Fever Ray se kolébá na hladině nespavosti

Pavel Turek
26. 3. 2009 9:00
Sólové album nasazuje zpěvačce z The Knife další masku
Foto: Aktuálně.cz

Recenze - Pokud vás recenze na Aktuálně neodradila od nového alba Röyksopp, tak už jste si bezpochyby potvrdili, že nablejskanou špičkou na tomhle vánoční stromečku je hostující zpěvačka Karin Dreijer Andersson.

I když se snaží zpívat jemně, cosi v jejím hlase pálí jako tekutý dusík. Karin Dreijer  zní ostře a křehce zároveň. Jak dítě, které muselo předčasně dospět; ani si nechci vymejšlet, co se mu mohlo přihodit. I kvůli této ingredienci se z jejího sourozeneckého dua The Knife stala jedna z nejzajímavějších kapel poslední dekády a deska Silent Shout figurovala ve všech kritických anketách za rok 2006.

Jako Fever Ray nyní Karin Dreijer vydává sólové album, které se k The Knife má hodně podobně jako The Eraser Thoma Yorkea ke tvorbě Radiohead, experimenty Atlas Sound k Deerhunter nebo kolážovitou, jakou předvádí Panda Bear vůči Animal Collective. Všechny odbočky charakterizuje skromnost, úkrok od jednoznačnosti (dá-li se to tak o zmíněných kapelách říct) ke skicovité deníkovosti.

Můj naprostý úžas z The Knife vždy pramenil z toho, že jsem se nikdy předtím nesetkal s elektronikou, jejíž chlad by byl plnější citů. Zároveň kdykoli se pustili do citací trashového popu, nikdy to nebylo pro odlehčení - jako kdyby se s lehkomyslností vkrádalo něco zlověstného, za co bude posluchač okamžitě potrestán.

Foto: Aktuálně.cz

Pokud by se úvaha ubírala směrem, že s Fever Ray odhodila Karin Dreijer středověkou lékařskou masku s dlouhým zobákem, kterou si The Knife nasazovali na všechna focení i rozhovory a svlékla se z teletubbies-overalu, v němž s bratrem koncertovali, pak je to pravda jen částečně.

Fever Ray je na straně nedokonalosti - i s vypiplanou produkcí. Dopřává si prostor pro chyby, budí zdání upřímnosti, ale už v okamžiku, kdy shlédnete videoklipy k singlům If I Had a Heart a When I Grow Up, pochopíte, že Karin Dreijer možná odložila masku, ale přes oči má pořád škrabošku.

Distance tu totiž zůstává, jen už není ryze digitální - ale naprosto staromódní - a daná nespavostí, která se v textech The Knife sice objevovala často, ale na Fever Ray se z ní stává leitmotiv (Triangle Walks, Concrete Walls, Keep the Streets Empty for Me).

Karin se během nahrávání alba narodilo druhé dítě, a co může novopečenou matku postihnout víc než nedostatek spánku? Vědomí, že hluboká fáze nepřijde a na sny nemá smysl čekat; místo nich se dostavují jen jakési polohalucinační výjevy na hranici bdění. A ta škraboška je napůl známka záhady a napůl způsob, jak zakrýt kruhy pod očima.

Foto: Johan Renck

U Fever Ray stejně jako třeba u Björk se dá pod přehozem archetypů strašně snadno přehlédnout, jak moc jsou jejich alba globální hi-tech.  Nejdřív vás to trkne u motivů, které spíš než severské ságy připomínají čínskou restauraci s přepáleným olejem nebo soundtrack Americké krásy.

Plně vám to dojde, když zjistíte, že inspirací pro Fever Ray bylo album Anonymous od kapely Mikea Pattona Tomahawk, na němž v klasické rockové sestavě zhudebnili indiánské písně z přelomu 19. a 20. století. 

Pak ještě Karin zmíní film Jima Jarmusche Dead Man a Zrzavou veverku Julio Medema, aby bylo zcela zřejmé, odkud se atmosféra dezorientované ospalosti a nejistoty kolébající se na hladině daleko od obou břehů bere.

Z vyjmenovaných citací by se dala natočit dokonalá popová deska, ovšem to by Karin Dreijer musela mít popové uvažovaní, které upřednostňuje hojnost a nadbytek, snaží se nabízet různobarevné varianty. Namísto toho Fever Ray vytahuje z cizích mytologií a produktů zábavního průmyslu něco, o čem máte pocit, že bylo její „odjakživa".  Co už byste po tvůrci měli chtít víc?

Fever Ray: Fever Ray, CD, 48 minut, vydala firma Rabid Records / Mute.

 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Odložená sezona formule 1 by mohla začít až v říjnu

Vedení formule 1 se připravuje na variantu, že koronavirem narušená sezona odstartuje až v říjnu. V rozhovoru pro server BBC to prohlásil technický ředitel mistrovství světa Ross Brawn s tím, že by se ročník mohl protáhnout i do příštího roku.

Mistrovství světa mělo začít v polovině března, ale úvodní závod v Austrálii byl stejně jako Velká cena Monaka kvůli pandemii koronaviru zrušen. Sedm následujících Grand Prix bylo odloženo a podle provizorního kalendáře je nyní nejbližším závodem Velká cena Francie, která by se měla jet 28. června.

Vedení šampionátu, který potřebuje odjet minimálně osm závodů, aby byl považován za plnohodnotné mistrovství světa, se však připravuje i na možnost říjnového startu. "Plány pro zbytek sezony se mění každý den, situace je dynamická a nestabilní. Nejzazším termínem je pro nás říjen," řekl Brawn.

Další zprávy