Praha - Nejprodávanější deskou loňského roku se stal Dotyk Anety Langerové s 31 957 prodanými kusy. Mezi zpěváky vede Daniel Landa se soundtrackem k filmu Kvaska 26 170, kapelou se stali Čechomor s 31 158.

V rámci večera byla předána i cena nejprodávanějšímu interpretovi posledních 15 let: stala se jím skupina Kabát, jejíchž desek se prodalo na 825 600 kusů. 

Sobotní přenos udílení za nejprodávanější desky z divadla Hybernia ve svém celkovém vyznění dal ale pocítit spíš fakt, že Češi nemají rádi hudbu. A to nyní není myšleno v souvislosti s tím, že meziroční součty konstantně klesají.

Mirjam Landa, Daniel Landa a Lucie Vondráčková na slavnostní premiéře filmu Kvaska. | Foto: Lukáš Bíba

Čtěte také: Češi poslouchají Kabát. I za peníze Čtěte také: ElektroAneta: hlavně pryč od SuperStar Čtěte také: Kvaska aneb proč nerušit Plyšového lva

Jestli loni kapela Kabát urvala s deskou Corrida 56 900 kusů, pak letos stačilo Anetě Langerové na absolutní vítězství s albem Dotyk 31 957 kopií.

O celkové situaci maximálně vypovídá porovnání s rokem 2005, kdy vyhrála Langerová - tehdy čerstvá vítězka soutěže Česko hledá Superstar. Ale debutu Spousta andělů se za rok prodalo 67 530 kusů, tedy dvojnásobně víc než loňského - jak Aneta říká - prvního "autorského" alba.

Aneta Langerová zazpívala písně i z nového alba Dotyk. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Celkový tristní dojem Allianz desky roku ovšem není artikulovaný ani řečí čísel, ale tak trochu grafickou úpravou kvazi-nominačních předělů, které byly inspirovány oponou pimprlového divadla - což určilo úroveň zbytku večera.

Průvodce Petr Vondráček vsadil na osvědčený středoškolský postup a moderování pojal stylem "píšu slohovku o tom, jak mi nejde napsat slohovku". Odpověď na otázku "Hádej, kdo jsem" se v jeho případě stala lapidárně zjevnou.

Tragicky nevtipné recepty na to, co člověk potřebuje, aby se stal hvězdou prokládal buď gottovskou sebechválou, nebo rekreačními etudami na piano, což podtrhlo amatérský nádech v drtivé většině playbackové besídky.

K jedinému úsměvnému momentu došlo snad jen ve chvíli, kdy Danielu Landovi předával cenu za nejprodávanějšího zpěváka zástupce výrobce "bílé techniky" Gorenje.

Alba Kvaska se prodalo 26 170 kusů a český husita Landa večer celkově ovládl. Skóroval ještě jako legálně nejstahovanější interpret - poprvé udělovaná kategorie - i coby  autor nejhranější písně v českém éteru, tou je muzikálová Touha.  

Ze sestupné tendence čísel i výčtu jmen je také evidentní, že nejen televize a rádia, ale i nákup fyzických hudebních nosičů je logicky spjatý s určitou společenskou a věkovou skupinou. To masivně vychyluje relaci mezi tím, co se kupuje a co se vlastně poslouchá.

A ukazuje mimo jiné i to, jak jsou určitá média a způsob získávání hudby spjaté s obsahem, který posluchač získává.

Představa, že by se někdo pídil po torrentech Karla Gotta nebo si od kámošů ve třídě vypaloval Petra Koláře, se nachází někde v kategorii "alternativní vesmír".

Jestli nějaké slovo vystihuje český trh s deskami, pak zní "setrvačnost". Jak na ekonomické rovině, tak v rámci obecného povědomí o tom, kdo jsou interpreti. Zpěvák je Gott, Kolář nebo Landa. Zpěvačka Aneta a pak Lucka, Bílá i Vondráčková. Kapela Kabáti.

Sobotní přenos tak atmosférou připomínal historky popisující osud vysloužilých cirkusových zvířat.