Zdeněk Svěrák jako by zamrzl na vrcholu žebříčku nejprodávanějších knih v Česku. Jeho Nové povídky se tam drží už od poloviny ledna a nikdo se nemá k tomu, aby jej sesadil. Nejblíže mu tentokrát byla Marie Poledňáková s knižní variantou chystané romantické komedie Líbáš jako ďábel.

Na třetí místo se hned po znovuvydání v Knižním klubu vyhoupla Třetí dívka od Agathy Christie, která legendárního vyšetřovatele Hercula Poirota zastihne zmateného poté, co jej navštíví dívka, jež se obává, že možná spáchala vraždu. Titul z roku 1966 vyšel v upraveném původním překladu Evy Ruxové.

Modernější zástupce žánru pak okupuje i další příčku. Rodina britské autorky Martiny Coleové vypráví příběh milujícího otce Phillipa Murphyho, jenž ale před svými blízkými tají temnou stránku své osobnosti. Bude při něm rodina stát i po vyzrazení hrůzného tajemství nebo nikoliv? A nebude-li, jaké to pro ni bude mít důsledky? Tyto otázky jsou východiskem knihy z roku 2010, která se českého překladu dočkala až letos díky nakladatelství Domino.

A daří se i lehkému čtení pro ženy od Alexandry Potter, konkrétně jejímu prvnímu v Česku uvedenému románu Není přání jako přání. Banální příběh rusovlasé Londýňanky Heather ale kompenzuje skvělá čtivost, alespoň tedy dle naprosté většiny recenzentů.

Umberto Eco se postupně žebříčkem propadá a jeho Pražský hřbitov je aktuálně šestý, za ním následují další Povídky od Zdeňka Svěráka a tato forma je i na místech dalších.

Krátký pátek a jiné povídky židovského autora Isaaca Bashevise Singera jsou ale tematicky někde jinde a snaží se o hlubší vhled do lidské duše. Charles Bukowski, neboli autor, který si de facto vytřel zadek s celou generací beatníků, zase svůj svérázný styl prezentuje v příznačně nazvané sbírce Odbarvená píča.

Jen těsně si tentokrát své místo v top ten vystřílela Mafie v Praze komerčně dlouhodobě úspěšného Michala Viewegha.