Stovky lidí se rozloučily se zpěvačkou Jitkou Šuranskou, její stopa přetrvává

Ivan Hartman Ivan Hartman
3. 11. 2019 17:40
Kdyby byla Jitka Šuranská řekou, nenaplnila by se slova jedné z lidových písní, které zpívala. "Řeka ta plyně, plynut budě zas, ale já odplynu na věčný čas."
Jitka Šuranská byla zřejmě jedinou tuzemskou folkloristkou, která hudbu z přededisonovské doby elektrifikovala krabičkou používanou spíše hudebními progresivisty.
Jitka Šuranská byla zřejmě jedinou tuzemskou folkloristkou, která hudbu z přededisonovské doby elektrifikovala krabičkou používanou spíše hudebními progresivisty. | Foto: ČTK

Výjimečná zpěvačka, houslistka a také počínající skladatelka zemřela 28. října v pouhých 41 letech. Včera se s ní rodina a stovky přátel rozloučily v Babicích na Uherskohradišťsku. Ze sousedních Kudlovic pocházela. Vyprovodila ji i Cimbálová muzika Stanislava Gabriela, jejíž členkou byla Jitka Šuranská od svých patnácti let po dobu deseti roků.

Brečím, tedy jsem

Zpívala a hrála od dětství. V jejím hudebním kraji to je přirozené jako dýchání. Posledních šestnáct let, kdy se akademicky vzdělaná houslistka a členka zlínské Filharmonie Bohuslava Martinů pustila do takzvané world music, prolínající lidovou hudbu s moderními hudebními žánry, se však proměnila v bytost zářící jasným světlem.

Za alba, která nahrála, spravedlivě získala tři žánrové ceny Anděl, i když pouze jedna z těch desek byla od počátku do konce "jejím" projektem.

Občas říkala, že když slyší někoho zahrát silně, zasáhne ji to natolik, až se rozpláče. A takovými hudebníky se obklopovala. Podobně tvrdila, že když ji píseň hned na začátku nepřivede k slzám nebo ji dětsky nebaví, není to ono.

K hudbě byla pokorná, ale dokázala i zdivočet. Strhávala na sebe pozornost, kdekoliv se objevila. Byla andělem, avšak nosila rohy - asi jako ve videoklipu k písni Gajdošek, kde oblékla masopustní kostým čerta a načernila si tvář.

Skladba Gajdošek pochází ze tři roky starého alba Divé husy tria Jitky Šuranské. | Video: Indies Scope

Na respektovaném mezinárodním festivalu Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou dramaturgicky propojovala hudebníky z různých konců světa. A do jisté míry se stala i andělem strážným Hradeckého slunovratu v Hradci nad Moravicí - ještě relativně mladého, ambiciózního letního festivalu, kterému nejde o zábavu, ale o hudbu a její obsah.

Slunovrat tím vyplnil "díru na trhu". A Jitka Šuranská byla při tom. Například tady obohacujícím způsobem hostovala se skupinou Jablkoň nebo s kolegou z vlastního tria Marianem Friedlem uvedla svůj vrcholový program Beránci a vlci pro pětadvacet hudebníků a zpěváků.

Poslední stopa

Právě ředitel a dramaturg Hradeckého slunovratu Václav Müller před dvěma roky inspiroval Šuranskou k aktuální proměně její hudby, ta ale zůstala v počátcích. Navrhl jí spolupráci s kytaristou Petrem Uvirou z opavské alternativní rockové skupiny Ladě, která místy zní až jako ohlas Pražského výběru.

Uvira Šuranskou zaujal. Příležitostně spolu vystupovali s repertoárem částečně od Ladě a zčásti s písněmi, které houslistka hrála doposud. Stopa po nich zůstane: jejich druhé vystoupení zaznamenalo brněnské Radio Proglas.

