Od Nicholsona po Ledgera. Joker je zosobnění iracionálna, pohání ho pud smrti

Kamil Fila Kamil Fila
4. 10. 2019 12:47
Ještě nikdy se nestalo, aby v základu komiksový film byl tak vážný a pojednával čistě o zrodu padoucha bez jeho pozitivního protipólu. Psychologické drama Joker, jež od včerejška promítají česká kina a ve kterém Joaquin Phoenix ztvárnil postavu známou z komiksů s Batmanem, se však vymyká.
Joaquin Phoenix hraje Jokera ve filmu, který od čtvrtka promítají kina.
Joaquin Phoenix hraje Jokera ve filmu, který od čtvrtka promítají kina. | Foto: Niko Tavernise

Jeho protagonista je natolik výjimečný, že si to zaslouží. Přitom neexistuje nic jako jediný pravý Joker. Zločinec a šílenec měl v průběhu let mnoho tváří.

Joaquin Phoenix jako Joker.
Joaquin Phoenix jako Joker. | Foto: Warner Bros.

Je to podobné jako s Jamesem Bondem, dokonce ještě komplikovanější. U Jokera ani není jasné, kdo ho vymyslel. Uváděni jsou tři tvůrci v roce 1940, Bob Kane, Bill Finger a Jerry Robinson, nicméně každý líčí proces vzniku a své zásluhy jinak.

Není ani úplně zřejmé, kdo byl předobrazem, zda opravdu "karetní žolík", anglicky doslova joker, nebo černobílý, němý německý expresionistický film z roku 1928 podle románu Victora Huga nazvaný Muž, který se směje. V něm člověka s tváří znetvořenou do obludného, stálého šklebu hraje Conrad Veidt.

Tento Joker sice už byl sadistický psychopat s vražednými sklony, avšak Batmanův ústřední protivník v 50. letech minulého století - kvůli novému cenzorskému zákonu - potřeboval předělat do sice šíleného, ale spíš výstředního a vtipkujícího bankovního lupiče. Tehdejší kodex Comics Code Authority předpokládal, že mládež má tendenci napodobovat násilné činy.

Nicholsonova proměna

Podoba klauna s mnoha divnými hračkami pak Jokerovi vydržela tak dlouho, že i barevný televizní seriál a na něj navazující film ze 60. let mu ponechávaly neškodnější tvář, již ikonicky propůjčil americký herec Cesar Romero.

V průběhu 70. a 80. let se sice v komiksech opět proměnil a dostal i několik takzvaných origin stories, tedy různá vylíčení historie vzniku, i tak byl ale poměrně šok, když se roku 1989 v režii Tima Burtona a podání Jacka Nicholsona stal tím, kdo Batmanovi zabil rodiče. Klaunská maska se ukázala jen fasádou skrývající poleptání kyselinou.

Nicholson sice Jokerovi ponechal teatrálnost, ale učinil ho mnohem nebezpečnějším a patologičtějším. Jeho cílem už nebylo hromadit peníze, ale vyhladit veškeré obyvatelstvo města Gotham smrtícím plynem. Zároveň symbolizoval úpadek popkultury, v níž se všichni ubavíme k smrti.

Nicholsonovi snímek vynesl nominaci na Zlatý glóbus a především do té doby rekordní sumu na honoráři i podílu z tržeb. Dostal se na 60 milionů dolarů, při započtení inflace kolem 100 milionů.

Jack Nicholson učinil Jokera mnohem nebezpečnějším a patologičtějším. | Video: Warner Bros.

Ledgerův zlom

V papírových komiksech a animovaných filmech se postava Jokera vyvíjela dál, v 90. letech dostal i ženskou společnici Harley Quinn, s níž vedl patologický vztah založený na zneužívání a manipulaci. V této době Jokerovi propůjčoval hlas hlavně Mark Hamill, známý coby Luke Skywalker z Hvězdných válek. Vymyslel mu vlastní, vyšinutý smích, jímž postavu opět posunul od vtipálka k nehranému šílenství.

Totální zlom přišel v roce 2008, kdy ve snímku Temný rytíř režiséra Christophera Nolana ztvárnil Jokera Heath Ledger. Postavu vytvaroval pomocí divné zlomené chůze, jizev na obličeji, nažloutlých zubů, rozpitého make-upu a nepředvídatelného způsobu mluvy, který mění rychlost i oktávy, navíc se zdá, že mu neustále překáží příliš živý jazyk.

Zatímco do té doby byly všechny Jokerovy inkarnace pouhou hrou na blázny, Ledger důsledně vycházel z projevů psychiatrických pacientů, punkových zpěváků či Kubrickova filmu Mechanický pomeranč.

Výkon to byl při přípravě i na place natolik vyčerpávající, až se Ledger stal závislým na tlumicích a uspávacích lécích, jimiž se posléze předávkoval a zemřel půl roku před premiérou. Posmrtně dostal Oscara a stal se legendou.

Heath Ledger hrál Jokera ve filmu Temný rytíř z roku 2008. | Video: Warner Bros.

Zatímco předchozí Jokerové byli trochu fintilové, ten Ledgerův o sebe zjevně moc nedbá. Hodně se potí, nejspíš i značně smrdí a vypadá jako někdo, kdo nemá domov a jen se přesouvá po městě.

Také v Temném rytíři si tvůrci hrají s Jokerovým původem, přičemž naznačují, že žádná verze není správná - Joker každé oběti vykládá jinou historku o tom, proč má na obličeji jizvy a co ho vede k šílenství. I Jerry Robinson, jenž stál u komiksových počátků, tvrdil, že postavu nechtěli blíže specifikovat. Důvod, proč nějak vypadá, měl navždy zůstat tajemstvím.

Pud smrti

Joker je především zosobněním iracionálna, rozbitím jednoty těla a ducha. Neustále mění identity a sám možná neví, kým je. Věřit se mu nedá, mění se i jeho pojetí sexuality - někdy působí asexuálně, jindy žije s Harley Quinn, kterou je ochoten kdykoli obětovat, a v některých dílech podivně homoeroticky svádí Batmana.

Zdá se ale, že hlavní pud, který ho pohání, je pud smrti. A jak říká Batmanův sluha Alfred, "někteří lidé prostě jen chtějí vidět svět v plamenech". Joker usiluje o nihilistickou destrukci bez jakéhokoli vyššího smyslu.

Je tak především absolutní opozicí Batmana. Jeho křiklavě barevný oblek a účes stojí v kontrastu proti Batmanově černé, reprezentuje chaos oproti řádu a disciplíně.

Joaquin Phoenix jako Joker.
Joaquin Phoenix jako Joker. | Foto: Vertical Ent.

Ti dva proti sobě ale také stojí jako někdo, kdo vydělává peníze, a někdo, kdo peníze sice krade, ale zároveň je ničí. Batman nezachraňuje jen svět či město, ale především jistou formu kapitalismu, v níž vládnou osvícení miliardáři, zatímco Joker je spíš anarchista nebo marxista, který neuznává autority a vyznává absolutní nekontrolovanou svobodu. Jeho identita představuje nietzscheovské vítězství čiré vůle. Zároveň má zvláštní schopnost dostávat na svou stranu lidi, které uhrane nevysvětlitelným kouzlem, takže se začnou chovat podobně sebedestruktivně.

Je docela dobře možné, že Joker jen chce, aby Batman byl co nejlepší hrdina, aby na jeho hrdinské pověsti ulpěl pošpiňující cejch kohosi stvořeného padouchem. Joker i Batman oba prošli nějakým traumatem, avšak Joker ho nezvládl a nepřeměnil v nic hodnotného. Nenašel vykoupení, a tak teď stahuje ostatní s sebou a rozsévá chaos.

