Festival Melt zkouší, na co všechno se dá tančit

Pavel Turek
19. 7. 2009 16:30
Animal Collective, Fever Ray, Bloc Party
Foto: Aktuálně.cz

Gräfenhainichen – Letošní ročník Meltu má podtitul The Dirty Dozen podle dvanáctého ročníku – protože kdyby se to bralo podle pravdy, tak po dvou dnech a jednom slejváku, kvůli kterému nemohli vystoupit Moderat, je špinavců asi tak dvacet tisíc.

Dramaturg sobotní Converse Main Stage si zřejmě řekl: Dám dohromady nejrůznější podoby toho, na co jsou lidé schopni tančit, a uvidím, jak to dopadne. Úvodní brooklynští Amazing Baby sice nebyli ani příliš úžasní, ani příliš taneční, spíš je zajímá britská kytarová scéna konce osmdesátek – ale pro dokreslení scény šéfované MGMT a Yeasayer to bohatě stačilo.

První škubání davu vyvolala až sólová kapela Erlanda Øye – The Whitest Boy Alive. Erland ji založil poté, co přesídlil z Norska do Berlína, a je to jedna ze skupin, která během let s Meltem srostla. Rok od roku se stěhují z menších pódií na větší a letos je poprvé pustili na hlavní.

Amazing Baby
Amazing Baby | Foto: Aktuálně.cz

Bude vám asi znít podezřele, když řeknu, že Nor hraje skvělé funky, ale je to nejblíž pravdě. V skromném obsazení kvartetu ovšem naprosto nemají zájem blížit se preciznosti (a sterilitě) žánru, kam to třeba táhnou Monkey Business. Erland všechno drží na úrovni loungeového easy-listeningu barové kapely.

Ani v improvizacích a instrumentálních pasáží se kapela nepouští do valení taneční funky hmoty, spíš všechny party destruují a se škodolibou záměrností, tak vlastně nutí všechny tanečníky vypadnout z rytmu a chvíli zůstat bezradně stát.

„Užívejte si - jde o to užívat si,“ volal Erland z pódia, a pak vyloupli jukeboxovou coververzi skladby Out of Space od Prodigy. Mohli by hrát na podnikovém večírku, Eurosongu, laciné svatbě nebo hlavním festivalovém pódiu a nikde by kupodivu nepůsobili nepatřičně.

Pravý opak platí o Animal Collective, které kamkoli byste šoupli, vždycky by platili za exoty. Tak i na Meltu: vpasovaní mezi The Whitest Boy Alive a francouzské poprockové Phoenix, které následovali a celý večer uzavřeli – s přehledem jako vždycky – Bloc Party.

Animal Collective
Animal Collective | Foto: Aktuálně.cz

Došlo k nádhernému střetu mezi publikem, které nechtělo nic než tančit, a představou, jež o tanci chovají Animal Collective. Jejich festivalové vystoupení se prakticky rovnalo podzimnímu koncertu v pražské Arše. Těžiště tvořily skladby z Merriweather Post Pavilion, snad jen naschvál v ještě indiánštějším provedení.

Byla bžunda sledovat publikum, jak chce tancovat – strašně moc chce – a trio koumáků za stolky s bílými ubrusy, jako kdyby se z nich stala hotelová obsluha, jim k tomu nabízí všechnu psychedelickou okrasu, ale ne a ne jim dát čitelný beat.

Nicméně tahle přetahovaná s davem Animal Collective vyšla. A všechny germánsky blond Nšo-Či s čelenkami jim to sežvejkaly jako pemmikan.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte také:
Hedonistickému chaosu na Meltu vévodí ženy
Fever Ray se kolébá na hladině nespavosti
Animal Collective zní jako současnost v zip filu

Kontrastu vystavili pořadatelé i Fever Ray, když její zádušní meditace pustili na Gemini Stage hned po rozjetých newyorských dance-punkových !!!, kteří by vás byli schopni nafouknout héliem jako balónek a vypustit k obloze.

Nasadit po nich severskou urbanistickou mši znamenalo, že Karin Dreijer musela první třetinu svého setu tahat všechny zpátky dolů k zemi a pak zase do jiných sfér. Když mezi kapely, které musíte jenom poslouchat, zasadíte jednu taneční, vždycky to rozsvítí. Blbý ale je, že opačně to neplatí.

Fever Ray
Fever Ray | Foto: Aktuálně.cz

Koncert Fever Ray by se dal popsat vizualitou jejich scény, kterou zaplnily střídavě blikající pokojové lampy, před nimiž stála Karin a čtveřice hudebníků. Sice byli nasvícení, ale nebyli v těch kostýmech z Alenky za zrcadlem zřetelní.

Celá scéna - vizuálně precizní – se vlastně vědomě vzpírala pohledu. K Fever Ray musíte mít a jít zatraceně blízko, abyste dostali všechno, co se z jejího mixu šamanství a synthpopu dá vytáhnout.

Jenže Melt je v tomhle ohledu příliš velký Cirkus Berousek, který vás smýká od disca k discu a od Xboxu k soutěži s keckama Converse, než aby na něm vyznělo něco tak subtilního a maskovaného.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

Další zprávy