Skvělý koncert Stounů. Bohužel v Paříži

Jan Šprincl
31. 7. 2006 0:00
Reportáž - O co přišli fanoušci v Brně, užívali si diváci v Paříži. Reportér Aktuálně.cz vyrazil na Rolling Stones do francouzské metropole.

V pátek si Paříž vyzkoušela jeden z teplotních rekordů i úžeh šedesátitisícového davu na koncertě rockového dinosaura.

O hudbě Rolling Stones si můžeme myslet cokoliv a staré pány podezírat z toho, že si svými spanilými jízdami po světě jen přivydělávají k penzi, ale návštěvníci koncertu ve Stade de France viděli skvělou show.

Mick Jagger na evropském turné skupiny Rolling Stones
Mick Jagger na evropském turné skupiny Rolling Stones | Foto: Reuters

A bylo to hlavně velké představení Micka Jaggera, který před pár dny oslavil 63. narozeniny: během dvou hodin se stačil několikrát převléknout a nesčetněkrát přeběhl šedesátimetrové pódium tam a zpět.

Vyšplhal na galerii, tančil jako o život - a jak je u něho zvykem, každou z písní "pantomimicky předehrával". Přitom pořád udržoval publikum v napětí a získal si ho i svojí francouzštinou.

Důkazem jeho schopností budiž píseň Midnight Rambler: Jagger ji zahájil sólem na harmoniku, pak se spustila ryčná palba bicích a kytar, do které zpěvák bláznivě běhal s odrazem na jedné a pak druhé noze do strany.

Nato si Keith Richard a Ron Wood vzadu na pódiu vybrnkávali svoji jam session a všechno vrcholilo manipulací publika. Na "ou jé" od Jaggera znělo jako ozvěna "ou jé" diváků, stále rychleji a silněji. Čtvrthodinovou událost ukončil frenetický potlesk.

Rolling Stones padli Pařížanům do noty. Bílí, černí, Arabové i muslimské fanynky, ti všichni slyšeli dvacítku hitů hlavně z hudebně nejsilnější etapy britské legendy, z přelomu šedesátých a sedmdesátých let.

Valná část publika tou dobou ještě nemohla být na světě; na druhou stranu, vidět Stouny na živo a po letech vzpomínat "tehdy ještě Richards udržel kytaru"... 

Vtipů na tohle téma se dají vymyslet stovky, avšak koncert musel přesvědčit i ty největší skeptiky. Vystoupení bylo nejen strhující, ale i roztomilé.

Všechno je stejné jako kdysi, Stouni hrají svoje písně pořád dokola (diváci slyšeli jen tři novinky z alba A Bigger Bang), přesto to není revival sebe sama. Jsou to Rolling Stones, nic víc ani míň. 

Keith Richards na evropském turné skupiny Rolling Stones
Keith Richards na evropském turné skupiny Rolling Stones | Foto: Reuters

Většina diváků si nechala ujít předkapelu Razorlight a své hvězdy vytleskala pět minut před půl desátou. S písní Jumping Jack Flash kapela odstartovala jízdu záviděníhodné energie, na které ji podporovali vokalisté, žesťová sekce a klavír.

Rock´n´roll střídaly intimnější chvilky - jako při písni As Tears Go By i blues Night Time Is The Right Time, se kterým kapela vzdala hold Ray Charlesovi.

Když pak Jagger představoval svoje spoluhráče, neopomněl připomenout, proč první termín turné (3. června a 2. července ve Francii a 16. června v Brně - koncert je bez náhrady zrušený) padnul: kvůli Keith "Cocotier" Richardovi, který si ublížil na dovolené pádem ze stromu.

Mick Jagger na pařížském koncertu skupiny Rolling Stones
Mick Jagger na pařížském koncertu skupiny Rolling Stones | Foto: Libération

Richardsovi patřil obrovský aplaus i plyšová palma v publiku. Hudebník, který celou dobu vystupoval tak, že ho tento večer moc nevzrušoval, byl dojatý i s cigaretou v koutku úst.

Sám zahrál Slipping Away a Before They Make Me Run, a když publiku děkoval, pokřižoval se tak, že poslední dotek patřil jeho rozkroku.

Další překvapení přišlo při Miss You. Část pódia, doteď zastřešeného galerií s diváky a velkou projekcí, se vydala směrem vpřed jen s Jaggerem, Richardsem, Wattsem a Woodem.

Spanilá jízda jedné nejslavnější kapely světa kolem publika se zastavila přesně vprostřed plochy stadionu. Ti, kteří si koupili vstupenky do levnějšího sektoru (lístky stály 80 euro a víc), se mohli ujásat, umávat a uzpívat Rough Justice, Start Me Up i Honky Tonky Woman.

Rolling Stones
Rolling Stones | Foto: ČTK

Když Rolling Stones - už navrátivší se na původní místo - spustili první tóny Sympathy For The Devil, Jagger neměl moc práce a mohl začít běhat mezi ohni: publikum ho zpěvem zastoupilo stejně dobře jako při Paint It Black a Brown Sugar, se kterými koncert vrcholil.

Poslední přídavek Satisfaction, to už snad ani nebyl koncert, ale večírek, na kterém tančili i lidi na ochozech a který zakončil ohňostroj.

You Can´t Always Get What You Want neboli Vždycky nemůžeš dostat, co chceš, slyšeli návštěvníci pařížského koncertu. Rolling Stones jim ale všechno, co chtěli, rozhodně dali.

 

Právě se děje

Další zprávy