Projekt Magnetik tuší nostalgické souvislosti

Michal Pařízek
9. 8. 2007 9:00
Moimir Papalescu zhudebnil Válku světů
Foto: Roman Černý

Recenze - Kniha průkopníka sci-fi H.G. Wellse Válka světů se stala zásadní inspirací nejen pro jeho následovníky, ale v mnoha dalších žánrech.

Dočkala se několika filmových a televizních zpracování, slavný režisér Orson Wells ji v roce 1938 převedl do rozhlasového éteru a jeho působivé zpracování vyvolalo mezi americkou veřejností takový povyk, že musela zasahovat armáda.

Poslední filmová verze Stevena Spielberga tolik pozornosti nevzbudila, zato nakrkla Moimira Papalesca natolik, že se spoluhráči z Magnetiku vytvořil svůj opus magnum.

Jejich druhé album Wells můžeme nazývat imaginárním soundtrackem ke knize, pokusem zobrazit Wellsovy představy zvukem nebo čistě jen poklonou "starosvětské" době science fiction.

Ale není to důležité. Tahle deska je v první řadě krásná a působivá. Moimir, Peter Van Krbetz a SM 24 na ní smekají cylindry estetiky nejen před Wellsem, ale možná ještě víc před dalšími klasiky žánru: Julesem Vernem počínaje a Ludvíkem Součkem nebo J.M. Troskou konče.

Foto: Aktuálně.cz

Stejně tak vzdávají hold pionýrům elektronickým, kteří oslavovali "duši strojů" - samozřejmě Kraftwerku, ale také Neu či Can. Na hodinovém disku najdeme dvaadvacet hudebních témat, ale nemá cenu o nich mluvit odděleně.

Jistě, některá jsou výraznější, jiná hitovější a některá možná navíc; ale disk Wells funguje v první řadě jako celek. Možná trochu bizarní, pro někoho ne tak jednoduše konzumovatelný, ale soudržný a ve své naléhavosti téměř dokonalý.

Rytmické pasáže střídají efekty a klidná intermezza, kdy se tvorové z jiné galaxie tiše chystají na útok. Mozaika elektronických zvuků a rytmů, dechových nástrojů s dominantním saxofonem, spinetu a mnoha dalších instrumentů zaujme hned od úvodního slova Radovana Lukavského. Kdo jiný než člen posádky Ikarie XB 1 by ostatně disk mohl otevřít...

Součástí konceptu je skvělý a vypiplaný obal plný fotografií zpracovaných s až anglickou (sic!) doslovností. Ke každé skladbě je uvedena pečlivá dokumentace včetně popisu historie použitých zvuků; některé mají na amplitudě i dvacet křížků. V bookletu najdeme také prohlášení Respect aliens,  možná ze všeho nejdůležitější. Všichni výše jmenovaní byli ve své době podobnými vetřelci.

Foto: Roman Černý

Dnes paradoxně jejich vize a obavy o osud lidstva voní i zvláštní nostalgií a stejně jako album vyvolávají "bezpečné vzpomínky na budoucnost". Na doby, kdy poznání bylo dobrodružstvím, hrdiny byli vědci a pásová výroba měla své pěvce.

Samozřejmě, v zásadě jde pořád o soundtrack. Písničky hledejte jinde. Témata science-fiction jsou sice často temná a neveselá, ale stejně neoddělitelně k ní patří představivost, hledačství, radost; a právě tak je nutno k albu Wells přistupovat.

Při pohledu na vypasovaný zadek Toma Cruise mezi spektakulárními výbuchy pod taktovkou Stevena Spielberga už na fantazii vlastně místo nezbylo. Tomuhle albu nechybí. Jejich "román pro uši" stojí na knižní předloze,  a zároveň se od ní odpoutává.

Stačí zavřít oči, poslouchat a sledovat jak se na obzorech fantazie pomalu vynořují vesmírná monstra útočící na starou dobrou viktoriánskou Anglii a postupně ovládají svět, až je v pověstném dni 21 konečně udolají pozemské bakterie...

Pokud je na světě nějaká spravedlnost, deska by neměla zapadnout. Jinak ať si Marťani tu naši modrou planetu klidně zkolonizují.

Magnetik: Wells. CD, 58 minut. Vydala firma  X Production/ Manipulation Records, 2007.

 

Právě se děje

Další zprávy