Dokument, jejž příští úterý 23. března uvede Česká televize, natočil Pavel Šimák ve spolupráci s rakouským lékařem Haraldem Salfellnerem. Nabízí dobové dokumenty a fotografie nebo vzpomínky pamětníků. Zabývá se také nakaženým spisovatelem Franzem Kafkou, kterého v hraných scénách ztvárnil Denis Šafařík.
V dokumentu, jenž mapuje dopady španělské chřipky na tehdejší společnost, hovoří několik lékařů a historiků. "Španělská chřipka v jistém smyslu připomíná dnešní epidemii koronaviru tím, že je to velká epidemická a zdravotnická krize, které čelí nepřipravená společnost," srovnává ve filmu lékařský historik Karel Černý.
Celosvětová španělská chřipka si ve čtyřech vlnách vyžádala desítky milionů obětí, odhady se různí od 40 až do 100 milionů. Nákaza novým typem koronaviru, kterou za pandemii vyhlásila Světová zdravotnická organizace loni 11. března, zatím podle americké Univerzity Johnse Hopkinse zasáhla 192 zemí či území a rozšířila se na všechny kontinenty. Celkový počet infikovaných přesahuje 117 milionů, obětí je 2,6 milionu a vyléčených dosud přes 66 milionů.
"Jak je možné, že jsme nedbali na varování vědců, kteří upozorňovali, že je jenom otázkou času, kdy se objeví nová mutace viru schopná zabíjet podobně jako španělská chřipka?" ptají se tvůrci dokumentu.
Ten v hrané části přibližuje tehdejší události na životě Franze Kafky. Spisovatel onemocněl v říjnu 1918 a své zkušenosti s chorobou zachytil v povídce Venkovský lékař. Kafka zemřel roku 1924 na tuberkulózu, španělské chřipce však podlehla jeho sestřenice Irma.
Film představuje i další známé osobnosti, jako jsou malíři Egon Schiele a Bohumil Kubišta nebo básník Guillaume Apollinaire, kteří patří k milionům zemřelých během největší pandemie v dějinách lidstva.
Rakouský lékař Salfellner coby průvodce pořadem upozorňuje, že to, kdy a kde španělská chřipka vznikla, není, stejně jako počet obětí, spolehlivě známé. Teorie hovoří o Číně, americkém Kansasu nebo evropské válečné frontě s miliony mužů v blátě zákopů a v zajateckých táborech.
Dokument informuje, že v Čechách první případ zachytil lékař Poldi Kladno v dubnu 1918. Naděje, že letní měsíce nákazu ukončí, se ukázala marná. Na konci září již chřipka řádila po celé Evropě, 10. října Rakousko-Uhersko přerušilo výuku na všech školách, ale to už umírali lidé všech společenských vrstev a bezradní lékaři zkoušeli neprověřené léky.
Na pandemii se snažili přiživit lidoví léčitelé, kteří doporučovali pouštění žilou nebo požívání tabáku a slivovice. "Zavírali školy a výjimečně zábavní podniky, ale divadla zůstala otevřená, stejně jako restaurace, a roušky nikdo nezkusil," podotýká historik lékařství Šimon Krýsl.
V Evropě válka skončila 11. listopadu 1918, epidemie však slábla až ke konci roku 1919. Za nákazou často stáli vojáci vracející se do vlasti z různých částí světa. V českých zemích si španělská chřipka podle autorů dokumentu vyžádala až 80 tisíc obětí. "Ukázalo se, že lokální opatření na úrovni měst evidentně nestačila," dodává Šimon Krýsl.
