reklama
 
 

Recenze: Před půlnocí se odehraje absolutní romance

16. 7. 2013 7:35
Skvostné završení trilogie o Jessem a Céline

Recenze - „Taky bych chtěla umět se takhle hádat," poznamenala jedna z kolegyň na novinářské projekci filmu Před půlnocí po skončení závěrečných titulků. Dotkla se tak základního kamene úspěchu jedinečné filmové trilogie Richarda Linklatera, která se osmnáct let od první vídeňské epizody s názvem Před úsvitem a devět let od pařížského pokračování Před soumrakem prozatím završuje na řeckých ostrovech.

Podmanivost jiskření mezi americkým spisovatelem Jessem (Ethan Hawke) a francouzskou aktivistkou Céline (Julie Delpyová) vždycky spočívala především v rovině textu: v bravurních dialozích, duchaplných, vtipných i drásavých slovních výměnách, které by ze sebe žádní dva smrtelníci nemohli v reálné konverzaci tak pohotově a bystře sypat.

Pravá intimita

Největším úspěchem tvůrčího tria Linklater - Hawke - Delpyová ovšem je to, že tenhle konverzační proud nepůsobí nijak artificiálně nebo divadelně. Naopak: dostáváme se hrdinům pod kůži a zjišťujeme, že jejich sny, touhy a strachy jsou podobné těm, které zažíváme (nebo jsme kdysi zažívali) my sami, a rozdíl je jen v tom, že svoje pocity nedokážeme tak přesně popsat.

K dojmu, že se před námi na plátně odehrává něco, co se nebezpečně podobá našemu prožívání (a tedy životu samotnému), přispívá funkčně civilní a neviditelná režie, která často snímá Jesseho a Céline v několikaminutových záběrech a prohlubuje tím pocit nekašírovanosti a pravé intimity.

Dramatické napětí do prvních dvou dílů vnášela skutečnost, že setkání hlavních aktérů měla příchuť osudovosti. Ve snímku Před úsvitem se poznali jako čerství dvacátníci ve vlaku a na dychtivé seznamování ve vídeňských ulicích měli pouhou jednu noc.

Jejich pařížské znovushledání o téměř dekádu později ve filmu Před soumrakem mělo ještě limitovanější časový záběr a odehrávalo se prakticky v reálné devadesátiminutovce mezi Jesseho autogramiádou a plánovaným odletem za rodinou do Spojených států.

Z třetího dílu se tenze pramenící ze vzájemné vzácnosti a neopakovatelnosti jejich setkání vytrácí. Linklater zkoumá, co z dvojice snílkovských dvacátníků, kteří ve třiceti poznali, že život umí i pěkně bolet, udělá čtyřicítka, výchova vlastních dětí a rutina partnerského vztahu. A výsledek ne překvapivě brnká na hořčejší a depresivnější strunu než jeho předchůdci.

Tón snímku určuje už úvodní scéna, v níž Jesse vyprovází na letadlo do Ameriky svého třináctiletého syna z prvního manželství, který s ním a Céline strávil letní prázdniny v domě u řeckých přátel. Neokázalá sekvence řekne v pár větách a zámlkách mezi nimi vše o vztahu otce a pubertálního potomka, které rozděluje Atlantik. Před letištěm čekají na Jesseho v autě Céline a dvě spící blonďaté holčičky a cesta horskými serpentinami slouží autorům k nástinu toho, kam se Jesse a Céline posunuli za těch pár let, co jsme je neviděli.

Když ji miluješ, není co řešit

Novinkou je ve fikčním světě trilogie větší počet postav, které prezentují své zkušenosti se vztahy: večeře pořádané hostitelským párem se zúčastní hned několik dalších dvojic a nad vínem a dobrým jídlem se rozvine svižná rozprava o různých podobách lásky. Pak se ale už naši hrdinové odeberou na procházku fotogenickým řeckým venkovem, jejímž cílem je hotel, v němž jim jejich přátelé zaplatili pokoj, aby mohli poprvé za celé léto bez starosti o děti strávit romantickou noc.

Radost Jesseho a Céline z času, který si mohou udělat sami na sebe, začnou ale kalit rozbroje, které se týkají nejen plánů do budoucnosti, ale i starých křivd a hříchů. Atmosféra najednou houstne a připomíná Bergmanova drásavá dramata nebo vyčítavou slovní přestřelku typu Kdo se bojí Virginie Woolfové.

Julie Delpyová s Ethanem Hawkem se opět podíleli na scénáři, vyprofilovali si své postavy k obrazu svému a je znát, že oba herci mají výraznou tvůrčí zkušenost i  ambice. Hawke je autor dvou románů a režisér dvou filmů, Delpyová režírovala dokonce už pět celovečerních snímků včetně nedoceněného komediálního diptychu 2 dny v New Yorku a 2 dny v Paříži, který běžel i v našich kinech. Ale až spojením těchto dvou osobností s Linklaterem a spoluprací na téhle unikátní časosběrné filmové sérii vzniklo něco, co už teď je součástí filmové historie.

Člověk může obdivovat chytrou strukturu celé trilogie: to, jak jednotlivé díly odkazují samy na sebe a jak se dotýkají univerzálních témat, s nimiž se ve svém životě potýká každý. Celá trilogie velmi sofistikovaně pracuje s motivy vnímání času, povahy paměti nebo pomíjivosti lidského konání. Ale rozumová hemisféra je při sledování snímku Před půlnocí úplně podřízena té citové. Emoční síla Linklaterovy křehké filmové terapie se vzpírá analýze.

Když ji miluješ, není co řešit, říká reklamní slogan. A tady skutečně co řešit není. Tahle všednodenní vivisekce partnerského života je absolutní romance, jíž se dá jen těžko nepodlehnout.

Před půlnocí
Before Midnight
Žánr: Drama, Romantika
Režie: Richard Linklater
Obsazení: Julie Delpy, Ethan Hawke, Athina Rachel Tsangari, Panos Koronis, Ariane Labed
Délka: 108 minut
Premiéra ČR: 11.07.2013

autor: Jan Gregor | 16. 7. 2013 7:35

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama