Tehdy nebývalý pokrok vědy a techniky umožnil rozvoj všech lidských činností včetně umění. "Uvědomujeme si, že i my jsme prožívali krásné časy, které teď s pandemií, válkou a energetickou krizí jako by končily. Pocit krásných časů si ale vytváříme především sami v sobě a Smetanova Litomyšl může být pro něj dobrým důvodem," vysvětluje ředitel festivalu Jan Pikna.
Dramaturgové se k tématu přiklonili poté, co do programu zařadili slavnou kompozici této doby, monumentální a pozdně romantické Písně z Gurre rakouského skladatele Arnolda Schönberga z roku 1911. Třídílná kantáta pro pět pěvců, vypravěče, sbory a velký orchestr vyžaduje enormní orchestrální a sborový aparát, pročež bývá uváděna zřídka. Zpracovává dánskou středověkou legendu, v níž žárlivá královna nechá zabít sokyni. Královo hoře jde až za hrob.
Schönberg se od kompozičního stylu skladby sice už v době jejího dokončení distancoval, sám však dílo později označil za klíč ke svému dalšímu vývoji. "Tato skladba vysvětluje vše, co muselo přijít později," napsal. Dílo, jímž se autor dostal na hranici provozovacích možností, na Smetanově Litomyšli 18. června uvedou společně Symfonický orchestr Českého rozhlasu a Norský rozhlasový orchestr pod taktovkou Petra Popelky a Český filharmonický sbor Brno se Slovenským filharmonickým sborem. Dva dny nato program zopakují v pražské Státní opeře.
Když byla tato Schönbergova práce roku 2006 zařazena na program Pražského jara, na pódium se muselo vejít téměř 300 účinkujících. "Byla to další Symfonie tisíců, ta Mahlerova měla premiéru dva roky před Písněmi z Gurre. Obří hudební produkce byly tehdy v kurzu, ovšem touto cestou už nebylo možné dále jít," napsala o skladbě muzikoložka Vlasta Reittererová, podle níž autorem předepsaných 150 hudebníků v orchestru zůstalo výstřelkem doby.
Kvůli generální opravě zámku se letos Smetanova Litomyšl bude muset obejít bez hlavní scény, zámeckého nádvoří. Nahradí jej zdejší multifunkční hala. "Využijeme i okolí haly včetně slavné prvorepublikové plovárny k tomu, abychom pro návštěvníky vytvořili jakýsi areál Světové výstavy, a přiblížili tak i prostor ročníkovému tématu," avizuje ředitel festivalu Pikna.
Na zahajovacím koncertě 15. června zazní Scherzo z Triumfální symfonie E dur Bedřicha Smetany, Slovanské rapsodie Antonína Dvořáka a Koncert c moll pro klavír a orchestr č. 2 Sergeje Rachmaninova. Provede ho klavírista Kirill Gerstein doprovázený Českou filharmonií pod taktovkou Tomáše Netopila.
Festival zakončí 2. července uvolněnější program. V něm Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK pod vedením Tomáše Braunera vzdá poctu krásám Itálie. Zazní díla Hectora Berlioze, Petra Iljiče Čajkovského, Richarda Strausse či Georgese Bizeta.
Dojde také na operu. Na programu bude výběr árií ze Sedláka kavalíra Pietra Mascagniho, Komediantů Ruggera Leoncavalla, La Wally Alfreda Catalaniho a slavných písní éry. Posluchači uslyší též reprezentativní výběr z oper Giacoma Pucciniho a Giuseppa Verdiho.
V cyklu Hvězdy operního nebe vystoupí sopranistka Maria Agrestová a tenorista Pavel Černoch. Stará hudba bude znít na koncertu sopranistky Roberty Mameliové a souboru Collegium Marianum. Současnou tvorbu zastoupí takzvaný operní komiks Lukáše Sommera nazvaný Časoplet. V řadě významných jubileí připomene Smetanova Litomyšl sté výročí narození řecké sopranistky Marie Callas uvedením činoherní inscenace Mistrovská lekce od Terence McNallyho s Dagmar Peckovou v hlavní roli. V režii Petra Mikesky se představí ansámbl Městského divadla Mladá Boleslav.
Minulý ročník nabídl 44 pořadů. Kvůli tehdy již chystané rekonstrukci zámku pořadatelé museli upustit od velkých operních inscenací. Částečně je nahradily galakoncerty všech tří národních divadel. Rozpočet festivalu činil stejně jako letos zhruba 54 milionů korun.
