Praha - Ještě loni by informace, že na Sázavafest přijede Moimir Papalescu, pro fanoušky automaticky znamenala, že s ním do Kácova dorazí The Nihilists.
Ale tenhle dekadentní kabaret - mejdan za účasti kytar, elektroniky, dobře dávkovaného kýče a zběsilého útěku někam i před něčím - už nějakou dobu patří minulosti. Sonja La Petite, Hank Jesus Manchini a Wratislaw Placheta spolu s několika dalšími kumpány řádí jako Kill The Dandies!
A tak se na letošní ročník poříčního festivalu - který začíná warm upem už ve středu - dostaví Magnetik, o kterém se dlouho mluvilo jen jako o bočním projektu Moimira Papalescu.
| Čtěte také: Projekt Magnetik tuší nostalgické souvislosti The Nihilists drtí českou scénu na prach |
Neprávem; jak eponymní debutové album, tak jeho následovník, skvělý opus Wells, patří mezi to nejlepší, co u nás vzniklo (nejen) v elektronické hudbě.
Před pár týdny vydal navíc Moimir Papalescu nové album Laudanum. To ale není zdaleka všechno, čím se v současnosti elektronický nostalgik zabývá: tradičně pracuje hned na několika projektech.
Každé album Magnetik se zatím výrazně liší od svého předchůdce. V čem je jiné Laudanum?
Laudanum je album, které vznikalo převážně v noci. Tomu myslím odpovídá i atmosféra. Tímto albem chceme říci, že i v dnešní uspěchané době by se člověk měl dokázat zastavit a přestat přemýšlet jen podle schémat, která mu dnešek nemilosrdně diktuje. Vystoupit z rychlíku, zvednout hlavu a podívat se na tu krásu kolem, která nás obklopuje.
Jde o velmi experimentální a emotivní desku. Naproti tomu jsou v bookletu vzato dost exaktní notové zápisy. Jsou vůbec pravé?
Mohla by to být dobrá recese, dát tam třeba notový zápis úplně jiných skladeb, ale musím tě zklamat, to co je v bookletu odpovídá realitě.
Po rozchodu The Nihilists máš asi na Magnetik daleko víc času. Nakolik se to na Laudanu podepsalo?
Neřekl bych, že mám času víc, spíše naopak - vzhledem k tomu, že nyní pracuji střídavě na třech hudebních projektech. Ale abych se vrátil k tvé otázce: Laudanum vznikalo ještě v době, kdy Moimir Papalescu & The Nihilists jeli na plné pecky. Rád pracuju průběžně na více věcech; bráním se tak určitému stereotypu.
Říkáte, že hudba je droga. Jakého kalibru a dopadu?
Hudba je skutečně velmi silná droga - má velkou moc. Vezmi si jen, jaké škály pocitů se jejím prostřednictví dá dosáhnout. Nechme stranou husitské chorály nebo sílu šamanských a třeba i rituálních zpěvů - současná moderní hudba zkrátka dokáže vzbudit velké emoce. Jak agresi, tak třeba euforii, nebo naopak člověka uklidní a pomůže jeho psychice spolehlivě zrelaxovat. To jsme chtěli naším sloganem říci.
O Magnetik se říká, že jde o experimentální stroj, pohybující se proti, ale i po proudu času. Kam byste se chtěli dostat?
My se tím proudem rádi necháváme unášet a moc o tom předem nepřemýšlíme.
Elektronická hudba obecně působí jako stimul k tanci nebo podobně euforicky. Čím to, že u Magnetik jde spíše o poslechovou, možná i trochu nostalgickou záležitost?
Budeme-li se bavit o studiových nahrávkách a především o posledním magnetickém albu, je pravdou, že jsme se tentokrát dostali úplně někam jinam, než kde Magnetik začali. Ale právě to nám dělá dobře, experimentovat a pohybovat se na různých částech hudebního spektra. V tom vidím význam právě takového projektu, jakým je Magnetik.
Podobné je to třeba v případě hraní elektroniky na koncertech? Přijde mi, že třeba Wells by si zasloužil (v dobrém slova smyslu) daleko pompéznější živé provedení. Plánuješ něco podobného? Chápu že je to v českých podmínkách složité...
Je to složité, ale ne nemožné. Nicméně díky technologiím se nám konečně podařilo některé skladby převést do koncertní podoby. Vlastně po více než roce měly nedávno stěžejní party z Wellse premiéru při jednom našem festivalovém vystoupení. Používáme teď nejen předprogramované sekvence v kombinaci s dechovými nástroji a analogovými syntetickými linkami, ale prostřednictvím emulátorů a speciálně upravených padů hrajeme „ručně" i některé orchestrální pasáže, a využíváme přitom zvuky klasických nástrojů a perkusí - třeba smyčce nebo tympány.
To potvrzuje, že Magnetik je přece jen projekt spíš pro fajnšmekry než široké masy. Nelituješ někdy ztráty tančících davů na koncertech The Nihilists?
Nelituju. A divil by ses, ale na koncertech Magnetik se teď taky tancuje. Náš live set je odlišný od albových verzí a je z větší části hodně techno. Navíc jsme se pustili do dalších projektů, které doufám najdou svoje publikum právě i mezi lidmi, kteří mají rádi taneční hudbu.
Tak něco prozraď. V kuloárech už se dlouho mluví o Tvém projektu s Tonyou Graves.
S Tonyou a Petrem jsme založili těsně po rozpadu Nihilistů skupinu The Stylists. V současné době máme už skoro hotový materiál na debutové album. Máme i remixy pro singl, na jednom z nich pracoval náš starý známý, berlínský DJ a majitel labelu Pale Music Steve Morell. Album bychom rádi stihli vydat ještě do konce roku u naší mateřské firmy X Production - abychom příští rok mohli začít naplno koncertovat.
A ta třetí věc?
No k tomu se nám shodou okolností podařilo dát dohromady další, tentokrát mezinárodní projekt - skupinu Die alten Maschinen, kde spolu s námi působí kanadský zpěvák Leon Stevenson a také zpěvák a multiinstrumetalista Gerald V. Casale z legendární americké skupiny Devo plus další exkluzivní hosté. Hned po prázdninách vydáváme maxisingl s remixy od DJ Pavla Bidla a kanadského remixéra H1, který bude distribuován celosvětově i s pomocí managementu Devo a vypadá to, že by titulní skladba mohla být nasazena do amerických rádií.
- Hudební ukázky nových projektů Moimira Papalescu jsou už ke slyšení zde: www.myspace.com/thestylistsband a www.myspace.com/diealtemaschinen
