Pražská opera uvede Mozarta, Wagnera nebo Janáčka, režírují cizinci

ČTK ČTK
5. 1. 2022 18:17
Tři premiéry v zahraniční režii uvedou tento měsíc pražské Národní divadlo a Státní opera. Diváky čeká Mozartův titul Così fan tutte, Bludný Holanďan od Richarda Wagnera a Káťa Kabanová zkomponovaná Leošem Janáčkem.

Příznivcům tradičního repertoáru budou určeny Carmen od Georgese Bizeta a Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany. Ve středu to uvedlo vedení Národního divadla, když představilo program na nejbližší měsíce. Ten už by podle něj neměla omezovat protipandemická opatření.

Německá režisérka Tatjana Gürbacaová chystá pro Stavovské divadlo premiéru Così fan tutte na sobotu 8. ledna. Opera, do češtiny překládaná jako Tak to dělají všechny, je po Donu Giovannim a Figarově svatbě poslední z trojice titulů, na nichž Wolfgang Amadeus Mozart spolupracoval s libretistou Lorenzem Da Ponte. Sleduje partnerské vztahy čtyř protagonistů, kdy se dva důstojníci vsadí o stálost svých dívek.

Opera měla premiéru 26. ledna 1790 ve vídeňském Burgtheatru pod Mozartovou taktovkou. Do Prahy se dostala následující rok. "Byla to nádherná práce s obsazením, které zapadá do mozaiky hudební i pěvecké," hodnotí zkoušky představitelka jedné z hlavních rolí Kateřina Kněžíková. "Hudba byla napsaná dávno, snažíme se ji ukázat jako představení velmi živé. Myslím, že tato opera je nejen velmi zábavná, ale také tam člověk může odkrýt mnoho ze svého nitra, ze svých zkušeností," dodává.

Pro režisérku Gürbacaovou ztělesňuje Mozartův titul důvod, proč se oboru věnuje. "Je to o komunikaci, o lidské přirozenosti, o dělání chyb. Pro mě je Cosi fan tutte nejhlubší, daleko psychologičtější než jiné kusy, každou chvíli se musíte rozhodovat, zda půjdete více do komedie, nebo do tragédie," popisuje Němka.

Norský divadelní a operní režisér a dramatik Ole Anders Tandberg připravuje romantického Bludného Holanďana od Richarda Wagnera pro Státní operu na 20. ledna. Španělský režisér Calixto Bieito pak nazkouší Janáčkovu Káťu Kabanovou, která bude mít v Národním divadle premiéru 28. ledna.

Ředitel Národního divadla Jan Burian ve středu poděkoval uměleckému řediteli opery Peru Boyemu Hansenovi za dosavadní práci. Čtyřiašedesátiletý Nor vede pražskou operu třetí sezonu, přičemž z toho skoro dva roky byla poznamenaná opatřeními proti šíření koronaviru.

Hansen připomíná, že právě před dvěma lety se po rekonstrukci znovuotevírala budova Státní opery. "Nyní můžeme publiku představit tři úžasná, velmi odlišná díla, která divákům přiblíží, jak silná je tradice tuzemské opery," říká.

V březnu se za dirigentským pultem představí Petr Popelka, který diváky provede novou inscenací Carmen. Tu režíruje Grischa Asagaroff, známý z operních domů v Mnichově, Drážďanech nebo Dortmundu.

V březnu se do Prahy chystá ruský režisér Timofej Kuljabin s inscenací Vzdáleného zvuku od Franze Schrekera. Calixto Bieito se pak vrátí ještě s donjuanskou adaptací nazvanou Plameny od Ervína Schulhoffa. Ta zapadne do řady Musica non grata, připomínající díla skladatelů pronásledovaných nacisty. Součástí tohoto projektu jsou besedy s inscenačními týmy a sólisty nebo specializované workshopy.

Filmová režisérka Alice Nellis v květnu nabídne interpretaci Prodané nevěsty, kterou bude dirigovat hudební ředitel opery Jaroslav Kyzlink.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 minutami

Kontrolní úřad doporučil ministerstvu průmyslu zrušit státní podnik ČPP Transgas

Nejvyšší kontrolní úřad doporučil ministerstvu průmyslu a obchodu zrušit státní podnik ČPP Transgas. Podle kontrolorů nezajišťuje Transgas žádný významný zájem státu, místo toho jen spravuje, pronajímá nebo prodává nemovitosti, případně plní dílčí úkoly, které mu ministerstvo průmyslu a obchodu ukládá. Podnik je navíc dlouhodobě ve ztrátě, v letech 2016 až 2020 dosáhla celkově 22,8 milionu korun. Vyplývá to z prověrky hospodaření ČPP Transgas v letech 2017 až 2021, uvedl dnes v tiskové zprávě Nejvyšší kontrolní úřad.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podle Nejvyššího kontrolního úřadu uvedlo jako jediný důvod existence Transgasu nevypořádanou pohledávku 4,6 miliardy korun z takzvaných jamburgských dohod. Jde o pohledávku spojenou s Dohodou mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o spolupráci při osvojování Jamburgského naleziště plynu z roku 1985. "Tu ale Transgas vede v účetnictví neoprávněně. Podle zákona pohledávka náleží ministerstvu financí, což stálo nejen ve vládním materiálu z roku 2015, ale i v právní analýze z roku 2014, kterou si nechal sám podnik vypracovat.

Transgas má mít v této věci pouze roli vedlejšího účastníka, asistovat a dodávat podklady věřiteli, tedy státu zastupovanému ministerstvem financí," uvedli kontroloři. Doplnili, že pohledávka tvoří 91 procent aktiv podniku, a výrazně tak zkresluje jeho účetnictví. "S ohledem na to, že Transgas nezajišťuje žádný významný zájem státu a jediným důvodem jeho existence je pohledávka, kterou ale podnik vede v účetnictví neoprávněně, Nejvyšší kontrolní doporučuje ministerstvu průmyslu a obchodu označit Transgas jako zbytný státní podnik a v souladu se 'Strategií vlastnické politiky státu' ho zrušit," napsal kontrolní úřad.

Zdroj: ČTK
Další zprávy