Schelingerovo poslední slovo. Vyjdou skladby, které zpěvák hrál před předčasnou smrtí

ČTK ČTK
2. 12. 2019 14:29
Album nazvané Zemětřesení 2 uzavře projekt, který vznikl v roce 1993 jako pocta předčasně zesnulému rockerovi Jiřímu Schelingerovi.
Jiří Schelinger při vystoupení na Bratislavské lyře roku 1976.
Jiří Schelinger při vystoupení na Bratislavské lyře roku 1976. | Foto: ČTK

Nahrávku, kterou 13. prosince vydá firma Warner Music, tvoří především nevydané skladby, které Schelinger složil a hrál před svým předčasným úmrtím ve věku pouhých 30 let v roce 1981. Na prvním albu nebyly zpracovány a žádná dodnes nebyla natočena ve studiové kvalitě.

"Fanoušci si tak mohou udělat celkový obraz o posledním nedokončeném albu Jirky, protože si ho teď ze všech nahrávek mohou sami sestavit," uvádí kytarista a producent Miloš Dodo Doležal.

"Není sice jisté, které songy by nakonec Jirka na album skutečně dal, ale zkompletování potenciální finální nahrávky z tehdejší doby tak bude konečně možné," míní Doležal.

Základem dodělání skladeb se stal živý záznam koncertu z Humpolce roku 1980. Ke stávajícím písním muzikanti dotočili tři nové. "Oslovil nás (František) Ringo Čech a dal nám mnoho textů z té doby s tím, abychom písně na jeho texty napsali a přivedli k uším fanoušků. Tak dostalo album ještě jiný rozměr, protože ty texty ležely skoro 40 let v Ringově šuplíku. Byla pro nás čest z nich několik vybrat a napsat na ně hudbu, která by navazovala na odkaz Jirkových a Ringových desek," dodává Doležal.

Jiří Schelinger se zabil za ne zcela jasných okolností 13. dubna 1981 skokem z bratislavského mostu do Dunaje. Nahrávky jeho posledního již nerealizovaného alba Zemětřesení se v roce 1993 ujali zpěvák Aleš Brichta, kytarista Miloš Dodo Doležal, baskytarista Vlasta Henych a bubeník Štěpán Smetáček.

Čtvrtstoletí existence projektu Zemětřesení loni připomněla reedice alba, na kterou dva nové bonusy přidal Schelingerův bratr Milan.

Nynější desku Zemětřesení 2 natočili podobní hudebníci. Vzhledem ke zdravotním problémům Aleše Brichty však zpívá Mladen Djelmo, známý například z projektu Led Zeppelin Southern Revival, a na basu místo Vlasty Henycha hraje hraje Miloš Doležal jr.

Singl Severák z alba Zemětřesení 2. | Video: Warner Music

Charismatický Schelinger se dokázal uplatnit v jakémkoli žánru včetně středního proudu, blues nebo swingu.

Na jednu stranu písněmi jako Což takhle dát si špenát patřil do středního proudu, na druhou stál u zrodu české hardrockové scény a mnohé příznivce folku oslovil jeho nejznámější hit Holubí dům. Schelingerovy písně jako René, já a Rudolf, Dráty pletací, Švihák lázeňský nebo Léto s tebou či Jsem prý blázen jen se z rádií linou dodnes.

Vyučený instalatér, narozený 6. března 1951 v Bousově na Chrudimsku, v hudební branži zazářil jako kometa. Nejdřív s barovými kapelami pokoušel blues a soul, k čemuž měl - díky zastřenému hlasu - skvělé dispozice.

S příchodem do skupiny Faraon Karla Šípa začal nahrávat první singly. Druhý vydaný singl už obsahoval baladu Holubí dům, záhy ale přišla nabídka od Františka Ringa Čecha a začalo období největší Schelingerovy slávy. To záhy nato ukončila předčasná smrt.

Osudného 13. dubna 1981 natáčel Schelinger v bratislavské televizi a potom v hotelu popíjel podle slov své druhé ženy Jitky "s typickou muzikantskou Liduškou a pověstným dunajským skokanem". A ten prý zpěváka nakonec vyzval, aby si šli společně skočit z mostu. Schelinger ale nevyplaval. Jeho tělo se našlo až po měsíci u osady Bodíky. Nebylo ale nikdy identifikováno, což poskytlo živnou půdu řadě všemožných výkladů.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy