Rozhovor - V půli května vstupuje do kin nový, po delší době opět šabachovský film Jana Hřebejka U mě dobrý. Mezitím už pilný režisér stihl dotočit Nestydu podle scénáře Michala Viewegha, který vyšel z vlastních Povídek o manželství a sexu.
Zatímco Nestyda má být osobním filmem o krizi středního věku, U mě dobrý je "čistou komedií" s náladou blížící se Pelíškům, jen posunutou v čase.
Šest přátel, zahrádkářů a rybářů, se schází v malebné přístavní hospodě U Buddyho na Libeňském ostrově. Poklid, který tráví u desetníkového mariáše, skončí ve chvíli, kdy se jeden z nich stane obětí falešných hráčů z vysočanské tržnice...
| Čtěte také: Hřebejk zase otvírá manufakturu. S Vieweghem Zahrál jsem si u Hřebejka. Za chlebíček Medvídek krotce zpívá přátelům o datlích |
"Mariášová komedie" s Jiřím Schmitzerem coby ctitelem undergroundu, kouzelníkem Bolkem Polívkou, Lenkou Vlasákovou, Josefem Somrem, smolařem Miroslavem Vladykou či Petrem Formanem vypráví podle anotace "o hodných a ošklivých z divokých 90. let".
Jak tuto dobu prožil sám režisér?
Co vás nejvíc bavilo při natáčení osmého celovečerního filmu?
Každý už se mě ptá akorát na stručné a veselé historky z natáčení ohledně herců. Co je pro mě na tom filmu zajímavý a neotřelý, jsou dvě prostředí, ve kterých se výhradně odehrává: zahrádkářská kolonie na Libeňském ostrově, nejstarší v Praze, něco hodně pitoreskního. A pak tržiště ve Vysočanech - to je čistá Asie. A pak ty fenomény začátku 90. let: prodej Amwaye, první McDonalds, hra skořápky...
Vy jste někdy skořápky sám zkoušel?
Skořápky jsem nikdy nehrál, protože nejsem duší hráč a protože jsem věděl, že je to podvod. Ale je to takový podvod pracující s nadějí, podobně jako hrací automaty, ve kterých se prý v Čechách ročně prosází přes sto miliard korun. Ty chudáci, co to hrajou, odevzdají tisíc milionů ročně a taky samozřejmě nevyhrajou, protože to jsou elektronický skořápky. Takže ty dávné doby skořápek jsou vlastně jakousi nostalgií, asi jako Butch Cassidy ve srovnání se Standou Grossem.
A co fast food, podlehl jste mu v 90. letech?
McDonald mi nechutná, ale KFC, to si pamatuju, tam jsem se stal závislej - i když vím, že trápěj kuřátka apod. Zavedl mě tam David Ondříček a strašně se divil, že jsem do tý doby - půlky devadesátých let - o KFC neslyšel. Na McDonalds je dobrý, že to vymyslel původem Čech a jako koncept na prachy je to geniální, takže ti, co to vymysleli, se tam nemusejí stravovat.
A dostal jste se do styku i s prodejci Amwaye?
Amway prodával z kraje devadesátých let i Petr Jarchovský se ženou, takže jsem si nakoupil celý sortiment! Naštěstí ho to pak přešlo a začal se víc věnovat psaní. Sen o pohádkovém zbohatnutí se mu nesplnil.
Letos vám vstupují do kin dva filmy. Po U mě dobrý i Nestyda podle Vieweghovy knihy. Na kterou premiéru se víc těšíte?
Já se na premiéry nikdy nijak zvlášť netěším, protože to je takové definitivní rozloučení s filmem a já jsem pak opuštěnej a slyším jenom ty kruté lidi, kterým se na tom něco nepozdává. Ale premiéra U mě dobrý by měla být u vody a na vodě - na Císařské louce, tak když bude hezky, tak se těším. Navíc ve filmu hrají mnozí mí kamarádi vodáci... No jo, ale když bude hezky, tak zas budou prázdný kina, to je prostě nevděčná profese, tahleta filmařina.
