Snímek o hrdinčině putování z dětského domova až do svobody 90. let minulého století by se měl v kinech objevit roku 2023. "Na divadle vyprávíme příběh dětství Amerikánky, ve filmu spolu půjdeme dál, až do dnešních dnů. Dojdeme do její dospělosti," říká Tauš.
Dívka, podle níž se inscenace jmenuje, svůj příběh režisérovi vyprávěla v době, kdy žila na ulici. Inscenace, jež nahlíží do 70. a 80. let minulého století v Československu a vypráví o svobodě, touze žít, osamělosti, vydělenosti i přátelství, vrcholí revolučními událostmi roku 1989. Ve filmu se však Amerikánka stane také hrdinkou první porevoluční generace dětí ulice.
"Příběh Amerikánky je cesta, kterou má cenu popsat a ukázat její okolí. Ta cesta není bloudění, má cíl a koneckonců je cestou vítěznou, ačkoliv se to zprvu může zdát jako naprosto nereálné snění. V tom je inspirativní," dodává Petr Tichý, ředitel společnosti Barrandov Studio, která film koprodukuje.
V divadelní podobě Amerikánku ztvárnily zároveň Tereza Voříšková a Eliška Křenková. Vyprávěly její zážitky od doby, kdy se přibližně v 11 letech někdy na přelomu 70. a 80. let dostala do dětského domova a později pěstounské péče i pasťáku.
Dívka, která měla dva sourozence, nechce věřit, že ji opustili rodiče. Namlouvá si, že matka onemocněla, a sní o tom, že se jednou dostane do Ameriky, kde údajně žije otec. Toho nikdy nepoznala.
Protagonistka se protlouká ústavy, zažívá šikanu, bití a tresty, přežít jí pomáhá jen touha po dovršení dospělosti, po setkání s otcem a svobodným světem.
Při posledním útěku se ocitá na demonstracích v listopadu 1989 a věří, že se naplní její sny. "Při mně vždycky stálo štěstí. Anebo jsem tomu jenom věřila a ono se nakonec objevilo," říká na závěr hrdinka, jejíž dospělost je na dosah, stejně jako vyhlídka na svobodu.
"Voříšková a Křenková si postavu přivlastnily, každá po svém ji oživuje kuráží, drzostí i křehkostí. Bylo patrné, jak hluboko pod kůži se oběma herečkám dostala Ema, o jejíž vnitřní dialogy se dělí. Při vřelé děkovačce měly dívky co dělat, aby opanovaly emoce," napsalo o inscenaci Aktuálně.cz.
Výchozí text tvořily Taušovy dialogy s dívkou, jež hru inspirovala. S nápadem přepsat její monolog do scénického dialogu přišel režisér a dramatik David Jařab. "Pokusil jsem se najít klíč, jak tento silný příběh převést do divadelního jazyka," uvedl Jařab, který se prý snažil zachovat atmosféru a zároveň příběh posunout do metafyzičtější roviny, kterou podle něj divadlo vyžaduje.
Z desítek postav tak nakonec zůstaly jen dvě podoby hlavní hrdinky, které spolu vedou vnitřní dialog.
V divadle Jatka78 představení Amerikánka inscenovala společnost Heaven's Gate, zatím jej vidělo téměř 30 tisíc diváků. Uvedeno bylo také na filmovém festivalu v Karlových Varech. V době protipandemických opatření projekt zůstal v kontaktu s diváky díky živým přenosům inscenovaným například v kleci pro hyeny nebo na letištní dráze.
Amerikánka je k vidění též na kinematografické platformě Film naživo, jež získala ocenění Český lev za audiovizuální počin roku. Na jaře roku 2023 tvůrci plánují derniéru v pražském sále O2 universum.
