Pearl Jam načrtli skicu vlastní spokojenosti

Pavel Turek
25. 9. 2009 8:00
Cesta od grunge k americkým tématům
Foto: Cameron Crowe

Recenze - Proveďme si bilanci velké grungeové trojky po patnácti letech. Nirvana? Ta postava z Guitar Hero je Kurt Cobain, že ano? Soundgarden? Chris Cornell teď natáčí s Timbalandem r'n'b, že ano?  A Pearl Jam? Kdyby nic jiného, mají výdrž.

Nejvlivnější americká kapela posledních dvou dekád, totiž už skoro 14 let nevydala album, které by uneslo předponu „nej."

Foto: Aktuálně.cz

Debut Ten byl nejvelikášštějští pokus propojit stadionový rock s grungeovou ušmudlaností a intimními texty. Zpětně sice vypadá v diskografii kapely jako postavený před závorku a sami Pearl Jam se k tomu modelu už nikdy nevrátili, ale bohužel pro severoamerickou scénu devadesátých let Ten zrodilo celé hnutí onanistů: Creed počínaje a Nickelback konče.

Druhé album Vs. z roku 1993 si zas zaslouží adjektivum nejvzteklejší, příkladná ukázka toho, co se stane, když se hodný lidi naštvou. Natočené jako reakce na smršť popularity a grungeového třeštění; v tu dobu také Pearl Jam radikálně skoncovali s točením klipů, poskytováním rozhovorů a skupinovými fotografiemi.

Čtěte také:
Pearl Jam se vrátili ke kořenům a míří do budoucnosti
Útěk do divočiny: Frankie Dlouhán umírá na Aljašce

Záhy na to vydané Vitalogy představuje dodneška kreativně nejambicióznější počin Pearl Jam - grungeové Kid A jako nekrolog pro Kurta Cobaina, kdybyste chtěli hloupý příměr. S tahací harmonikou tu Eddie Vedder zpívá o štěnicích, které se mu roztahují v pokoji, a sotva dozní předposlední track o nesmrtelnosti, nastoupí osmiminutový chuchvalcovitý nesmysl Hey Foxymophandlemama, That's Me.

Foto: Aktuálně.cz

A i když i následující No Code a Yield prostupovaly silné momenty, hlavně díky Vedderovu textařskému talentu, už tu začíná sestup dokonaný v roce 2000 s Binaural.

Nyní přichází Backspacer, klávesa z psacího stroje, která vás vrátí o krok zpátky, abyste si mohli prohlédnout svoji předchozí chybu a přepsat ji.

Mají se k čemu vracet, protože špatných písmenek naťukali v posledních letech několik. Pearl Jam ze sebe sice setřásli nenáviděný status superstar, ale za cenu toho, že si začali klást menší a menší cíle. A jediný důvod, proč s nimi zůstávat, byla úcta k jejich minulosti a naděje, že se ji pokusí oživit.

Zdálo by se, že přesně to je Backspacer, kýžený návrat o krok zpět. Nový start už bez kontraktu s vydavatelstvím Sony. Samostatnost. Pokus odpovědět na otázku, kterou Vedder vznáší v písni The End: „Co to bylo za sny, které jsme měli před lety společné?" 

A i když si na tu podstatu kapela na úsporné ploše 37 minut přese všechnu snahu nevzpomene, už sama odvaha se zeptat dělá z Backspacer album, které hravě překoná cokoli z tvorby Pearl Jam v novém miléniu.

Zasáhl návrat producenta Brendana O'Briena a spontaneita, kterou si Vedder vyzkoušel na soundtracku k filmu Sean Penna Útěk do divočiny; díky oběma faktorům se z Backspacer stala skromná deska.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

Nic jiného, než jednoduché album vzešlé z jam sessions, Pearl Jam v daný okamžik nepotřebovali. Je čiré a transparentní jako jejich hrdinné rozhodnutí přinášet z každého koncertu živý záznam. Obama úřaduje v Bílém domě, už není potřeba zívat ironickou Bu$hleaguer, Vedder přestál všechny svoje úzkosti a texty jsou kupodivu - už ne o sebeidentifikaci-  ale ve valné většině o lásce.

Pearl Jam se sice vracejí zpátky, ale ne k vlastní minulosti: klasickým country-rockovým modelem se čím dál víc přibližují svýmu strejčkovi Neilu Youngovi, v epických momentech zase není mimo mísu přirovnání k Bruce Springsteenovi.

Foto: SONY BMG

Grungeová - z podstaty outsiderská - škatulka beztak dávno ztratila opodstatnění, protože z Pearl Jam se stala kapela velkých amerických témat podporující kandidaturu Ralpha Nadera v roce 2000, o čtyři roky později se v rámci Vote for Change zase postavili za Johna Kerryho.

Jenomže na rozdíl od svého mentora Younga, který si ještě než odezněla obamovská euforie, našel na podobně spontánním a impulzivním albu Fork in the Road nový terč: ekonomickou krizi a globální oteplování, nyní Pearl Jam načrtli pouze skicu vlastní spokojenosti.

A i když skladba Got Some se může s přehledem stát stejnou koncertní konstantou jako State of Love and Trust a Unthought Know zase míří po bok Vedderových ukolébavek insomniaka, na kapelu, která zažila tři nej, to pořád není dost.

Pearl Jam: Backspacer, CD, 37 minut. Vydala firma Monkeywrench/Universal, 2009.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Dopravní nehoda u Ostrovačic na Brněnsku uzavřela dálnici D1 ve směru na Brno

Kvůli dopravní nehodě u Ostrovačic na Brněnsku je uzavřena dálnice D1 ve směru z Prahy na Brno. Před místem nehody na 179. kilometru se začínají tvořit kolony. Vyplývá to z údajů Národního dopravního informačního centra. Dálnice je uzavřena mezi sjezdem číslo 178 u Ostrovačic a exitem číslo 182 u Kývalky. Podle informací na webu dopravní policie se na dálnici krátce před 06:00 srazila dvě nákladní auta. Kolize se obešla bez zranění.

Zdroj: ČTK
Další zprávy