Skladbu Kleknu k nim hráli Jitka Šuranská s Petrem Uvirou na Hradeckém slunovratu. | Video: Hradecký slunovrat

Do dua s Jitkou Šuranskou přišel Uvira ze Sudet, oblasti s vymazanou hudební pamětí, nepoznamenán folklorem. Právě v tom se zpěvačce, která sama "byla hudbou", nabízela možnost posunu jiným směrem. K vykročení z možná už zajetých kolejí world music, jimiž ale Jitka Šuranská projížděla se suverénností moravskoslovácké strely, aby před třemi lety v programu Beránci a vlci s multiinstrumentalistou Friedlem dosáhla nejdokonalejšího tvaru.

Vedle myšlenkově příbuzného projektu Mateřština kontrabasisty Jiřího Slavíka přibližně z téže doby to bylo znovuobjevení teorie relativity hudebními prostředky.

Jitka Šuranská byla především interpretkou upravených lidových písní nebo i nových od Mariana Friedla, které na folklor přímo navazovaly. Interpretovala je však autorsky. Nevytvářela kopie, nýbrž originály.

Pro repertoár s Petrem Uvirou ale chtěla začít psát vlastní písně. Nadchly ji básně Karolíny Kamberské z někdejšího svérázného písničkářského dua Sestry Steinovy, které začala zhudebňovat. Přinesl jí je rovněž ředitel Hradeckého slunovratu Václav Müller. Šuranská plánovala setkání s autorkou, kterou osobně neznala. K tomu už ale nedošlo.

Jitka Šuranská tvořila trio s kontrabasistou Marianem Friedlem a mandolinistou Martinem Krajíčkem.
Jitka Šuranská tvořila trio s kontrabasistou Marianem Friedlem a mandolinistou Martinem Krajíčkem. | Foto: Indies Scope

Kapela z batohu

Je večer na přelomu ledna a února letošního roku. Venku mírná česká zima. Ale uvnitř malé, plné kavárny v centru Kutné Hory to vře. Asi třem desítkám lidí tady zatápí drobná energická čtyřicátnice, která se sotva před několika měsíci do města "napůl" přestěhovala z jižní Moravy, aby tu začala nový soukromý život. A tímto koncertem i život hudební.

Při hře a zpěvu občas s gustem hromotluka dupne do prkenné podlahy, na které leží elektronický přístroj loop station, jenž jí "smyčkováním" umožňuje vytvářet s jedinými houslemi celý orchestr. Do nezpěvného města přináší lidovou muziku své rodné země, geograficky odsud vzdálené pouhých dvě stě padesát kilometrů, ale hudebně přes dva světadíly.

"Když mi doporučíte nějakou zdejší lidovou písničku, budu ji příště hrát. Zajímají mě písně z míst, kde žiju," vyzývá publikum Jitka Šuranská. Ale kde by se tady taková písnička vzala, hledí na ni publikum.

Ačkoliv v posledních letech vystupovala s vlastním triem - Marianem Friedlem a mandolinistou Martinem Krajíčkem - a sólové album natočila s jiným triem Pacora, "osamělé" koncerty s elektronickým "smyčkovačem" považovala za jedny z nejdůležitějších, pokud mohla hrát v komorním prostředí na dosah posluchačů. Tak jako muzicírovali staří hudci v chalupách či hospodách.

Záznam loňského sólového vystoupení Jitky Šuranské z TEDxZlín. | Video: TEDxZlín

Byla zřejmě jedinou tuzemskou folkloristkou, která hudbu z přededisonovské doby elektrifikovala krabičkou používanou spíše hudebními progresivisty. Říkala, že si svou hudeckou kapelu vozí v batohu. I když se při její křehké tělesné konstituci někdy čtyřkilový loop station pronesl.

Pořídila si ho v době, kdy její spoluhráč Jiří Plocek už neměl tolik času na koncertování. Právě tento mandolinista a příležitostný houslista - někdejší člen Poutníků Roberta Křesťana v době jejich největší slávy koncem osmdesátých let a později zakladatel nadžánrového Teagrassu - přivedl Jitku Šuranskou od folkloru k world music. Svým způsobem ji počátkem minulého desetiletí objevil. Do té doby neuvažovala, že by kromě klasiky a folkloru hrála jinou hudbu.

Dvě křivky

Jiří Plocek nezapře, že je původní profesí vědec biochemik. Když v Českém rozhlase, kde byl hudebním redaktorem, vysvětloval setkání s Šuranskou, přirovnával to ke grafu, jimž procházejí dvě křivky. První směřuje shora dolů, druhá zespoda nahoru. A v jednom bodě se protnou. "To byl moment, kdy jsme se potkali s Jitkou."

On svou aktivní muzikantskou kariéru balil (křivka směřující dolů) a začal se věnovat vydávání alb s moravskou lidovou hudbou na vlastní značce Gnosis Brno. Přesto si prý chtěl v hraní ještě něco dokázat. A v "křivce směřující vzhůru", Jitce Šuranské, spatřoval ohromnou jiskru. Tu se mu následně podařilo rozhořet.

Někdy v té době také Jitka Šuranská definitivně zjistila, že dokáže zároveň hrát na housle a zpívat. Když po ní dříve primáš Stanislav Gabriel chtěl, aby "tercovala" na housle a k tomu zpívala sólo, pohádala se s ním, že to nejde.

Jiří Plocek a Jitka Šuranská zprvu vystupovali jako Hudecká úderka. Na záznamu z Hradeckého slunovratu zpívají Přeletěl slavíček přes Javorníček. | Video: Hradecký slunovrat

Tenkrát v Kudlovicích

"Poznal jsem ji po hlase," napsal den po úmrtí spoluhráčky Jiří Plocek na Facebook a text následně publikovaly i Kulturní noviny. Zasvítila na něho právě z nahrávky Cimbálové muziky Stanislava Gabriela, a tak Jitku Šuranskou pozval, aby si s ním a houslistou Stanem Palúchem, se kterým dříve hrál v Teagrassu, zazpívala na Letní filmové škole v Uherském Hradišti.

"Brzy poté jsem ji oslovil pro svůj vlastní záměr: Hrát lidové písně - k nimž jsem získal niterný vztah během své vydavatelské práce - v co nejjednodušší muzikantské podobě. A jen ve dvou," vzpomíná Jiří Plocek. Tak vzniklo průzračné album Písňobraní dua Plocek a Šuranská a za něj přišel první Anděl.

"Pamatuju si to jako dnes," vzpomíná Plocek na setkání s Šuranskou. "Dojel jsem do Kudlovic, dveře mi otevřelo děvče v jednoduchých plátěných šatečkách s tím svým zářivým a dětsky bezprostředním úsměvem. Ten trošku povadl, když jsem vytáhl housle a začal na ně cosi skřípat, neškoleně ,po hudecky‘."

Zkusili si pak nahrát jednoduchou melodii, aby zjistili, jak jim to zní dohromady. "Jé, to má svou atmosféru! pravila překvapeně a cosi se uvolnilo," napsal Jiří Plocek.

Dnes už je jasné, že tehdy v Kudlovicích to bylo cosi jako neposkvrněné početí, které zrodilo jednu z největších osobností moravské hudby tohoto století. A ta skutečnost přetrvává jako řeka. Navzdory osudu.

 

Právě se děje

před 1 minutou

Babiš navrhl zvýšit zdanění hazardu, vynést má až 300 milionů korun

Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl zvýšit zdanění většiny druhů hazardu, a to v rozmezí od dvou do sedmi procentních bodů. Pouze pro loterie a technické hry, tedy hlavně hrací automaty, chce ponechat nynější sazbu 35 procent, která je již nyní nejvyšší sazbou pro hazard. Do státního rozpočtu to má přinést až 300 milionů korun ročně. Svůj záměr vložil jako poslanecký pozměňovací návrh k vládnímu daňovému balíčku, který v úterý Sněmovna odeslala do závěrečného čtení. Babiš už k němu předtím vložil návrh na zrušení superhrubé mzdy a zdaňování hrubé mzdy sazbami 15 a 23 procent.

