Do Česka se to přes Lamanšský kanál spíš nedoneslo, ale devětadvacetiletý Stormzy z vydání svého třetího alba udělal třeskutou událost. Propagovat ho začal už během březnového, roky odkládaného turné k předchozí desce Heavy is the Head. Postupně absolvoval televizní rozhovory v hlavních vysílacích časech, v srpnu zveřejnil jedenáctiminutový klip Mel Made Me Do It, do nějž pozval na 30 slavných hostů. Šlo o jeho první píseň po třech letech.
Vedle momentálně nejpopulárnějšího britského rapera ve videu pózují fotbalový trenér José Mourinho, jamajský sprinter Usain Bolt nebo raperka Little Simz, čerstvá držitelka cen Brit Award i Mercury Prize. Klip se odehrává v obřích haciendách, okázalých sídlech a šatnících s mramorovou podlahou. Lze ho chápat coby oslavu úspěchu afroamerické komunity, i když občas působí jako reklama na značky Prada nebo Rolls-Royce.
Několik dní před vypuštěním aktuálního alba pak následovalo půlhodinové video, v němž Londýňan pouští úryvky skladeb Ricku Rubinovi. Renomovaný producent, který před bezmála 40 lety dostal hip hop do mainstreamu, blaženě pokyvuje hlavou, čechrá si vous a zasypává o tři dekády mladšího rapera komplimenty.
V den vydání novinky Stormzy na jedné z nejdražších londýnských ulic otevřel dočasný klub a obchod nazvaný This Is What I Mean House, kde mluvil s fanoušky, zpíval gospelové písně a pouštěl nový materiál. Jenže samotná deska nakonec zní jako všechno, jen ne velký třesk.
Meditace o rozchodu
Začíná tklivým elektrickým pianem Fender, syntetické bicí přijdou s úderem čtvrté minuty, tedy před polovinou úvodního kusu Fire + Water. Ten vygraduje až v závěru, s nástupem hostující zpěvačky Debbie. Hudba tady poprvé začíná "kopat", přestože Stormzy stojí kdesi v pozadí. Nejdřív promlouvá do harmonií klavíru a kytary, pak jemně zpívá. To je symptomatické i pro dalších 11 skladeb.
Ta druhá, titulní, jej představuje, jak ho známe - a ve formě. V předehře zazní barokní piano, po něm naskočí beat složený z vysamplovaných hlasů a samozřejmá, precizní flow. Jenže sám Stormzy říká, že tentokrát to bude jinak. "Tohle není ten samý člověk, který říkal, že jeho hlava je těžká," odkazuje na nahrávku Heavy Is the Head, kde roku 2019 přemítal nad svým triumfem.
This is What I Mean je spíš meditací o jeho vztahu s Bohem. Velkou část písní věnoval také rozchodu s moderátorkou a diskžokejkou jménem Maya Jama. Jde o jeho zdaleka nejusebranější a nejklidnější nahrávku, posluchače nechává macerovat v melancholickém R&B s ozvěnami soulu a gospelu. Přesto Stormzy, vlastním jménem Michael Ebenezer Kwadjo Omari Owuo Jr, zůstává nejvýznamnějším grimeovým umělcem současnosti.
Ještě na začátku roku 2020 plánoval nahrát tvrdou desku, dost možná pod dojmem hudební války s veteránem žánru Wileym, rozhodně byl stále při chuti. Pandemie covidu-19 všechno změnila.
Tak daleko, tak blízko
Drtivá většina alba vznikla přibližně 90 kilometrů severovýchodně od Londýna, v místě, kde řeka Blackwater ústí do moře. Na zdejším pitoreskním ostrově Osea se nachází pouze pole a několik budov, které s pevninou spojuje silnice jen na pár hodin denně. Jakmile se zvedne příliv, spojení s civilizací mizí v poloslaných vodách. Podobně blízko i daleko má aktuální deska ke Stormzyho dosavadnímu repertoáru.
Když v pět let starém tracku Blinded by Your Grace poprvé zpíval, nikoliv rapoval, byl to přelomový moment pro něj i pro celý žánr. Propojením zvuků ulice s gospelem našel cestu, jak posunout dál vlastní výraz, aniž by se musel podbízet střednímu proudu. Zároveň se mu podařilo dostat grime na větší pódia.
Londýnský žánr na přelomu milénia probublal z garáží a lokálních klubů, v nichž perfektně rezonovaly štkavý výraz rapu, syntetické bicí i hluboké basové frekvence. Na větších pódiích mohl takový zvuk působit nemístně, jenže gospel je všeobjímající hudba zkonstruovaná tak, aby prosytila jakýkoliv prostor. Oba styly jsou navíc pevně zakořeněné v afroamerické kultuře, nové v tomto případě doplňuje staré, svěží zvuk se vztahuje k tradičnímu.
Právě songem Blinded by Your Grace před třemi lety vyvrcholil Stormzyho velkolepý a přelomový koncert na hlavní scéně nejslavnějšího britského festivalu Glastonbury. Druhý den dopoledne v zákulisí promotéři a novináři srovnávali jeho show s nástupem Beatles nebo The Smiths. Začalo jim docházet, že byli svědky historické chvíle.
Hlasem, v němž se mísí pokora se zranitelností, nyní Stormzy zpívá i většinu This is What I Mean, jenže magický moment už nepřichází. Zatímco Blinded by Your Grace hrálo spontaneitou i kouzlem nečekaného, většina z dvanáctky nových písní vznikla během takzvaných songwriting kempů, při kterých interpreti, autoři a producenti soustředěně cizelují co nejlepší produkt.
Příliš dokonalé
Z výsledku lze odezřít, že na ostrově Osea panovala uvolněná a otevřená atmosféra, přílišná dokonalost nicméně dusí autentické emoce. Stormzy se před sedmi lety proslavil videem, které natočil fanoušek na parkovišti v jižním Londýně. Nyní vydal album, v jehož bookletu figuruje na osm desítek hostů a techniků. Přesto nezní okázale, místo ohlušujících ohňostrojů nabízí pohled dovnitř.
Raper na desce zároveň vystupuje jako instituce, což je v posledních letech jeho přirozená role. Ať už díky stipendiím na Cambridgeské univerzitě pro afroamerické studenty, nebo ediční řadě #Merky Books, jež ve spolupráci s vydavatelstvím Penguin Random House dává prostor mladým autorům.
Sounáležitost artikuluje také v umělecké rovině. Píseň Sampha's Plea celou přenechal londýnskému zpěvákovi a producentovi Samphovi, Stormzy je tu uveden pouze coby spoluautor. V závěrečné Give It to the Water jako druhý hlas pouze přitakává zpěvačce Debbie. Takové momenty na albu paradoxně patří k nejlepším. Stormzy víc slávy jednoduše nepotřebuje.
Slavný Brit se stává jakýmsi médiem, skrz nějž proudí hudba. Texty a harmonie jsou v jeho podání kolektivní energií, která dokáže pohnout světem, sublimace vlastního ega opakem ramenatého rapu. Vytvořil si vlastní žánr levitující kdesi nad kořeny grimu, k němuž chová stejný respekt jako ke gospelu.
Na aktuálním albu odkládá masku superhvězdy a vystupuje spíš jako "velký Mike", jak mu přezdívají přátelé. Ostatně i během pandemie se vzdálil své veřejné roli a mluvil spíš sám za sebe, bez ohledu na kariéru. Přesto pořád občas působí, že se bere až moc vážně. "Mám citlivou duši, prosím, mohli byste přestat s tím potleskem," žádá třeba fanoušky polohlasně ve skladbě Please.
Bez výrazných hitů i grimeových metelic deska působí monotónně. Zastřená nálada ale neznamená, že Stormzy nadobro složil zbraně. V tracku My Presidents Are Black si bere na mušku rasismus, který stále přetrvává v hudebním showbyznysu, a utahuje si z nové britské vlády, jež čelí obrovské kritice kvůli nezvládnutí ekonomické krize. "Vyřiďte Michaelu Goveovi, že pro něj máme něco do nosu," dobírá si současného ministra pro místní rozvoj, který se dříve omluvil za užívání kokainu.
Ve výsledku ale This is What I Mean zní jako hluboký nádech, chvíle k usebrání a dost možná i klid před bouří.
Album
Stormzy: This Is What I Mean
0207 Def Jam 2022