Recenze: Šílený Max nevyčichl. Furiosa je uhrančivá akční demolice i úvaha nad světem

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
23. 5. 2024 13:50
Dívka se brodí zelení tak sytou a jasnou, že vypadá jako z jiného světa. Do místa připomínajícího ráj nás však režisér George Miller vezme jen na chvilku. Jakmile hrdinka nejnovějšího pokračování ságy Šílený Max utrhne zářivě barevné ovoce, čeká ji cesta prachem, špínou a zrezivělým postapokalyptickým krajem, kde je tou nejcennější tekutinou benzin.
Film Furiosa: Sága Šíleného Maxe promítají česká kina od tohoto čtvrtka. | Video: Vertical Ent.

Když se australský umělec po dekádách vrátil ke své nejznámější sérii snímkem Šílený Max: Zběsilá cesta z roku 2015, stvořil nečekaný klenot. Nešlo jen o čtvrté pokračování populárního příběhu, nýbrž až mytický prostor a zároveň jakýsi definitivní akční film pro 21. století.

V málokterém snímku akce trvá prakticky nonstop. A když už, většinou stojí na kontaktních bojových uměních. George Miller však natočil uhrančivou jízdu pouštní krajinou zaplněnou vynalézavým designem, desítkami detonací, šílenými maskami, zmutovanými jedinci, a především vozidly nejrůznějších tvarů i proporcí.

Nyní se po necelé dekádě vrací novinkou nazvanou Furiosa: Sága Šíleného Maxe. Film, který od čtvrtka promítají česká kina, se odehrává před událostmi z toho předchozího a ukazuje, odkud se hrdinka vzala.

Po audiovizuální smršti ze Zběsilé cesty se nabízela otázka, jak lze toto dílo překonat či alespoň dorovnat. Novinka měla minulý týden světovou premiéru na festivalu v Cannes - a zcela právem. Devětasedmdesátiletý držitel Oscara Miller opět ukazuje progresivní tvář moderní velkorozpočtové kinematografie. Po Duně 2 jde o nejmonumentálnější filmové sci-fi roku.

Obě díla mají navzdory rozdílné estetice leccos společného. Duna 2 i Furiosa ukazují velmi nelidský, temný pouštní svět, který je však plodem ryze lidského jednání. A obě uprostřed probíhajícího boje o moc reflektují aktuální environmentální témata.

Anya Taylor-Joy hraje Furiosu převážně svýma výraznýma očima.
Anya Taylor-Joy hraje Furiosu převážně svýma výraznýma očima. | Foto: Jasin Boland

Furiosa se odehrává v mnohem bližší budoucnosti než Duna, přesto máme pocit, že jsme se ocitli v nějakém hodně zvráceném podobenství. Místní klany, jimž vládnou barbarsky vzhlížející jedinci se jmény jako Kentus či Dementus, mohou působit jako z hloupého vtipu, avšak právě tento záměrný a dosti zvrhlý smysl pro humor pozoruhodně kontrastuje s monumentálností i děsivostí okolí.

Poté co je dívka Furiosa odvlečena z onoho rajsky vypadajícího místa, o němž se v předchozím snímku Zběsilá cesta pouze hovořilo, čeká jí krušné přežívání mezi různými druhy monster a barbarů, kteří působí, že jim v žilách místo krve koluje ropa. Ve vyprávění rozděleném na pět dějství George Miller tentokrát nesází na nekonečnou, neustále gradující akci. O to působivěji ale pracuje s tempem a emocemi.

Anya Taylor-Joy známá ze seriálu Dámský gambit je v roli Furiosy ještě přesvědčivější než Charlize Theron v předchozím filmu. Režisér rád pracuje s až osudovým rozměrem, hrdinové putují dějem jako stvoření, která má ve své moci nějaký potměšilý demiurg.

Furiosu hraje Anya Taylor-Joy převážně svýma výraznýma očima, které uprostřed vyprahlého světa takřka září. Jako by v nich byla uložená naděje i ve chvílích, kdy se snímek mění v ryze hororové výjevy plné těl prolezlých červy.

Odlišně si osud pohrává s Dementem, jehož ztvárnil Chris Hemsworth. Toto podivné, zprvu až buransky působící stvoření, které se neváhá mučit obzvlášť bizarní podobou jakýchsi sado maso praktik, se časem mění v další bytost z dávných mýtů a bájí. Přesto tvůrci nikdy nesklouznou k nějaké formě jeho zneužívání nebo emočního vydírání. Na patos ani přepjatost nemá zběsilý a potměšilý George Miller čas.

Chris Hemsworth jako Dementus.
Chris Hemsworth jako Dementus. | Foto: Jasin Boland

Furiosa je plná excesivních obrazů, oproti minulému dílu mnohem více pobývá s postavami ve výplodech místní architektury, která působí, jako kdyby skládka zrezivělých průmyslových strojů ožila a začala se skládat do gigantických struktur.

Zatímco snímek z roku 2015 byl vynalézavou akční jízdou a nekonečným ohňostrojem nápadů, Furiosa pečlivě střídá erupce akce a demolice s momenty, kdy je čas na chvilku s hrdiny spočinout. Jde spíše o poemu, jež cyklicky pracuje s podobnými motivy. Záblesky naděje střídá o to hlubší beznaděj.

Hlavním motorem tentokrát není cesta do kýženého ráje, kde stále existuje vegetace a další věci připomínající dřívější Zemi. Furiosu pohání pomsta. Než ale dojde na ni, Miller pomocí svých audiovizuálních kompozic uvažuje také nad tím, co zbylo nejen z planety a krajiny, ale také, zda se v tomto světě ještě nacházejí alespoň zbytky lidskosti, nebo jestli už jde jen o barbarský prostor, jehož revitalizace není možná.

Naděje na lepší svět působí nemožně už proto, že tady vládnou muži zcela posedlí svými vozidly. Ta připomínají produkty srazu vyznavačů tuningu, kteří při konstrukci svých "miláčků" užili nějaké hodně divné drogy a mysleli na efekt mnohem více než na účel a výkon.

Furiosa je groteskní sci-fi western. Navzdory šílenému designu i stylu však o potížích současného světa promlouvá úderněji a zároveň subtilněji než mnohá okatě zádumčivá dramata cílící na festivalové publikum.

Film

Furiosa: Sága Šíleného Maxe
Režie: George Miller
Vertical Entertainment, česká premiéra 23. května.

 

Právě se děje

Další zprávy