Premiér navrhuje zvýšit sazby daně z 23 na 25 procent u kurzových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu. U binga a živé hry pak chce zvýšit sazby zdanění z 23 na 30 procent. "Toto navrhované navýšení sazeb koresponduje s původním návrhem úpravy zdanění dotčených hazardních her obsaženém v loňském vládním návrhu daňového balíčku," uvedl premiér.

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

Škodě Auto za devět měsíců klesl provozní zisk o 60 procent

Automobilce Škoda Auto za prvních devět měsíců letošního roku klesl provozní zisk o 60 procent na 469 milionů eur (12,9 miliardy Kč). Negativní dopad na hospodaření měl zejména nižší objem prodeje způsobený epidemií nemoci covid-19, vývoj směnných kurzů a také mimořádné výdaje spojené s emisemi. Tyto dopady částečně kompenzovaly nižší fixní náklady a náklady na vývoj a optimalizace nákladů na produkty. Oznámil to dnes mateřský koncern Volkswagen.

Tržby mladoboleslavské automobilce klesly o 25,9 procenta na 12 miliard eur (329 miliard Kč). Odbyt se snížil o 25,9 procenta na 596.000 vozů. Mezi nejoblíbenější modely patřily Scala, Kamiq a Octavia Combi.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Dva teroristy, kteří spáchali útok v Bamaku, odsoudil malijský soud k trestu smrti

Malijský soud odsoudil dva islamisty k smrti za účast v útocích mířených proti cizincům v metropoli Bamaku v roce 2015, informuje server BBC. Březnový útok na noční klub La Terrasse a listopadové přepadení hotelu Radisson Blu si vyžádaly dohromady nejméně 25 obětí. Jeden z obviněných před soudem řekl, že je na teroristické činy, k nimž se přihlásilo islamistické uskupení Murábitún, hrdý.

V Mali, které čelí od roku 2012 islamistickému povstání, nejsou soudy s džihádisty časté, připomíná BBC. Malijské armádě se i přes podporu od mise OSN a francouzských vojsk nedaří působení islamistů v zemi zastavit.

Jeden z odsouzených, Mauritánec Fawaz Ould Ahmeida, uvedl, že na klub La Terrasse zaútočil, aby se pomstil za komiksy s prorokem Mohamedem, které otiskl francouzský týdeník Charlie Hebdo. Při tomto útoku zemřeli tři Malijci, Belgičan a Francouz. Kvůli účasti v útoku byl odsouzen k smrti také Sadou Chaka, druhý obviněný.

Ahmeidu zároveň soud shledal vinným za organizaci útoku na hotel Radisson Blu. Ozbrojenci drželi devět hodin 170 hotelových hostů a zaměstnanců jako rukojmí a nejméně 20 z nich usmrtili, než kontrolu nad budovou převzaly bezpečnostní síly. Mezi oběťmi bylo nejméně 13 cizinců pěti různých národností.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Mexiku objevili masové hroby s 59 těly, nejspíš oběťmi drogových gangů

V tajných masových hrobech ve státě Guanajuato ve středním Mexiku byly nalezeny pozůstatky těl 59 lidí. Oblastí v posledních letech zmítá násilí drogových gangů, informovala s odvoláním na mexické úřady agentura Reuters.

Většina těl patřila velmi mladým lidem, či dokonce nezletilým, nejméně deset z nich byly ženy, řekla ve středu novinářům předsedkyně národní komise pro pohřešované osoby Karla Quintanaová. Jedná se o dosud největší odhalení tajných masových hrobů v Guanajuatu, dodala s tím, že pátrání iniciovali příbuzní zmizelých.

Pochmurný nález učinily úřady v okresu Salvatierra, kde se v poslední době zvýšil počet vražd v důsledku války znepřátelených drogových kartelů. V celém Guanajuatu s necelými šesti miliony obyvatel bylo mezi letošním lednem a srpnem evidováno 2250 vražd, což představuje nárůst o čtvrtinu v porovnání se stejným obdobím v předchozím roce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy