Bobby McFerrin měl v Pakulu skvělý projev k lidu

Michal Pařízek
17. 5. 2008 11:30
I druhý pražský koncert byl obrovským zážitkem

Recenze - Druhý pražský koncert Bobbyho McFerrina vypadal stejně jako čtvrteční. Sice menší prostor než první vyprodané vystoupení, ale stejně nadšené ovace a na závěr frenetický i dojemný potlesk. Bobby McFerrin ukázal Čechům, jak se mají bavit; jak si jen tak pro sebe zazpívat, jak se nestydět.

Kongresové centrum je známé naprosto chladnou neosobní atmosférou. Někdo toho dokáže využít, jiný se s tím nevyrovná. Bobby McFerrin během obou vystoupení vytvořil v bývalém Sjezdovém sále atmosféru útulného místa. Kde dříve KSČ donekonečna opakovali svá moudra o šťastném lidu, najednou to díky „pouhému" hlasu opravdu ožilo.

Zvláštně potvrzená klišé

Ale nejen díky hvězdě, ale právě i vnímavému publiku, které se rádo nechalo ovládat; v tom je ostatně Bobby McFerrin mistrem. Za dobu existence této podivné budovy to byla možná vůbec nejpozitivnější atmosféra, jakou její zdi pocítily. 

Ať to zní dnes jakkoli, z události, která možná vypadala na pěknou snobárnu, byla nakonec pocta pospolité muzikálnosti, ale nikoli lacinému showmanství před davy. Skoro by člověk použil i další klišé Co Čech, to muzikant.

Začalo se přesně. Krátce po půl osmé na pódium nakráčeli z chlapeckého sboru Boni Pueri a hned poté s lehkým krokem přišel Bobby. Pozdravil úklonou a začal s první písní. Tedy písní, šlo o scatovou improvizaci, kterých ten večer zaznělo ještě několik. Geniální frázování a výjimečný hlas se dal očekávat, změny rytmu vyvolávané poklepem na hrudník také.

Překvapila naprosto nulová slovní komunikace, McFerrin se omezil na povely Poslouchej! a Zkus to! - kterými ovládal zpěv publika. Ale zjevně to byl účel: nechat za sebe mluvit pouze hudbu, přesvědčit diváky, aby se sami vložili do procesu koncertu, naučit fanoušky pohrát si s hlasem.

I když by to Bobby utáhl celé sám, právě práce s publikem tvořila hlavní páteř koncertu. Vlastně šlo o velmi netradiční vyučovací hodinu, o improvizační kurz, možná dokonce o setkání s vyšší bytostí.

Oddané publikum

Nešlo o hosty a o to, co všechno zvládne Bobby McFerrin se svým hlasem a zahraje na své tělo. Vlastně paradoxně nešlo ani o něj samotného. Důležité bylo, nakolik návštěvníci přistoupí na pravidly hry, nakolik se zapojí. Tuzemské publikum v tom uspělo.

Opakovalo po Bobbym i ty nejroztodivnější vokální úkony; někdy výtečně, jindy hůře, ale vždy vstřícně. A Mistr se bavil: někdy nechal zpívat celý sál, jindy si ho rozdělil na poloviny či na třetiny nebo přesvědčil jednu divačku, aby jeho vokál doprovázela tancem.

Foto: Aktuálně.cz

Právě díky těmto špílcům a aktivní účasti publika atmosféra včera nabírala v sále další pozitivní vibrace.

Musí se umět i naslouchat

Večer nicméně velmi oživili i hosté. Ve čtvrtek exceloval Dan Bárta, i páteční dvě písně s Boni Pueri byly velmi povedené, obzvláště pak chorál Ave Maria (ve čtvrtek svůj majstrštyk provedl s diváky).

I společná improvizace s Ridinou Ahmed se vydařila. Právě tato zpěvačka se snaží o snad něco podobného jako Bobby McFerrin. Uspět jen silou svého hlasu. Dohromady jim to velmi slušelo.

Stejně potěšilo ženské violoncellové duo Tara Fuki . Právě u jejich dvou písní nás McFerrin naučil ještě něco: Jak důležité je umět naslouchat. Do první nevstoupil skoro vůbec, do druhé sporadicky. Protože jeho přístup je prost samoúčelnosti a nutnosti předvádět se. Když je něco dokonalé, s klidem to nechá plynout…

Byla to velezajímavá dvouhodinovka, kterou možná občas narušily přece jen  až příliš varietní momenty, ale McFerrinovo charisma, smysl pro humor a pozitivní energie to bohatě napravily.

Čtěte také: Bobby McFerrin veze své tělo, svůj walkman

Hlavní program ukončila skvostná McFerrinova verze písně Blackbird od The Beatles, což byl snad jediný z jeho mnoha coverhitů, který zazněl. Poté se Bobby rozloučil vítězným véčkem a odkráčel do zákulisí, aby se po několika minutách frenetického potlesku ještě vrátil a zazpíval krátký motiv.

Ani tentokrát nedošlo na Don't Worry Be Happy, ale vlastně jakoby ta píseň zněla pod celým koncertem.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 17 minutami

Salač odstartuje do Velké ceny San Marina z předposlední řady

Filipu Salačovi kvalifikace na Velkou cenu San Marina silničních motocyklů nevyšla, do nedělního závodu Moto3 odstartuje z předposlední deváté řady. Devatenáctiletý český jezdec byl klasifikován na 26. místě, což je jeho nejhorší kvalifikační výsledek od Malajsie v listopadu 2019.

Salač po vydařeném pátku, kdy v trénincích figuroval v nejlepší desítce, nedokázal v dnešním třetím tréninku na rozdíl od většiny soupeřů zrychlit a musel už do první části kvalifikace. V ní obsadil dvanácté místo a do druhé části pro nejrychlejších osmnáct nepostoupil.

V italském Misanu se na prvních čtyřech místech nejslabší třídy seřadili domácí jezdci, třetí pole position v sezoně vybojoval Romano Fenati.

Další zprávy