Spíš je to boj s tehdejšími tuhými mravy. Film, ve kterém se po divadelním jevišti prohánějí makabrózní penisové vozíky, ve kterém král Karel II. poroučí "Nezmrv to" - a ten, komu je králův příkaz určen, rozhodně nemá slovník o nic vytříbenější.
Ostatně hned v úvodním záběru Johnny Depp v roli svobodomyslně zvrhlého Johna Wilmota, hraběte z Rochesteru, nastaví pravidla: s démonickým výrazem přímo na kameru líčí, čeho všeho je (sexuálně) schopen a sám sebe pasuje na největšího zvrhlíka celé Anglie.
V následujících scénách nicméně v tomto ohledu spíš mluví než koná. Předvede sice jednu kočárovou sexuální scénu, v níž uspokojuje svou manželku, a všude je provázen nadšenými pohledy svých obdivovatelek (a obdivovatelů) . Ale místo očekávaných orgií se věnuje spíš sepisování pornografie a herečce Líze, z které chce udělat největší hvězdu britských divadelních prken.
Deppova postava dekadenta tak trochu začne podléhat filmovému klišé, které praví, že v hloubi každého zhýralce tepe srdce plné lásky jen se k němu propracovat. A tak usilovně zbavuje Lízu manýr a učí ji procítit roli; protože - jak sám říká - chce, aby někdo na jevišti cítil tak, jak on to nikdy nedokáže.
Infobox
Recenze souvisejících filmů
První Lízino entrée v nové podobě je vskutku velkolepé: po úsěšně přijaté Ofélii hraje hlavní roli v nové divadelní hře, kterou vzdal Wilmot počest králi. Satiricko-falický obraz nespoutaného života u dvora krále poněkud rozruší a Wilmot je od dvora vykázán. Líza se stane největší hvězdou Anglie ale Wilmot už u toho není. V syfilitických bolestech, v péči věrné prostitutky a následně i oddané manželky opouští svět.
Jak temný a bezútěšný je Wilmotův konec, tak temný je ve snaze o historickou věrnost i Libertin. Ulice i záběry jsou nasáklé bahnem a špínou, Wilmotův pád na ono syfilitické dno si kamera za zvuků Nymanovy hudby vychutnává až zálibně. Ale možná právě proto působí realističtěji než leckteré uhlazené kostýmní drama, z poslední doby třeba Hallstromova fraška Casanova.
Naprosto iracionálně se ovšem při sledování Libertina občas vybaví i zcela protikladně cudná Pýcha a předsudek (která se odehrává o století později). Možná proto, že v Libertinovi hrají hned tři stejní herci: Rosamund Pikeová, Kelly Reillyová a Tom Hollander. A ještě jeden film: dekadentně libertinskou morálkou hrabě z Rochesteru samozřejmě připomene markýze z filmu Šílení. Ach ta zvrhlá šlechta...
Zároveň je ale třeba dodat, že bez Johnnyho Deppa by Libertin byl jen poloviční. Film s hlavní postavou stojí a padá, zápletky nejsou nijak ohromující.
Díky Deppově sexappealu, hereckému umění a talentu pro ztvárnění takových ne zcela standardních týpků jsou ty dvě hodiny v kině docela zábavné - i když v paměti zůstane nejspíš jen ona vynikající falická jevištní scéna a závěrečné Wilmotovo vystoupení v parlamentu.
Libertin (The Libertine), Velká Británie 2005, scénář Stephen Jeffreis, režie Laurence Dunmore, kamera Alexander Melman, hudba Michael Nyman, hrají Johnny Depp, Samantha Mortonová, John Malkovich a další. 114 minut, distribuce Bontonfilm.
