Rozhovor - Monika Načeva je jedním z umělců, kteří se rozhodli zkusit získat finance prostřednictvím crowdfundingového portálu HitHit.cz. Díky příspěvkům od fanoušků mohla vydat bez pomoci labelu své již sedmé album Milostný slabiky, které nahrála s kytaristou Justinem Lavashem.
"Fanoušci jsou pro mě hodně důležití, kdyby nikdo to, co dělám neposlouchal, tak by to nemělo smysl. Měla jsem velkou radost, že způsob vydaní desky, pro který jsme se s Justinem rozhodli, fungoval. Vůbec jsem netušila, jak to dopadne, nevěděla jsem, jestli se nějací fanoušci objeví a kolik jich bude," říká Monika Načeva.
Textovou inspiraci tentokrát Načeva našla v básních Sylvy Fischerové. „Od začátku kariéry jsem vždycky zhudebňovala verše. Nejdříve to byly básně Jáchyma Topola, pak dvě stě let staré verše na desce The Sick Rose a nyní to jsou verše Sylvy Fischerové," říká o své tvorbě zpěvačka. „Její básně jsou silné, emocionální, skutečné a hlavně živé. Proto jsem si je vybrala pro mé písně," dodává.
Hudebně nahrávka stojí na divoké kytaře Justina Lavashe, britského hudebníka, se kterým Načeva vystupuje už několik let. Kvůli úspěchu společných koncertů se dohodli, že nové album natočí live ve studiu přesně v pořadí, jak budou písničky hrát živě. Tak je představí 26. října v pražském NoDu na festivalu Be Twenty One.
Aktuálně.cz: Berete crowdfunding jako vhodnou cestu pro realizaci plánů, bez závazků sponzorů a jejich názorů?
Monika Načeva: Ano, myslím, že je to dobrá cesta… přímá. Od první chvíle mě bavilo být ve spojení s lidmi, kteří si objednali naši práci, které zajímá, co dělám a chtějí mě podpořit. Byli jsme celou dobu ve spojení , hlavně přes Facebook.
A.cz: Až budete nahrávat příště, zkusíte to tedy znovu s fanoušky?
Myslím, že ano… Chtěli jsme si s Justinem album vydat od začátku sami, hlavně pro prodej na koncertech, což má v dnešní době pro CD už asi jediný smysl. Label by měl možná cenu jedině nějaký světový, specializovaný, kterého by zaujala ta úžasná čeština!
A.cz: Na albu Milostný slabiky jste spolupracovala se Sylvou Fischerovou, kdy jste se potkaly?
Na festivalu spisovatelů v Praze, se kterým jsem už několikrát spolupracovala. Tam jsme byly seznámeny… A padly si do oka i do ucha.
A.cz: Věděla jste hned, že jsou její básně vhodné?
Sylva mě dala své básnické sbírky a i ještě nevydané verše a já se do nich ponořila. Nespěchala jsem. Pak jsem si vybrala…trvalo to nějaký čas.
A.cz: Jak těžké je vlastně v dnešní době najít kvalitní a hluboké básně? Co je pro vás při jejich výběru důležité?
Vybírám si podle citu, intuice, inspirace k melodii…riskuju…jestli jsem vybrala dobře, ukáže jedině čas. Dobrá báseň se musí prolnout s dobrou hudbou, pak může dlouho žít. Víc a víc si vybírám verše, ve kterých už hudbu slyším, je to moje vnitřní hudba, přes kterou u mě začíná všechno nové.
A.cz: S Justinem Lavashem spolupracujete už několik let. Jste domluveni na pokračování i do budoucna?
S Justinem jsme natočili naše první album, na které jsme se chystali dlouhou dobu. A jsme s ním spokojeni. Soustředíme se teď na živé hraní, aby písně slyšelo co nejvíc lidí… zatím to funguje. A pořád se to vyvíjí.
A.cz: Dlouhá léta jste spolupracovala s Jáchymem Topolem. Jak na něj vzpomínáte?
S Jáchymem jsme se měli potkat, aby vzniklo pár silných českých písní!