Ukázat superhrdiny realisticky

Zatímco Joker v podání Heatha Ledgera se dočkal všeobecně dobrého přijetí, image, s níž před třemi roky přišel Jared Leto ve snímku Sebevražedný oddíl, vzbudila kontroverzi. Leto v roli připomíná narkomana nebo bílého gangsta rapera, chybí mu ale charisma a záblesky geniality, typické pro dějiny této postavy.

Joker může být šílenec, jeho akce dokonce nemusí úplně dávat smysl, ale musí mu většinou vycházet podle nějakého plánu a zmanipulovat řadu lidí. V Sebevražedném oddílu na to nezbyl čas, neboť Joker v něm účinkuje jen chvíli jako partner Harley Quinn. S tou se má znovu potkat v chystaném společném crossoveru, jemuž bude příští rok předcházet ještě snímek Birds of Prey: Podivuhodná proměna Harley Quinn.

Nynější Joker s Joaquinem Phoenixem v režii Todda Phillipse však stojí jako samostatný film, jenž nenavazuje na žádnou existující sérii a nebude mít pokračování. Je to ojedinělý úkaz, vycházející z toho, že Nolanův Temný rytíř či poslední oddenek série X-Men jménem Logan zobrazovaly superhrdiny co nejrealističtěji.

Nového Jokera s Joaquinem Phoenixem kina promítají od čtvrtka. | Video: Vertical Ent.

Phillipsův a Phoenixův Joker se liší natolik, že dokonce vyhrál festival v Benátkách, jinak zaměřený na umělecké filmy. A Joker už nijak nepomrkává na teenagerské publikum. Neobsahuje jedinou typicky akční scénu, žádné okázalé trikové sekvence, žádný grandiózní superhrdinský nebo superpadoušský kousek.

Jedná se o téměř klinickou studii psychopata, který se marně pokouší prorazit v zábavním průmyslu. Joker v novém filmu dostává civilní jméno, rodinné zázemí, civilní život, lékařskou diagnózu. Mizí téměř jakékoli tajemství. Jeho akt agrese už není beze smyslu, ale naopak jasně motivovaný hlubokou osobní frustrací.

Zároveň však protagonista není nahlížen jako osamocený individuální případ - naopak, zdá se, že jeho pocity zneuznanosti a nevyužitosti zachvacují celé město a svět. Joker je mluvčím všech frustrovaných mužů, kteří mají špatné zaměstnání a nikoho do páru.

Joker a incelové

Ačkoli se film odehrává někdy počátkem 80. let minulého století, kdy v USA panovala vrcholná zločinnost, nezaměstnanost a škrtaly se sociální výdaje, včetně péče o psychicky nemocné, příběh míří především na současnou kulturu takzvaných incels - mužů žijících v nedobrovolném celibátu, mužů, kteří se cítí symbolicky vykastrováni společností.

Video serveru Looper shrnuje historii Jokera ve filmu. | Video: Looper

Film je přitom natolik syrový a nelíbivý, že jej nelze ani pokládat za návod, manifest nebo vzor ke ztotožnění. V divácích zanechává především lepkavý pocit hnusu. A jistý obdiv k Joaquinu Phoenixovi, který byl ochoten se rázně proměnit a zhubnout téměř 25 kilogramů na 50 kilogramů, aby působil dost zuboženě, křehce a přitom děsivě.

Joker je film, který se nemůže a neměl by nikomu vyloženě líbit, je ale dobré ho vidět. Jestliže se tu v posledních letech budovala popularita masových a sériových vrahů, tento film je odpovědí na polidšťování narušených osobností. Nový Joker je "lidský, příliš lidský", ale ne přitažlivý.

