Praha - Rok 2009 má prý hned od začátku patřit skupině U2. Nepřeje si to jen zpěvák Bono, ale i miliony fanoušků. Nesvazuje to ale největší rockové instituci ruce? A můžou vůbec ještě s novým albem překvapit?
I čeští fanoušci si už čekání na odpovědi brzy budou moci ukrátit koncertním filmem U2 3D, který od 16. října uvede pražský IMAX na Floře.
Poučeni unáhleným turné
Zkušení příznivci U2 si už raději zvykli brát s patřičnou rezervou Bonovy řeči o tom, kterak je jeho kytarová opora The Edge "v ohni" - že nové album bude mnohem syrovější a že to tentokrát bude "obrovský drak".
Většinou je při prvních zmínkách třeba ještě dobrý rok dva na vydání nových písní irského majestátu počkat. A většinou se během té doby leccos změní.
U2, poučení kdysi unáhleným naplánováním turné Popmart ještě před tím, než měli dokončené album POP, dnes zveřejňování nového materiálu pečlivě promýšlejí a sveřepě odmítají podlézat laťku úspěchu předchozích desek.
| Čtěte také: Exkluzivně o U2: Jsou jako diamant, říká jejich stín |
Loni čerpali inspiraci k větším experimentům a skládali nové písně v Maroku. Podobně jako kdysi před vydáním umělecky zlomového Achtung Baby. Z minulosti ale víme, že U2 často vyhrožují experimenty i nečekanými zvraty v celkovém zvuku - a ve finále natočí album, které je pro ně typické.
Založené na klenutých, zvonivých kytarových melodiích, které jakoby v souladu s jejich koncerty neměly strop. Kromě srdcerváčských, pro mnohé možná až příliš rozněžnělých písní, často eskalovaných Bonovým falzetem, na nich najdeme řízné i postpunkové kytarové rify, vždycky pak "najazzlou" basovou linku Adama Claytona a skromné, ale účinné bubnování Larryho Mullena.
U2 3D - trailer
Teď chtějí podle vlastních slov opustit relativně konzervativní model posledních dvou alb. A možná se po dlouhé době skutečně blýská na zvukové osvěžení.
Pomoc z nejzásadnějších desek
Kromě síly nových skladeb je u U2 velmi důležitá producentská podpora. Opakuje se situace, kdy chtěli probádat pro ně netradiční zvukové možnosti vyhledáním nového producenta, ale opět se vrátili ke starým známým.
Zatímco na předchozím albu "rozmontovávali atomovou bombu" původně s Chrisem Thomasem a nakonec desku dokončili se Steve Lillywhitem, který s U2 pracuje už od debutu Boy, vznik připravované novinky nakonec neopečovává původně ohlášený Rick Rubin, ale dynamické duo Brian Eno a Daniel Lanois s Lillyhiteovo výpomocí.
To ovšem nemusí znamenat ústup od plánů, naopak. Jsou to lidé, kteří stáli u zrodu nejzásadnějších nahrávek U2: The Unforgettable Fire, The Joshua Tree a Achtung Baby.
A nová deska má zaznamenat právě takový posun, jaký nastal vydáním posledně zmíněného alba. Achtung Baby kdysi kapele otevřelo zcela nové obzory a může být dnes považováno za jeden z nejpřekvapivějších a zároveň nejúspěšnějších obratů v populární hudbě.
Tehdy, v roce 1991, byli U2 zamilovaní do taneční hudby a industriálu. Shodili klobouky, třásně a smrtelně uvědomělé vážné masky, nasadili stylové sluneční brýle a začali se kamarádit s modelkami. Dělali si ze sebe chytrou legraci a zároveň prý právě oni byli "indie"- nezávislí, protože si mohli dělat co chtěli. Můžou ale i teď?
V sexy botách za novými horizonty
Dnes používají nejrůznější cesty experimentu jako třeba zvuk zkreslující krabičku Death By Audio. Některými novináři slyšená píseň No Line On The Horizon, která by snad měla nové album U2 i pojmenovat, obsahuje syrové kytarové hlučení v kombinaci s typickým jemným refrénem.
Podle mnoha zvěstí by ale prvním singlem měla být Get Your Boots On, dříve uváděná coby Sexy Boots. Ve skladbě For Your Love je podle The Edge jeden z jeho vůbec nejsilnějších kytarových rifů.
Favoritem producenta a "člena rodiny" Briana Ena je zase Moment Of Surrender. Zatím prý nejlepší věc, kterou s U2 nahrával.
Píseň Breathe je potom podle britského časopisu Q, který je tak trochu fanzinem U2, koncertní rockový nátěr. Irové jistě vědomě nové písně skládají právě s důrazem na to, jak budou znít naživo před nacpaným stadionem.
Až zkraje příštího roku vyjde, uslyšíme o nové desce U2 jistě odevšad. Jen v Česku si tisíce lidí přejí vidět je zase koncertně. Zatím ale tahle obří instituce čtyř pomenších Irů dobrušuje detaily alba, které bude tak či onak jedním z nejprodávanějších.
A Bono mezitím přispívá na blog deníku Financial Times. Ale to je zase jiný příběh.
