Kvaska je filmovým debutem Mirjam Landy, která má v oficiální filmografii klipy pro skupinu Alkehol, novácký pořad Prásk či instruktážní film Bourá jen blb pro vlastní nadaci Malina.
Na výsledku je tak nejvíc znát muzikálová zkušenost režisérky, která s manželem Danielem Landou pražskému Kalichu dodala mysticky se tvářící kousky Krysař a Tajemství; tady se také film točil.
Mirjam Landa Kvasku pojednala jako melodramatický muzikál o obsazování muzikálu, s patosem i občasnými pokusy o humorné figury. Tohle téma má dlouhou tradici, zvlášť ve hře se zpěvy, ani ten patos by nevadil. Jen kdybychom to všechno nesledovali v podání nepříliš nadaného ochotnického souboru, jehož režisér se chopil i scénáře.
Chybí podstata muzikálu: stylizace, sny, představy. O profesionalitě pěveckých a tanečních výkonů nemluvě; kdo si vzpomene na Chicago nebo Moulin Rouge, ať tu myšlenku ze sebezáchovných důvodů zase rychle zapudí.
Dějový syžet Kvasky má parametry Pytlákovy schovanky - bohužel bez její nadsázky. Uprchlý trestanec Micky vyhraje konkurz na muzikál i lásku jeho hlavní hvězdy Karin. V průběhu zkoušení překoná jejího přítele, záporáka Oskara i problémy s bydlením.
V závěru je odhalena Mickyho temná minulost, jeho kolegové se za něj ale pochopitelně postaví, navíc vyjde najevo, že ve vězení byl neprávem. Vše střídáno zásobou muzikálových čísel z fiktivního muzikálu Můra a motýl, který se právě zkouší a samozřejmě se nakonec prolne do "reálného" děje.
Konkurz na muzikál, kterému je věnován úvod, je ještě docela atraktivní - jako všechny podobné akce od Formanova Konkurzu po castingy na Superstar. Ale pak už to jde s Kvaskou dost z kopce.
Dojem dotvářejí flashbacky z vězení, v nichž Micky mentoruje a spoluvězně obšťastňuje hláškami typu "Nemáš náhodou pocit, že nám teče pod prdelí ropa?" nebo "Tohle není žádný posraný umění, to je holt posranej život."
Sexuální scéna sbližování mezi Karin a Mickym je natočená tak polopaticky, že koketuje s pornem. Vystihuje celý film: Tváří se jako romantický muzikál, ale je to spíš masturbace.
Možná bychom to mohli považovat za hru, lo-fi verzi nablýskaných amerických produkcí, ale to by Landovic holky a kluci nesměli brát sami sebe tak smrtelně vážně. Film osciluje mezi brutální přímočarostí a laciným pseudofilozofováním Landových písní s větami typu: Celej svět mění se v zavřenej hrad. Stejně jalový je ústřední song s nápěvem: Touha je zázrak, kámo, zázrak.
Hudebně Landa odvedl svůj standard. Neboli opakuje sám sebe. Jak je komu libo. Funguje to v jeho tradičních rychlejších marších, kde jeho teutonský, porobené volající hlas doplňuje sbor - i když pak to definitivně zní spíš jako muzikál o husitech. V pomalejších písních jedna figura nestačí, songy postrádají strukturu i gradaci. Jako by brnkal na kytaru kdosi s něhou zamilovaného řezníka, který dorazí domů z hospody.
Jako herec ovšem Landa nakonec podává nejslušnější výkon v roli namyšlené hvězdy Franty, i když jeho pohybové kreace při zpěvu u klavíru působí trochu jako epileptický záchvat.
Jinak herci přehrávají a posunují své postavy za hranici nechtěné karikatury. Ta může být účinná na prknech Kalicha, méně už na plátně. Pod chaotickým režijním vedením se herci ani nemohou rozhodnout, jestli své postavy hrát s nadsázkou či realisticky. Otřesný je přepjatý výkon Romana Pomajbo coby představitele muzikálového režiséra.
Filmem se mihne i exVyvolený Emil Zajac, lehce teatrální Jiří Korn, Jan Hrušínský nejmladší či uječená Jana Vaculíková. Filip Tomsa v roli Mickyho působí sympaticky, i když trochu jalově. Filmové plátno příliš nelichotí ani Lucii Vondráčkové v roli Karin.
Ty hovno - Ty prde - Ty dvojnásobný hovno: Dialog, který vede hvězdný Franta s muzikálovým režisérem, je ve své tuposti až nechtěně vtipný. To ostatně místy platí pro celý film, i když převážně je z něj člověku spíš smutno nebo špatně. Milou retro-pitomost Trháku tady každopádně nehledejme.
Fanoušci muzikálů divadla Kalich a hudby Daniela Landy v něm mají konečně důvod jít i do kina, Zdeněk Troška pak má v chlapácké Mirjam Landové vhodného následníka, co se míry režijního nevkusu týče, a Petr Vachler důvod, proč ještě nerušit Plyšového lva.
Kvaska, ČR 2007, scénář a režie Mirjam Landa, hudba Daniel Landa, hrají: Lucie Vondráčková, Filip Tomsa, Jiří Korn, Rudolf Hrušínský, Daniel Landa, Roman Pomajbo a další. 106 minut, distribuce HCE.
