, tají nám fungování systému, takže nevíme, na jakých datech trénují svoje jazykové modely. I pravičáci se domnívají, že existuje skrytá agenda. Uchylují se však ke gaslightingu, tedy ke zpochybňování, že Muskův pozdrav byl nacistický. S tím, že se nesmíme nechat mást tím, co máme před očima. Mluvíme neustále o transparentnosti, ale žijeme v kultuře posedlé skrytostí. Podle mě se dá v souvislosti s technologií mluvit o estetice gnosticismu," tvrdí Samman. Používá při tom starověký filozofický termín gnóze, jakousi obdobu současného konspiračního myšlení tvrdící, že to podstatné před námi kdosi skrývá.

Není to jediný termín z klasické filozofie, jímž kurátor popisuje digitální současnost. Odvolává se také na takzvanou negativní teologii. Zjednodušeně jde o přístup volený tam, kde se jazyk dostává na hranici svých možností při popisu reality, kterou nelze vystihnout slovy.

Související

Galerii Rudolfinum dál povede britská kurátorka, příští rok chystá tři výstavy

Učenci starověku či středověku ve snaze vystihnout Boha popisovali to, jaký Bůh není. Samman se podobně snaží vystihnout, jak digitální technologie pronikají do každodenního života. Namísto pojmu "negativní" ale používá přízviska temný nebo černý. Proto je na výstavě řeč o "temných uměních" digitálních systémů a černých krabičkách neboli black boxech, jejichž fungování nerozumíme. "Navenek jsme přitom racionální společnost založená na vědění," poznamenává.

Kurátor v doprovodných textech zkoumá například kořeny slova enkrypce čili kódování, odkazujícího na skrytost. Hledá, kde v krajině se nacházejí pomyslná černá místa, černé skříňky či černé díry, jak nazývá některé aspekty digitální reality. Například černé místo pro něj označuje jakýsi technologický hrob.

"Výstava je jako tlumočník mezi dvěma světy, v nichž žijeme, analogovým a digitálním. Pracujeme s metaforami, obrazy a narativy, což je něco jiného než kódy a algoritmy. Překládáme realitu digitálního světa do analogové kultury. Umění nabízí obrazy a vyprávění, která mohou být rozhraním digitálního světa," domnívá se kurátor.

Diváci v Rudolfinu uvidí například osminohou zrzavou kočku k nerozeznání od živé, kterou vytvořila newyorská dvojice Eva & Franco Mattesovi, nebo další obrazy či videa. Všechny vystihují situaci, kterou již dávno nežijící vizionář digitálních technologií Mark Weisser popsal koncem minulého tisíciletí slovy, že nejdůmyslnějšími technologiemi se stanou ty, které zmizí a budou vetkány do struktury každodenního života, až od ní přestanou být k rozeznání.

Výstava se mimo jiné ptá, zda máme svá data pod kontrolou. | Foto: ČTK

Sám kurátor má roky profily na sítích Facebook a Instagram. "Užívám je jako pracovní nástroj. Nezveřejňuji nic osobního, rodinu ani tváře svých dětí," přibližuje svoji digitální strategii.

Nad otázkou, komu patří jeho vlastní digitální data, jestli jemu, nebo Marku Zuckerbergovi, zaváhá: "Doufám, že mně samotnému. Ale to je étos, ne popis objektivní situace. I kdyby ale z pohledu zákona moje data náležela mně samotnému, de facto s nimi nejspíš nejsem schopen nakládat. Rád bych byl autorem svého datového vesmíru, rád bych měl svá data pod kontrolou. Ovšem uzavřeli jsme faustovskou smlouvu," dodává Nadim Samman.