Joker je zřejmě nejoriginálnější komiksový film všech dob, tvrdí Kamil Fila. Joaquin Phoenix přešel hranici, za kterou se většina herců neodváží. | Video: Kamil Fila, Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

před 45 minutami

Erdogan změnil názor, s viceprezidentem USA Pencem se nakonec setká

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se ve čtvrtek setká s americkým viceprezidentem Mikem Pencem a ministrem zahraničí Mikem Pompeem. Informoval o tom šéf komunikací turecké vlády. Dříve totiž Erdogan setkání v rozhovoru s televizí Sky News odmítl s tím, že bude jednat pouze se svým protějškem Donaldem Trumpem a nechal se slyšet, že americkou delegaci, která chce jednat o nynější turecké intervenci v Sýrii, odkáže na jejich protějšky v turecké vládě.

Zástupci vlády USA letí do Turecka ve středu, ve čtvrtek pak mají začít oficiální jednání. Pompeo řekl, že cílem mise je najít řešení situace v Sýrii a ne rozbít americko-turecké vztahy.

před 53 minutami

Basketbalisté Nymburka zahájili Ligu mistrů výhrou nad Bambergem

Basketbalisté Nymburka zahájili základní skupinu Ligy mistrů vítězstvím 91:71 nad Bambergem. Domácí v pražské hale Královka vykročili za výhrou nad čtvrtým celkem minulého ročníku už v první čtvrtině, kterou vyhráli o 19 bodů.

Středočeši soupeře v úvodním dějství dokonale zaskočili. Do zápasu vstoupili sérií 16:0 a Bamberg se poprvé prosadil až po čtyřech minutách. Nymburk i díky 13 bodům Jaromíra Bohačíka první čtvrtinu vyhrál 30:11. Ve druhé části německý tým výrazně přitvrdil v obraně a Středočeši o poločasové přestávce vedli o 18 bodů.

Po pauze převzal Bamberg aktivitu, Nymburku se přestalo dařit střelecky i na doskoku a po nepovedeném závěru třetí čtvrtiny se náskok domácích ztenčil na osm bodů. Závěrečná čtvrtina už ale byla opět v režii Nymburka, který zpřesnil střelbu a vzal si dvouciferný náskok zpět. Nejlepším střelcem zápasu byl Bohačík s 24 body.

Basketbalová Liga mistrů - skupina C, 1. kolo:

Nymburk - Bamberg 91:71 (30:11, 52:34, 65:57)

Nejvíce bodů: Bohačík 24, Booker 18, Dalton 14, Hankins 10 - B. Taylor 16, Harris a Lee po 11, K. Taylor 10. Fauly: 20:21. Trestné hody: 24/21 - 16/9. Trojky: 6:14. Doskoky: 44:43.

Tabulka:

1. Nymburk 1 1 0 91:71 2
2. Tenerife 1 1 0 81:67 2
3. VEF Riga 1 1 0 80:74 2
4. Peristeri 1 1 0 70:64 2
5. Mornar Bar 1 0 1 74:80 1
6. Gaziantep 1 0 1 64:70 1
7. Nižnij Novgorod 1 0 1 67:81 1
8. Bamberg 1 0 1 71:91 1
před 1 hodinou

Basketbalistky USK Praha začaly Evropskou ligy výhrou v Rize

Basketbalistky ZVVZ USK Praha vstoupily úspěšně do nového ročníku Evropské ligy a vyhrály v Lotyšsku nad TTT Riga 73:66. Nejlepšími střelkyněmi v barvách českých šampionek a obhájkyň třetího místa byly shodně se 17 body Alyssa Thomasová a Valériane Ayayiová. Další zápas čeká svěřenkyně trenérky Natálie Hejkové za týden ve Francii proti Bourges.

1. kolo Evropské ligy basketbalistek:

Skupina A:

TTT Riga - ZVVZ USK Praha 66:73 (14:20, 32:37, 43:58)

Nejvíce bodů: Drammehová 13, Harperová, Strautmaneová obě 12 - Thomasová, Ayayiová obě 17, Jonesová 12. Fauly: 18:18. Trestné hody: 21/16 - 20/13. Trojky: 6:6. Doskoky: 37:41.

Zdroj: ČTK
Další zprávy